Nemůžete spát, trpíte strachy, úzkostí? Kdy si pomůžete sami a kdy potřebujete odborníka?
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) jsou Češi se svou prací veskrze spokojení (61 procent). Téměř stejný počet aktivních obyvatel však cítí, že by mohli být zaplaceni lépe a pětina dokonce zvažuje odchod ze zaměstnání či ukončení současné práce.
Uštvaný manažer, který jednou rukou odpovídá na emaily, druhou pije černou kávu a kouří k ní cigaretu, už dnes naštěstí není ideálem úspěchu. Cigarety na pracovišti v podstatě zmizely, ale stres nikoli.
Pokud vám práce nepřináší radost, máte strach, úzkosti, nemůžete spát, asi byste ji měli změnit nebo zjistit skutečnou příčinu problémů. Takové pocity jsou často signálem přetížení, výrazně snižují kvalitu života a mohou vést až k vážným depresím.
Jaký vliv má práce na vaši psychiku? Podívejte se na video:
Jedním z důvodů je i to, že mnoho lidí se cítí nekomfortně v zaměstnání. Se strachy a úzkostmi v pracovním prostředí bojují lidé napříč generacemi a pracovním trhem. Čerstvé absolventy tíží otázka, kam směřují. Řadové zaměstnance ubíjí denní stereotyp.
Vytížení manažeři zase žijí jako pověstný křeček v kolotoči, který neví, jak vystoupit. „Pokud člověk nechá svoji úzkost rozvinout a přesáhnout rozumnou mez, hodně si ztíží běžný život a postupně se uzavírá do sebe. Tomu nahrávají i moderní technologie a sociální sítě, které mnoho lidí používá v pracovní době. Pokud neděláme to, co nás zajímá a baví, máme tendenci více prokrastinovat – převádět úzkost a tlak do jiných aktivit, jako je například sledování siciálních sítí,“ upozorňuje psycholog Valery Senichev.
Ztráta motivace a obavy z nemocí
Lidé často žijí a pracují v nejistých podmínkách a pocit nejistoty je velmi skličující, až ochromující. Pokud strach a úzkost působí dlouhodobě, člověka neuvěřitelně svírají, dochází k rychlé ztrátě motivace a víry v sebe. Svět kolem začne být vnímán jen negativním pohledem. „Úzkosti pak mohou vyústit v sebezničující myšlenky, například v agresivním duchu vůči jiné osobě nebo klasické: ‚Co když... mám nějakou nemoc.‘ Člověk se takových představ může leknout a bát se jich samotných, postupně si vytvoří myšlenkový kruh, který jej časem zoufalé sžírá,“ doplňuje psycholog.
Nepříjemné pocity, které nás ovládají, nám dávají jasně najevo, že se nacházíme v životní nebo pracovní roli, která nám nesedí. Úzkost a strach, obzvláště v pracovním prostředí, bývají varovným signálem, že je toho na nás moc, že jsme přetažení a měli bychom zvolnit. „V profesi kariérního poradce se se strachy a úzkostí setkávám velmi často, je to strach ze selhání, z neschopnosti splnit úkol nebo dostát svým závazkům. Někdy si to člověk ani neuvědomuje, ale strach a úzkost často plynou z celkové nespokojenosti v práci, touhy po změně, najít si vhodnější uplatnění a začít lépe s úplně novou image,“ uvedl psycholog .
Alkohol není řešení
Velkým rizikem je ale to, že mnoho Čechů místo aktivního odpočinku řeší napětí návykovými záležitostmi, jako jsou alkohol, cigarety nebo třeba nakupování. To samozřejmě z dlouhodobého hlediska vede k ještě většímu pocitu vyčerpanosti
Proč je vůbec tak důležité odpočívat? Jste-li dlouhodobě ve stresu, rozčilujete se či se třeba něčeho bojíte, tělo je nastaveno na boj. Zrychlí se dech i tep, roztáhnou zorničky, zvýší se prokrvení svalů, změní se krevní srážlivost a utlumí trávení. Krátkodobá stresová reakce není pro tělo nijak zvlášť nebezpečná, horší je, když v ní setrváváte dlouhodobě. To se pak organizmus vyčerpává tím, jak neustále buduje energii na boj, který nikdy nepřijde. Z tohoto pohledu je jasné, proč je fyzická aktivita následovaná uvolněním důležitá. Proto má takový význam odpočinek.
Když se stresem nijak nepracujete, ukládá se v těle v podobě napětí, které zase vede ke zdravotním obtížím, jako jsou ztuhlá šíje, bolesti hlavy, potíže s trávením, vysoký tlak a podobně.
Co dělat se stresem, strachem a úzkostmi?
Prvním krokem je uvědomit si priority a naučit se nastavování a udržování hranic – to může být v moderní rychlé době v pracovním prostředí těžký úkol. „Nejprve obvykle zmapujeme obavy, jak si je lidé definují a jaký na ně mají dopad. Efektivní na identifikaci a zvládání strachů jsou mimo jiné metody kognitivně-behaviorální psychologie. Velkou roli tu hraje identifikace úzkosti a zabíhavých myšlenek, které s celou problematikou strachů úzce souvisí. Uvědomění si je klíčovým bodem začátku terapie. Následuje důležitý trénink základních technik a testování adekvátnosti dané myšlenky, která v člověku úzkost vyvolává. Na popularitě nabývá také hraní různých scénářů a překonávání strachu ve virtuální realitě, vše v doprovodu psychologa nebo kariérního kouče,“ vysvětluje Valery Senichev.
