Dušnost může znamenat, že máte vysoký tlak v plicích. Jak to odhalit?
I když nemáte vysoký krevní tlak v cévách, může tento problém trápit vaše plíce. Varováním by mělo být zejména zadýchávání se při námaze – například při chůzi do schodů.
Desítky tisíc lidí v Česku trpí podle lékařů plicní hypertenzí, jak se odborně popisuje vysoký tlak v plicích. Problém je, že většina lidí o své problému neví nebo jej zaměňuje za jinou nemoc. Vysoký tlak v plicích má podle lékařů podobné příznaky jako řada jiných onemocnění. Kromě dušnosti jsou to například namodralé rty nebo otoky kotníků a nohou v důsledku špatného okysličení těla.
Jak si správně doma změřit krevní tlak? Podívejte se na video:
Plicní hypertenzí podle výzkumů trpí až jedno procento světové populace. „Pacienti mnohdy přicházejí pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Kvůli relativní vzácnosti onemocnění často i praktické lékaře tato možnost napadá jako poslední a pacienty léčí například na astma. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje docent Jansa.
Následky nemoci jsou přitom velmi vážné: „Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé strany srdce, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést i k selhání srdce. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká doc. MUDr. Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.
Jedině včasná diagnóza a léčba může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. Pokud nelze dušnost zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.
Procento populace
Příčin plicní hypertenze je celá řada, nejčastěji vzniká jako komplikace jiného onemocnění plic a srdce. Může ale vznikat i v důsledku autoimunitních onemocnění nebo plicní embolie. „Druhů plicní hypertenze známe několik, v posledních letech se zájem soustředí zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi, a to hlavně kvůli významným pokrokům v léčbě. Díky nim jsme snížili počet obětí na jednotky procent ročně,“ říká docent Jansa. Se zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí zhruba 1000 pacientů, každý rok zhruba 150 přibude. Podle odhadů lékařů ale několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví.
Jak se léčí plicní hypertenze?
Nejčastěji lékaři plicní hypertenzi léčí přípravky, které pomáhají roztahovat plicní cévy. Druhou možností je operace, kterých se v Česku vykoná asi 30 ročně. Léčba je tak poměrně nákladná. „Plicní hypertenze zasahuje lidi napříč populací, ale při včasném zahájení léčby mají pacienti šanci na delší a kvalitnější život. Proto je osvěta vedoucí k časnějšímu rozpoznání nemocí velmi důležitá,“ říká Dominika Carvanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí.
V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.
