Nedostatek selenu: Poznáte ho nejen při problémech s vlasy a nehty
Nedostatek selenu může narušit imunitu, snížit ochranu před oxidačním stresem nebo zvýšit riziko propuknutí určitých chorob včetně rakoviny.
Deficit rovněž může ovlivnit hormonální regulaci organismu a urychlit proces stárnutí. Nedostatek selenu má dopad prakticky na funkci všech tkání. Může se rozvinout například kardiomyopatie, osteoartropatie, dochází k nadměrnému vypadávání vlasů, lámání nehtů či snížení plodnosti. Vážnější vliv má nedostatek selenu především na lidský plod, jemuž hrozí různé vrozené poruchy. Po fyzické stránce se nedostatek selenu může zpočátku projevit svalovou slabostí, podrážděností nebo únavou. Mnoho jmenovaných poruch může mít na svědomí nedostatečná činnost štítné žlázy – hypotyreóza. Tato žláza řídí rychlost, kterou tělo spotřebovává energii a tvoří proteiny, a kontroluje v těle hormonální citlivost.
Požadavky těla
„Selen je znám svými antioxidačními vlastnostmi, je součástí antioxidačních enzymů a takzvaných selenoproteinů. Ovlivňuje vznik, růst i zánik buněk, koncentraci mužských pohlavních hormonů androgenů a hormonů štítné žlázy, metabolismus růstového hormonu a inzulinu podobného růstového faktoru,“ vysvětluje prof. MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc. z Ústavu lékařské chemie a biochemie Univerzity Palackého v Olomouci. Selen napomáhá k udržení dobré imunity, k normální tvorbě spermií (spermatogenezi), je důležitý pro dobrou plodnost i normální hmotnost plodu. Má vliv na dobrou kvalitu pokožky, vlasů i nehtů.
Ani málo, ani moc
Selen se do organismu dostává ve formě selenocysteinu, selenomethioninu a anorganických solí. Běžná denní spotřeba selenu se pohybuje okolo 25–100 mikrogramů (µg). „Doporučená denní dávka je 55 mikrogramů (µg) a tolerovaná denní horní hranice příjmu pro dospělé je 400 µg,“ říká profesor Šimánek. Pozor je potřeba dát také na předávkování selenem: Ten se pro tělo stává velice toxickým při dávce 900 mikrogramů. Otrava selenem je však málo častou situací a souvisí s množstvím selenu v půdě. Jeho nadbytek se do těla dostane, pokud právě třeba pravidelně konzumujete rostliny z půdy bohaté na selen. K projevům otravy dochází postupně, jak se selen akumuluje ve tkáních: Zhoršuje se kvalita vlasů, objevuje se lámavost nehtů, dochází ke známkám polyneuropatie (brnění končetin) a vzniku psychických potíží. Těžká chronická otrava se projevuje postižením jater. Jedinou léčbou přitom je zastavení příjmu selenu.
Studie pro snížení rakoviny jícnu a žaludku
Pravidelný přísun selenu může snížit riziko zhoubného onemocnění jícnu a žaludku. Ukázaly to výsledky výzkumu provedeného medicínským centrem Maastrichtské univerzity a publikovaného v časopise The Journal od Gastroenterology. Vědci se v průběhu studie zaměřili na souvislost mezi hladinami selenu a třemi různými typy rakoviny: rakovinu jícnu, jež vzniká z buněk obklopujících horní část jícnu, jícnový adenokarcinom, který se tvoří z buněk umístěných tam, kde jícen navazuje na žaludek, a zhoubné onemocnění horní části žaludku. Výskyt těchto nádorů podle vědců neustále stoupá. Studie se zúčastnilo téměř 121 tisíc zdravých lidí i pacientů s diagnostikovaným nádorovým onemocněním. Vědci pravidelně měřili hladinu selenu v nehtech pacientů, kde se tento stopový prvek usazuje, a porovnávali je s množstvím selenu v nehtech zdravých jedinců. „Nízké hladiny selenu mohou zvyšovat riziko vzniku zhoubných onemocnění jícnu a žaludku až 1,7krát,“ komentovala výsledky studie její vedoucí dr. Jessie Stevensová.
Z jakých zdrojů čerpáme
K nejlepším zdrojům selenu patří para a další ořechy, mořské plody, ryby, vnitřnosti, drůbeží, vepřové i hovězí maso, kvalitní celozrnné pečivo, vejce, ovesné vločky, košťálová zelenina, fazole, divoká rýže, játra, ledviny, česnek. Strava průměrného Čecha však většinou para ořechy ani mořské plody nezahrnuje: Příjem selenu je podle některých odborníků dlouhodobě podprůměrný, protože se jej vyskytuje v půdě málo. Nejjistější formou je pak dodávka selenu prostřednictvím doplňku stravy. Na co si přitom máme dát pozor? „Pokud se rozhodneme, že doplníme dietu selenem ve formě doplňku stravy, zejména pro zlepšení imunity organismu, pak by tento prvek měl být ve formě L-selenomethioninu získaného kultivací kvasinek v médiu bohatém na selen. Užívání přípravku má být časově omezené dvěma měsíci, nejlépe na podzim nebo koncem zimy. Vhodnými, klinicky ověřenými doplňky stravy, jsou kombinace selenu se silymarinem (extrakt semen ostropestřce mariánského) nebo s vitaminy E a D. O užívání selenu se vždy poraďte se svým lékárníkem nebo lékařem,“ uzavírá profesor Šimánek.
Selen je poměrně vzácný prvek, který byl objeven roku 1817 švédským chemikem Jönsem Jacobem Berzeliem. Elementární selen se vyskytuje v několika formách, jejichž barva je buď šedá, nebo tmavě červená.
