Nepodceňujte nízký tlak. Může škodit podobně jako vysoký
Fakt, že vysoký krevní tlak vám škodí, i když to navenek nepoznáte, je dobře známý. Ovšem víte, že ublížit vám může i nízký tlak? Často s ním mají potíže už náctiletí v pubertě.
Každému se zřejmě někdy stalo, že se mu zničehonic spustila krev z nosu. Jemné žilky jsou velice tenké a nelíbí se jim například náhlá změna polohy těla – třeba vzpřímení po dlouhém hlubokém předklonu nebo při jiné námaze. Ovšem děje-li se vám to častěji doma v běžných podmínkách a krvácení z nosu se spustí až několikrát do měsíce, zbystřete. To již rozhodně normální není a obvykle je to jeden ze signálů, že můžete trpět vysokým krevním tlakem.
Jak zastavit krvácení z nosu? Více čtěte zde.
Za pět minut dvanáct
Takové příznaky podcenil pacient Antonín Vitoslavský z Přerova, který krátce po svých sedmdesátých narozeninách začal trpět častým krvácením z nosu. Myslel si, že to je pouze důsledek častého shýbání se k záhonkům na zahradě. K lékaři se nepřinutil jít. Nenapadlo jej, že by mohlo jít o něco vážného. Z omylu jej vyvedl až pobyt v nemocnici, kam jej s mrtvicí převezla záchranka. Lékaři mu pomohli za pět minut dvanáct. Jeho tlak byl tehdy 200 na 100, což je vysoko nad hranicí normálu, a právě tato hodnota způsobila mozkovou mrtvici s vážnými následky.
Nápor nejen na cévy
Proč vlastně jsou krevní tlak a jeho hodnota pro člověka tak důležité? „Krevní tlak je výsledkem vzájemného působení srdce coby pumpy a cévního systému. Ten musí proudící krev pojmout a svou pružností přispět k jejímu proudění. Příliš vysoký tlak vede ke ztrátě poddajnosti velkých tepen,“ vysvětluje Pavel Poláček, kardiolog z kliniky Canadian Medical Care. V tom se také skrývá důvod, proč je pro nás horší vysoký krevní tlak než nízký. „Dlouhodobě neléčený vysoký krevní tlak urychluje aterosklerózu, tedy kornatění tepen. Také poškozuje srdeční sval, ledviny, případně i mozek. Nejčastějšími komplikacemi hypertenze jsou mozkové mrtvice, ischemická choroba srdeční a její akutní forma infarkt myokardu, srdeční slabost či selhání ledvin. Nutno podotknout, že krevní tlak často poškozuje cévy ve spolupráci s kouřením, cukrovkou, zvýšeným cholesterolem a obezitou,“ popisuje lékař. Je-li však hypertenze včas diagnostikována a účinně léčena a nejsou-li přítomny další rizikové faktory, je riziko výše uvedených komplikací srovnatelné jako u zdravé populace.
Nízký tlak se podceňuje
Zatímco vysoký krevní tlak je škodlivý vždy, nízký vadí jen tehdy, když působí člověku potíže. To znamená především točení hlavy až omdlévání nebo zvýšenou únavnost, což platí především pro náctileté v pubertě, kteří rychle skokově rostou a jejichž organismus nezvládá správnou práci se srdeční pumpou. „Jejich srdce nedokáže tak rychle zareagovat, takže se nestihne správně prokrvit mozek. Tělo pak automaticky padá – říká se tomu ortostatický kolaps. Přijde to náhle, například při rychlé změně polohy z lehu do stoje, tedy typicky po ránu během vstávání z postele,“ popisuje MUDr. Igor Karen, praktický lékař z Benátek nad Jizerou, který se s takovými obtížemi u dospívajících či u seniorů setkává běžně. Podle něj nemá smysl léčit nízký tlak pilulkami. Velmi může pomoci normální sportovní aktivita, a hlavně dostatek tekutin, na což dospívající i senioři dost často zapomínají. Podle lékaře je nutností vypít 2,5 až 3 litry tekutin denně. Pokud je totiž menší objem tekutin cirkulujících v těle, organismus se špatně prokrvuje a srdeční pumpa nefunguje, jak má.
