Hypoxie
Hypoxie je stav, kdy se tělu nedostává dostatek kyslíku. Stane se tak, když dojde k poruše dopravy kyslíku k buňkám, a to kvůli červeným krvinkám, které špatně vážou kyslík, nebo neschopností buněk kyslík přijmout, zejména při otravě organizmu. K hypoxii může dojít také ve vysokých nadmořských výškách, kde je nižší obsah kyslíku ve vzduchu, u plodu v průběhu těhotenství, nebo u novorozence během porodu. A při dušení nebo utopení, kdy je znemožněna dodávky kyslíku do plic. Při hypoxii dochází k poruše funkcí nervového systému, ovlivňuje také oběhový a dýchací systém.
Příznaky hypoxie
Hypoxie má s ohledem na míru závažnosti různé projevy: mezi první příznaky patří ztížené dýchání, neklid, pocení, srdeční arytmie. Později se přidává cyanóza neboli modré zbarvení kůže, klesá původně zvýšený tlak. V další fázi už hrozí ztráta vědomí a poškození tkání, zástava krevního oběhu.
Hypoxie má různé následky, nejzávažnější je ale trvalé poškození funkcí mozku a nervového systému. Ačkoliv je mozek jedním z životně důležitých orgánů a při hypoxii je do poslední chvíle zásobován kyslíkem na úkor např. střeva, končetin a jiných orgánů, může nastat situace, kdy kompenzační mechanismy selžou. V důsledku toho dochází ke vzniku edémů na mozku a ischemie.
Hypoxii dělíme podle příčiny na čtyři druhy:
Hypoxickou hypoxii způsobuje porucha přenosu kyslíku mezi plícemi a krví. Důsledkem toho je nízký parciální tlak kyslíku v arteriální krvi. K tomuto druhu hypoxie většinou dochází ve vysokých nadmořských výškách (z pravidla nad 4000 m. n. m.), a vede k onemocnění zvanému horská nemoc. Hypoxickou hypoxii ale mohou způsobit i jiná onemocnění jako je astma, pneumotorax, plicní emfyzém nebo cystická fibróza.
Anemická hypoxie je podmíněna nedostatkem červených krvinek či červeného krevního barviva hemoglobinu, nebo jejich neschopností na sebe vázat a přenášet kyslík. Takovéto poruchy červených krvinek způsobuje anémie nebo otrava oxidem uhelnatým.
K hypoxii může dojít i během embolie nebo srdečního selhání. V takovém případě mluvíme o cirkulační hypoxii, kdy jsou červené krvinky v pořádku, ale nemohou okysličenou krev dopravit k příslušným buňkám.
Když buňky nejsou schopny dopravený kyslík zpracovat, mluvíme o histotoxické hypoxii. K tomuto druhu onemocnění dochází z pravidla v důsledku otravy organizmu alkoholem nebo kyanidem. V těle zůstává nadbytek kyslíku, které buňky nejsou schopné přijmout, ten pak putuje do žil a mísí se s odkysličenou krví a to má za následek růžovou až červenou barvu kůže.
Samotnou kategorií je porodní hypoxie. Ta může být buď chronická, která je způsobena špatnou funkcí placenty, nebo nedostatkem či špatnou kvalitou plodové vody. Tento druh hypoxie může mít za následek špatný vývoj a růst plodu a vrozené vývojové vady.
K akutní porodní hypoxii dochází u náhlých komplikací při porodu, jako je přidušení pupečníkovou šňůrou, nebo předčasné odlučování placenty. V takovém případě může dojít až k zastavení příjmu kyslíku na několik minut, což může vést k trvalým následkům na nervovém systému a v nejhorším případech k úmrtí.
Léčba hypoxie
Hypoxie se léčí podáváním zvlhčeného, ohřátého kyslíku s malou koncentrací oxidu uhličitého. Po překonání akutního stavu je třeba odstranit příčinu, aby se hypoxie neopakovala.
Léčba porodní hypoxie - Chronická hypoxie se diagnostikuje již v průběhu těhotenství. Jelikož s sebou nese vysoké riziko trvalého poškození plodu a také ohrožení matky, porodník v mnoha případech doporučí těhotenství ukončit.
Při akutní hypoxii během porodu je třeba co nejrychleji plod porodit a to někdy za pomocí porodnických kleští nebo císařského řezu. Pokud novorozenec nedýchá, je třeba zahájit resuscitaci.
