Operace kloubů se stávají rutinou
Náhrady kyčelních kloubů se u nás dělají rutinně od 70. let 20. století a patří mezi velmi úspěšné typy zákroků. Dá se říci, že v ortopedii nemáme úspěšnější operaci než náhradu kyčelního kloubu,“ říká na úvod doc. MUDr. Rastislav Hromádka, Ph. D., z Ortopedické kliniky 1. LF UK a FN Motol v Praze.
Kdy se reimplantuje
„Důvodem reimplantace je nejčastěji takzvané aseptické uvolnění neboli uvolnění protézy polyethylenovým granulomem,“ vysvětluje docent Hromádka. „Jeden ze styčných povrchů endoprotézy je polyethylen. Z něho se při ‚používání‘ postupně uvolňují malé částečky, které organismus neumí vyloučit. Ty dráždí okolní tkáň a kost, které mu jakoby ustupují, a implantáty se uvolňují. Nyní jsou již k dispozici i jiné materiály, například keramické styčné povrchy. Používají se poměrně krátce, asi 10 let, a tak nevíme, jakou mají délku přežití. Zatím neselhávají,“ upřesňuje ortoped.
„Jestli existují horší a lepší typy endoprotéz nelze přesně říci, používejme termín ‚vhodný kloub‘. Představte si člověka ve věku blížícím se osmdesátce, který se málo pohybuje a kvalita jeho kostí už není optimální. Nemůžeme zvolit necementovaný implantát, protože by se do osteoporotické kosti nevhojil. Použijeme tedy cementovaný implantát a kostní cement, kterým vše spojíme. Laický názor, že tento implantát je horší, se nezakládá na pravdě. Pro každou věkovou skupinu je zkrátka vhodný jiný typ,“ uvádí Rastislav Hromádka tyto informace na pravou míru. „Cementovaný implantát má u starších lidí i tu výhodu, že je plně zafixovaný hned při operaci, a tudíž se ani při náhodném došlápnutí hned po operaci nic nestane. Pacient by měl v případě aplikace tohoto implantátu používat po operaci berle asi po dobu šesti týdnů,“ doporučuje lékař. Pokud je to možné, lékaři používají u mladších ročníků pacientů s normálním typem pohybu a s dobrou kvalitou kostí necementované implantáty. Ty se plně integrují do kosti za 2–3 měsíce, takže pokud pacient nedodrží všechna omezení, existuje riziko jeho posunutí. S berlemi musí v tomto případě chodit právě 2–3 měsíce.
Další kloubní náhrady
Umělé kolenní klouby se operují přibližně od té doby jako kyčle a počet pacientů je také zhruba stejný. Kolenní náhrady umějí vyřešit i osovou deformitu dolní končetiny. Existují rovněž protézy ramenního a loketního kloubu, zápěstí, drobných kloubů ruky, hlezenních (horních zánártních) kloubů či palce (hallux) – v tomto případě nejde o deformitu typu vbočeného, ale ztuhlého palce (málo se hýbe nahoru a dolů).
Mezi pacienty s implantovanými klouby patří i nemocní s některými typy nádorů, a to nejen dospělí, ale i děti. Lékaři dělají vše, co mohou, aby nemuselo dojít k amputaci končetiny, jako tomu bývalo dřív, ale snaží se ji uchovat funkční. Co po operaci rozhodně nedělat Při náhradách kloubů se odstraňují kloubní plochy s chrupavkou a zbytnělé kloubní pouzdro. V několika týdnech po operaci se musí vytvořit nové vazivo kolem kloubu, proto 5–6 týdnů po zavedení endoprotézy kyčelního kloubu platí striktní pravidla, zahrnující například pokyny nevytáčet končetinu zevně, nekřížit nohy a příliš se neohýbat.
Odborná spolupráce: doc. MUDr. Rastislav Hromádka, Ph. D., Ortopedická klinika 1. LF UK a FN Motol v Praze