U dětí a diabetiků je optimum jiné
Hodnoty krevního tlaku jsou považovány za optimální při hranici 120/80. Jenže u dětí nebo diabetiků či u lidí s onemocněním ledvin je to jinak. Čím je to dáno? Především tím, že krevní tlak se v průběhu života mění. U dětí je běžné mít tlak 110/70, teprve při menších hodnotách mluvíme o nízkém tlaku, který může vyústit v závratě a mdloby. Naopak tlak vyšší než tyto hodnoty je už varováním. Diabetici mají obecně vyšší riziko cévních komplikací, jako jsou mozková příhoda či infarkt, ale velmi často jim hrozí i postižení ledvin. Pro ledviny, jejichž funkce je snížená, je přitom mnohem výhodnější filtrovat krev při nižším tlaku. Jinak je oslabování funkce ledvin rychlejší.
Systola a diastola
K tomu, aby člověk pochopil, jak organismus funguje, je důležité vědět, co vlastně znamená ta vyšší hodnota a co ta nižší při hladině 120/80. Doktor Pavel Poláček vysvětluje, že krevní tlak kolísá v průběhu každého srdečního cyklu – tedy při stahu srdce a poté při jeho ochabnutí. „Vyšší hodnotu naměříme ve fázi vypuzení krve ze srdce. Tomu se říká systola neboli systolický krevní tlak. Nižší hodnota je ve fázi ochabnutí srdečního svalu – takzvaná diastola, odtud také název diastolický krevní tlak,“ vysvětluje kardiolog. Jak je tedy možné, že někdy se vyskytuje vysoká první hodnota, ale ta druhá je v normálu? Je to dáno tím, že může docházet ke zvýšení obou hodnot nebo izolovaně jenom jedné z nich. Nelze říci, že některá z těchto možností je méně nebezpečná než ostatní.
Tlakoměr doma je důležitý jako teploměr
Dnešní přístroje na domácí měření tlaku jsou podle odborníků stejně spolehlivé jako ty, které používá lékař v ordinaci. Tedy pokud je koupíte v lékárně nebo v prověřeném zdravotnickém e-shopu. Tlakoměr je stejně důležitý jako teploměr. Kvůli přesnosti se spíše vyhněte přístrojům k měření krevního tlaku na zápěstí. Tyto naměřené hodnoty jsou často jen spíše orientační. Když někdo nemá doma měřicí přístroj, je vhodné nechat si změřit krevní tlak při každé návštěvě praktického lékaře bez ohledu na důvod.
Hypertenzi léčí nejen pilulky
Nebudete to možná slyšet rádi, ale krevní tlak se dá snížit, alespoň částečně, především úpravou životního stylu, třeba zhubnutím a zvýšením pohybové aktivity, ale také snížením příjmu kuchyňské soli. Teprve pokud se vám to nepovede, lékař doporučí medikamentózní léčbu. Je obvykle dlouhodobá, často celoživotní, nicméně i tady může zdravý životní styl pomoci snížit množství užívaných léků. Tablety však nejsou jedinou možnou léčbou. Variantou jsou i chirurgické zákroky. „Jedná se o takzvanou renální denervaci, tedy přerušení vláken autonomních nervů ve stěně tepen zásobujících ledviny. Zákrok se provádí katetrizačně. Jeho role v léčbě hypertenze je však v současnosti nejasná a rozhodně ho nelze vnímat jako rovnocennou alternativu medikamentózní léčby,“ upozorňuje Pavel Poláček. Ukázalo se totiž, že přínos zákroku je pro léčbu vysokého tlaku menší, než se čekalo.
Celý článek si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Moje zdraví, který koupíte na stáncích. Předplatné pořídíte z pohodlí vašeho domova na www.ikiosek.cz/mojezdravi nebo přes predplatne.cnc@cpost.cz.
