Nemoci, které přenáší klíště: Jak je poznáte?

Nemoci, které přenáší klíště: Jak je poznáte?
Klíšťata si k vám vždy najdou cestu • Autor: istockphoto.com
10. dubna 2018 • 06:00

Oteplilo se a louky a lesy opět ožívají. Nejen lidmi, ale také klíšťaty. Vážná onemocnění, která mohou nakažená klíšťata způsobit, jsou dvě. Klíšťová encefalitida a lymeská borelióza. Jak je poznáte?

Nejčastějším místem výskytu klíšťat jsou listnaté lesy, které jim umožňují snadné přezimování pod spadaným listím, dále okraje lesů s vysokou trávou, tráva poblíž lesních potoků, stinná travnatá místa, ale i parky a zahrady. K přenosu na člověka dochází nejčastěji při procházkách vyšší trávou, ale i z domácích zvířat, nejčastěji psů, na něž se klíště při procházce uchytí a následně jej na své srsti přinesou domů, kde přeleze na člověka. 

„Zatímco v minulosti se rajón infikovaných klíšťat omezoval především na území jižních Čech, v současné době se infikovaná klíšťata vyskytují téměř po celé republice a výjimkou nejsou ani městské či příměstské lokality. Podobně jsou na tom i další evropské státy," říká MUDr. Rastislav Maďar z Centra očkování a cestovní medicíny.

Jak poznat klíšťovou encefalitidu?

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, kterým se člověk nakazí od infikovaného klíštěte, případně od klíštěcí nymfy. Pokud se parazit přisaje, do dvou hodin dochází k prostupu virů do organismu. „Klíště či nymfa se nejčastěji přisávají v místě kožních záhybů, pod spodním prádlem, v podpaží a u dětí je velmi častou lokalitou vlasatá část hlavy. Obecně se ale klíště může přisát na jakoukoli část těla,“ říká Rostislav Maďar. Mnoho nakažených však udává, že o přisátí klíštěte vůbec nevědělo. „Zejména u nymfy, která má velikost několik milimetrů a přisává se pouze na povrch kůže, o ní lidé často netuší,“ dodává lékař.

Problém klíšťové encefalitidy je především v její zákeřnosti a léčbě, jež nenabízí příliš možností. Onemocnění v první fázi vypadá jako běžná viróza, která nastupuje 1–3 týdny po přisátí klíštěte. Následně dochází ke zlepšení stavu a vymizení příznaků. Tato klidová fáze může trvat 1–20 dní.

Poté přichází druhá fáze – viry napadají centrální nervovou soustavu. „To se projevuje například obrnou končetin, třesem rukou, poruchou citlivosti, poruchou mluvení, abnormálními očními pohyby, hluchotou a tak dále. Paradoxně lehčí průběh mívají děti, u kterých nedochází tak často k rozvoji zánětu mozku. Nicméně výzkumy ukazují, že značná část dětí, které mají problémy se soustředěním, registrujeme u nich poruchy spánku a poruchy učení, má získané protilátky proti tomuto onemocnění. To znamená, že někdy v minulosti tímto onemocněním byly nakaženy, a dá se předpokládat, že uvedené problémy mohou s nákazou souviset,“ popisuje docent Maďar. 

Původcem klíšťové encefalitidy je virus, proti kterému nejsou účinná antibiotika. Péče o nemocného tak spočívá především v terapii jednotlivých symptomů a často končí hospitalizací, jejímž cílem je zabezpečit dostatečnou hydrataci, příjem živin a mírnění projevů nemoci. Specifický lék na toto onemocnění neexistuje. 

Jedinou možnou prevencí klíšťové encefalitidy je očkování, které zajistí značnou ochranu už po druhé dávce a po dávce třetí je pak ochrana téměř stoprocentní. Očkovat se mohou nechat všichni. Nežádoucích reakcí je minimum, jde převážně o mírné lokální formy zčervenání, chronicky nemocní by vakcinaci měli pouze konzultovat s přihlédnutím k aktuálnímu stavu se specialistou na očkování,“ uzavírá lékař.

