Plicní embolie: Příčiny, příznaky, vyšetření a léčba
Plicní embolie je život ohrožující onemocnění. Vzniká při ucpaní plicních cév krevní sraženinou, která se přenese krví z jiné části těla. Většinou pochází z krevních sraženin v periferních žilách dolních končetin, pánvi nebo pravém srdci. Vzácně se může vyskytnout i z jiných příčin, jako je například embolie plodovou vodou, vzduchem při potápění nebo tuková embolie.
Embolií jsou nejvíce ohrožení pacienti ve věkově kategorii 60-70 let, objevit se může ale i u mladých lidí. Jde o častou pooperační komplikaci. Pokud se neléčí, může být riziko úmrtí až 30 %.
Jak vznikne embolie?
Embolie vniká v důsledku vytvoření trombu (sraženiny) v cévách, které mají oslabenou cévní stěnu. Tato sraženina se utrhne a putuje krevním řečištěm do plic, kde tepnu ucpe a způsobí tak nedostatečné zásobení daného orgánu krví – ischemii. V důsledku tohoto jevu dochází k úmrtí plicní tkáně. Závažnost tohoto onemocnění závisí na velikosti sraženiny (trombu) a na celkovém stavu organismu.
K utrhnutí trombu dochází při náhlém zvýšení krevního tlaku, což je například při kašli, vyprazdňování nebo při rychlé změně pohybu.
Rizikové faktory embolie
Pravděpodobnost vzniku plicní embolie je vyšší při omezení hybnosti končetin, ke kterému dochází například po operacích a úrazech, v těhotenství, při cestování na delší vzdálenosti a u obézních lidí. Významný vliv mají poruchy krevní srážlivosti, ať už dědičné nebo získané. Krevní srážlivost může být ovlivněna i užíváním hormonální antikoncepce.
Příznaky plicní embolie
Jak plicní embolii poznat? Nejčastějšími projevy jsou:
- náhle vzniklá dušnost s rychlou dechovou frekvencí
- bolest na hrudi
- zrychlení srdeční činnosti
- kašel (někdy s vykašláváním krve)
- zvýšená teplota
- modravé zbarvení rtů a prstů
- kolaps nebo krátkodobá ztráta vědomí
- nízký krevní tlak
Masivní plicní embolie (ucpání hlavní plicní tepny v oblasti průdušek) končí často smrtí.
Rizikové faktory embolie
Pravděpodobnost vzniku plicní embolie je vyšší při omezení hybnosti končetin, ke kterému dochází například po operacích a úrazech, v těhotenství, při cestování na delší vzdálenosti a u obézních lidí. Významný vliv mají poruchy krevní srážlivosti, ať už dědičné nebo získané. Krevní srážlivost může být ovlivněna i užíváním hormonální antikoncepce nebo kouřením. Plicní embolie může být také závažnou komplikací u pacientů hospitalizovaných s rakovinou. V současnosti se embolie objevuje ve výjimečných případech také jako jedna z nejvážnějších obtíží doprovázející onemocnění covid-19.
Léčba plicní embolie
Okamžitý transport do nemocnice, kde jsou podávána antitrombotika. Při rozsáhlé plicní embolii se zahajuje kardiopulmonální resuscitace. Pokud se povede pacienta oživit, pociťuje svíravou bolest na srdci, velkou dušnost. Může mít i šok. Klesne mu tlak a má nitkovitý puls. Hypoxie (nedostatek kyslíku) se může projevit psychickými změnami.
Většinou se používá antikoagulační léčba, při které se snižuje krevní srážlivost pomocí léků, které podáváme nejprve nitrožilně nebo podkožně (heparin, tzv. nízkomolekulární hepariny) a později v tabletách (Warfarin).
Délka léčby bývá v závislosti na okolnostech od 3měsíční až po celoživotní. Účinnost dlouhodobé antikoagulační léčby musí být kontrolována pravidelnými krevními odběry.
U těžkých forem plicní embolie se používá tzv. trombolytická léčba, při které lékem v infuzi trvající několik hodin rozpouštíme již vytvořenou krevní sraženinu. Trombolytická léčba je účinnější, ale má větší riziko krvácivých komplikací (včetně krvácení do mozku), proto je užívána pouze u velmi závažných, život ohrožujících stavů. Po trombolytické léčbě následuje léčba antikoagulační.
Ve výjimečných případech lze zvažovat chirurgické odstranění trombu z plicnice, tzv. plicní embolektomii. V obdobných případech je možné katetrizační cestou (vpichem z tříselné žíly) trombus v plicnici mechanicky rozrušit. Zákrok lze kombinovat i s menší dávkou trombolytické léčby.
Bylinky
Léčit ji může pouze lékař, jako podpůrný prostředek lze podávat borůvka, pohanka, česnek, jitrocel, kurkuma.
Homeopatika
Léčit ji může pouze lékař, jako podpůrný prostředek lze podávat arniku a Arsenicum iodatum.
Vyšetření
K diagnostice pomůže lékaři určení hladiny D-dimerů v krevním séru (D-dimery jsou sloučeniny ukazující zvýšenou tvorbu sraženin) a pak ultrazvuk žil dolních končetin (protože zdroj plicní embolie je nejčastěji tam). Někdy může provést EKG, ale pro rozpoznání nemoci není zcela průkazné.
K přesné diagnostice slouží scintigrafie plic a hlavně plicní CT – angiografie. Pacientovi píchnou lékaři do žíly kontrastní látku, udělají mu CT vyšetření a sledují průtok krve plicními cévami. Na CT snímku pak vidí, jak moc plícemi protéká krev a jak velká část plicního řečiště je ucpaná.
Plicní embolie v těhotenství
V těhotenství je pravděpodobnost vzniku plicní embolie asi 5x vyšší než u netěhotné ženy stejného věku. Ještě větší riziko je poté v období šestinedělí. U rizikových pacientek se doporučuje pravidelné sledování ve specializované ambulanci (hematologické nebo cévní).
Komplikace a trvalé následky
Komplikací můžou být krvácivé stavy doprovázející antikoagulační léčbu, při níž je snížena krevní srážlivost. Při masivní či neléčené embolii může nemoc skončit smrtí.
Po ukončení dlouhodobé antikoagulační léčby může ve výjimečných případech dojít k recidivě onemocnění. U pacientů s fyzicky náročným zaměstnáním a rovněž u osob s přetrvávajícími dechovými obtížemi se proto doporučuje dodržet delší dobu rekonvalescence.
Kdy jít k lékaři
Volejte rychlou záchrannou službu při dušnosti nebo zrychleném dechu, bolesti na hrudi, zrychlení srdeční činnosti, kašli (někdy s vykašláváním krve), modravém zbarvení rtů a prstů, krátkodobé ztrátě vědomí.
Fotogalerie
