Prevence rakoviny plic: Těžcí kuřáci budou mít nárok na vyšetření
Jedno z pěti úmrtí na nádorové onemocnění je způsobeno rakovinou plic. Tato nemoc zabije stejný počet Evropanů jako rakovina prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. Nemoc se přitom nedaří včas zachytit, což je pro šanci na léčbu zásadní.
Rakovina plic v Česku ročně usmrtí asi 5 500 lidí, 85 % z nich jen proto, že se u nich na nemoc přišlo pozdě. Ve stadiu, kdy plicní nádor metastázoval. A to je pozdě, nový screeningový program by to měl zlepšit. Problém ale je, že narozdíl třeba od rakoviny prsu, kdy mamografická vyšetření zcela zvrátila trend onemocnění, u rakoviny plic se nemoc nevyšetřuje tak snadno.
Rakovina plic nezačíná jen kašlem. Jak ji poznáte? Více čtěte zde.
Začne se u těžkých kuřáků
Jako zásadní se ukazuje vyšetřovat ty, co mají riziko největší – těžké kuřáky. „Pilotní program včasného záchytu karcinomu plic se bude týkat odhadem 30 000 vysoce rizikových osob, mezi 55. a 75. rokem, co vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně. Na radiologická pracoviště komplexních onkologických center by je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT posílali jak plicní, tak praktičtí lékaři. Od tohoto kroku si slibujeme zachycení nádorového bujení včas, a to u významné části rizikové populace. Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 z nich. Celkově by se screening mohl v budoucnu týkat až 390 000 osob,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
Podle ní tento screening dramaticky zvýší podíl pacientů, u nichž lze nádor v plicích ještě operovat a odstranit – ze současných 15 % až na 50 %. V tuzemsku ročně onemocní téměř 7 000 lidí, v 90 % kvůli kouření, ať už aktivnímu nebo pasivnímu.
Co způsobuje kouření ženskému organismu? Více čtěte zde.
Česká republika není jediná, kdo se s problémem pozdní diagnózy rakoviny plic potýká, screening u rizikových skupin proto doporučuje Evropská respirační společnost. Nemoc znamená pro ekonomiku zemí obrovskou zátěž. Podle analýzy The Economist Intelligence Unit, která porovnává politiku 27 evropských států v boji s rakovinou plic, dokonce léčba karcinomu plic stojí více než léčba rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. V Evropě výzkumníci odhadují náklady spojené s péčí o pacienty s rakovinou plic na více než 3 miliardy eur ročně.
Co se týče mezinárodního srovnání, Česko má podle analýzy The Economist Intelligence Unit problém jednak v tom, že nemá národní plán boje proti rakovině. Problémem jsou také rezervy v rychlosti schvalování proplácení léků nebo v legislativě omezující elektronické cigarety. V celkovém hodnocení pak Česko dopadlo podobně jako Polsko nebo Chorvatsko. Z Evropy jsou na tom nejlépe severské státy – například Dánsko, Norsko nebo Švédsko.
Léčba rakoviny: Zvyšující se naděje
Na druhou stranu je třeba připomenout, že léčba rakoviny plic prodělala v posledních letech revoluční změny a pacientům, před nimiž v lepším případě ležel rozsudek devíti měsíců života, se otevřela šance na čtyřnásobně delší přežití – v dobré kvalitě. „Díky novým metodám léčby, například zapojením a povzbuzením vlastní imunity člověka – imunoterapií, novým biologickým lékům, které působí na pochody v nádorových buňkách, a především jejich vzájemnou kombinací i se zapojením chemoterapie umíme pacienty s pokročilou fází nemoci léčit tzv. na míru. K tomu je ovšem potřeba důkladného testování již v době stanovení diagnózy – léčba pro konkrétního pacienta musí být vybrána tak, aby léčba zabírala a měnila charakter nemoci na chronickou,“ vysvětluje prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc. z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
Díky důkladným testům je možné předpovědět, jak bude tumor na konkrétní léčbu reagovat, a proto roste i ochota zdravotních pojišťoven tuto drahou léčbu proplácet.
Snahou pneumologů je, aby se nemocní léčili ve specializovaných centrech, rychle a efektivně. „Naším cílem je, aby se od okamžiku stanovení diagnózy do 14 dnů sešel multidisciplinární tým složený z pneumologa, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa a rozhodl, jaký postup je pro konkrétního pacienta ten nejvhodnější,“ vysvětluje profesorka Vašáková. Rozhodnutí o léčebném plánu by podle ní mělo probíhat optimálně v sedmi pneumoonkochirurgických centrech, která mají k dispozici všechny odborníky a nejmodernější léky a metody, a jsou tak schopna zajistit zejména kvalitní chirurgickou léčbu a navrhnout optimální na míru šitý léčebný postup. A ne na okrajových pracovištích, což se bohužel ještě občas děje. Zde najdete jejich seznam: www.mzcr.cz/cvs-pneumoonkochirurgicke-pece/
TIP NA VIDEO: 10 tipů, jak snížit riziko vzniku rakoviny