Možné následky klíšťové encefalitidy:

  • dlouhodobé či trvalé poškození pohybového aparátu
  • poškození centrální nervové soustavy
  • psychické problémy
  • potřeba intenzivní rehabilitace
  • dlouhodobá pracovní neschopnost až ztráta zaměstnání
  • částečná i trvalá invalidita
  • nemožnost věnovat se zálibám a koníčkům

Česká republika podle statistických údajů dlouhodobě zaujímá ve výskytu klíšťové encefalitidy první místo. Jak už bylo zmíněno, jedinou spolehlivou ochranou proti rozvoji tohoto onemocnění je očkování. Očkovat lze již od jednoho roku věku až do pozdního stáří (vhodným momentem k očkování není jen těhotenství a šestinedělí u žen). Ideálním obdobím pro vakcinaci je předjaří a začátek jara. Účinná ochrana nastupuje už po druhé dávce. 

Očkovací schéma proti klíšťové encefalitidě: 

  • první dávka – den 0
  • druhá dávka – s odstupem 1–3 měsíců
  • třetí dávka – s odstupem 5–12 měsíců po druhé dávce
  • první přeočkování – 3 roky po třetí dávce
  • další přeočkování – vždy po 3–5 letech podle věku (kratší intervaly u osob nad 60 let) 

Jedna dávka vakcíny stojí podle výše aplikačního poplatku 600–790 Kč. Některé pojišťovny na ně svým pojištěncům přispívají. 

Jak poznat boreliózu?

Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění způsobené spirochetou Borrelia. K nákaze člověka dochází po přisátí infikovaného klíštěte. Doba, po kterou se bakterie vyplavují do organismu, se udává v rozmezí 2448 hodin od přisátí. 

Pokud dojde k přisátí infikovaného klíštěte, dostávají se bakterie přes sliny parazita do organismu člověka a z místa přisátí jsou krevním oběhem a lymfou roznášeny dále do organismu. Prvním příznakem nákazy bývá nápadné zčervenání v místě přisátí, které se objevuje v rozmezí 2 až 4 týdnů od přisátí. Po rozšíření bakterií do organismu dochází k napadení kůže, nervového systému, kloubního aparátu a srdce.

„Lymeská borelióza probíhá ve třech stadiích – v takzvané lokalizované formě, časné generalizované formě a pozdní formě. U části nemocných může probíhat velmi mírně až bezpříznakově,“ upřesňuje lékař.

K diagnostice onemocnění dochází na základě výskytu jednotlivých příznaků laboratorní analýzou. Léčba probíhá nasazením antibiotik. „Proti lymeské borelióze zatím není k dispozici účinná vakcína. Ovšem v současné době se na jejím vývoji intenzivně pracuje a pokusná látka přichází do III. fáze klinického zkoušení na 10 tisících dobrovolnících. Pokud testy dopadnou dobře, je předpoklad, že by mohla být za několik let na trhu,“ informuje odborník.

Projevy boreliózy:

  • vznik rozsáhlé červené skvrny – nejčastěji v místě přisátí klíštěte – o velikosti několika až desítek centimetrů v období 2–4 týdnů po přisátí; typické je ostré červené ohraničení, které se postupně může rozšiřovat do okolí
  • pálení a mravenčení pokožky
  • únava a malátnost
  • horečka
  • závratě
  • zánět mozkových blan
  • potíže se sluchem – pískání, hučení a šumění v uších
  • obrna obličejových nervů
  • poruchy prostorového vidění a dvojité vidění
  • nervové a svalové záškuby
  • bolesti a záněty páteře, kloubů a svalů
  • poškození jater, ledvin, srdce

Nejtěžším stadiem nemoci je chronická infekce, kdy je imunitní systém natolik oslabený, že se nedokáže bránit běžným virózám. Dochází k aktivaci herpetických virů a časem se přidávají další chronická onemocnění.

Pokud se v místě přisátí vytvoří typická skvrna (erythema migrans), je nutné ihned navštívit lékaře, který zahájí léčbu. Ale ani pak nemusí být zcela vyhráno. Bakterie se totiž dokáží schovat do pojivových tkání, a vyhnout se tak působení antibiotik. V tomto „úkrytu“ pak mohou vydržet klidně i několik let. 

Autor: Barbora Neubergerová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.