Průjem u dětí: Proč vzniká, co dělat a jak ho léčit | Moje zdraví

Průjem u dětí: Proč vzniká, co dělat a jak ho léčit

Průjem u dětí: Proč vzniká, co dělat a jak ho léčit
Autor: istock.com
21. července 2021 • 06:00

Průjem u menšího i většího dítěte vyděsí asi každého rodiče. Řekneme vám, jaké mohou být jeho příčiny, co dávat dítěti k jídlu, jak si připravit rehydratační roztok a jak průjem léčit. 

Všichni asi víme, co přesně průjem je. Průjem se vyznačuje náhlou změnou struktury stolice, která je velmi řídká až vodnatá a která se opakuje i vícekrát za den. 

Co jíst při průjmu?VIDEO 

Průjem se rozlišuje podle několika hledisek. Základní dělení je na akutní a chronický průjem. Akutní průjem je často vyvolán infekcí, nesnášenlivostí některých potravin nebo nepřiměřeným kombinováním jídel. Podobně je tomu i u dětí.

Příčiny průjmu u dětí

Viry a rotaviry

Nejčastějším původcem akutního infekčního onemocnění trávicího traktu s projevy průjmu, případně i zvracení jsou viry. Virová onemocnění jsou až v 70 % infekční příčinou průjmů. Patří sem i rotavirové infekce

Ty se objevují zvláště v zimních měsících. Tyto viry se dobře přenáší, zejména v kolektivních zařízeních (školky, školy). Pozor, každé desáté dítě v kojeneckém a batolecím věku skončí kvůli rotavirům v nemocnici.

Další tipy na léčbu průjmu u dětí najdete zde.

Typickými příznaky nákazy rotaviry jsou horečka, opakované zvracení a průjem. Tato virová infekce umí během několika hodin připravit organismus o tekutiny a natolik oslabit, že je nutné podávat infuze, aby tělo získalo sílu s infekcí bojovat. Léčit lze jen příznaky, jedinou ochranou před rotaviry je preventivní vakcína (nepovinná), kterou je dětem možné podat pouze v rozmezí od šesti týdnů do šesti měsíců věku.

Bakterie

Dalšími možnými původci jsou patogenní, tzn. průjem vyvolávající, bakterie. Mezi nejčastější z nich patří Salmonely nebo Campylobacter jejuni. Tyto bakterie se častěji objevují v letních měsících roku.

Průjem u kojence

O průjmu hovoříme za následujících okolností:

kojenci (do 12 měsíců věku): denně více než pět řídkých stolic

starší děti: denně více než tři řídké stolice

Novorozenec má v prvních dnech tmavou až černou stolici, a to až 10x denně. V dalších dnech, kdy přijímá mléko (a stává se z něj kojenec), se mění na žlutou až zelenou barvu řídké konzistence. V tomto období je to přirozené a nemusíte panikařit. Naopak, zpozorněte, pokud je stolice neobvykle řídká, slabě zbarvená až bezbarvá, s příměsí velkého množství hlenu.

Příznaky průjmu u dětí

Po inkubační době 1–7 dní dochází většinou k vodnatým průjmům doprovázených nechutenstvím, nevolností, zvracením, horečkou, bolestmi břicha a hlavy nebo příznaky podobajícími se chřipce.

Další informace o průjmových onemocnění u dětí si přečtěte zde.

Léčba průjmu u dětí

Léky s dezinfekčním účinkem, antibiotika či chemoterapeutika podle dnešních poznatků není třeba podávat, není-li k tomu zcela jasný důvod, jako je například u dětí s poruchou imunity, u těžce probíhajícího onemocnění, kdy hrozí postižení jiných orgánů, u kojenců do 4 měsíců věku, při bakteriálním původu onemocnění apod. Stejně tak nemá opodstatnění podávání léků tlumících činnost střeva.

Rehydratace

Děti velmi rychle ztrácejí během průjmu tekutiny, které je potřeba doplňovat, aby nedošlo k nebezpečné dehydrataci.

Test dítěte na hydrataci: Opatrně zvedněte část jeho kůže, např. na břišní stěně nebo na hřbetu ruky, mezi palcem a ukazováčkem. Je-li dítě dobře hydratováno, po uvolnění stisku se kůže okamžitě vrátí do původní polohy. Pokud se kůže do původního stavu vrací pomaleji (typicky několik sekund), může to být známkou dehydratace.

Příklad léčby průjmu u dětí najdete v článku zde.

V takovém případě se doporučuje podávat rehydratační roztok (koupíte v lékárně) obsahující minerály, které se ztrácí při průjmu či zvracení. Pro lepší toleranci je vhodné ho podávat chlazený na 4–8°C po lžičkách (z ledničky), pomalu po 5–10 minutách 5–10 ml roztoku (čajová lžička cca 5 ml, polévková lžíce cca 15 ml). Nedoporučuje se roztoky ochucovat šťávami nebo džusy. První fází je zvládnutí rehydratace a pak následně udržení správné hydratace. 

Domácí rehydratační roztok

V případě nouze je možné rehydratační roztok připravit ze šťávy pomeranče, citronu či grapefruitu, ½ lžičky soli, 4 lžiček cukru – vše se rozpustí v litru hygienicky zabezpečené a převařené vody.

Průjem u dětí – co jíst

Zažívací trakt dítěte je při průjmu zanícený, není schopen plnit svou hlavní funkci – zpracování a vstřebávání živin. Nechutenství je tak přirozenou obranou před příjmem potravy v průběhu nejakutnější fáze onemocnění. Nenuťte tedy dítěti stravu, pokud ji nechce. Jestliže chuť k jídlu projevuje, volte takové potraviny, které jsou k jeho zažívání nejšetrnější:

  • suché pečivo – veka, rohlík – lépe den staré než zcela čerstvé, piškoty
  • vařená rýže, brambory, vařené těstoviny, mrkev
  • banán, jablko oloupané nebo v přesnídávce

Po dobu trvání akutního průjmu vysaďte mléko (kromě mateřského) a mléčné výrobky.

Obnovení příjmu potravy

Po úspěšné rehydrataci (ne dříve!) a zlepšení stavu dítěte se může začít s obnovením příjmu potravy – vhodné jsou potraviny, které byly kojenci a malými dětmi již dříve dobře tolerovány.

Kojené děti: Kojení se nepřerušuje, dítě je kojeno v kratších intervalech, aby se nahradila ztráta tekutin, a je vhodné mezi kojením navíc podávat rehydratační roztoky (viz výše).

Další informace o průjmech najdete zde.

Nekojené děti ve věku do 6 měsíců: Podává se stejná kojenecká výživa, kterou před začátkem akutního průjmu dítě tolerovalo. Mléčné preparáty jsou podávány v plné koncentraci, neředěné. 

Kojenci, u kterých již bylo zahájeno zavádění příkrmů: Věkově odpovídající kojenecká mléčná výživa a příkrmy v obvyklém množství (rýže, mrkvové pyré, bramborová kaše, banán, krůta, kuře).

Batolata a starší děti: Doporučuje se mixovaná strava (rýže, brambory, kukuřice, mrkvové pyré, jablečné pyré, banánové pyré, kuřecí maso, suchary, starší pečivo). Mléčné výrobky a tuky podávejte podle tolerance, striktní bezmléčná či nízkotučná strava není obvykle nezbytná.  

Probiotika

V současné době se k léčbě průjmů stále více užívá tzv. probiotik. Probiotika tvoří živé kultury bakterií (zvláště bakterií mléčného kvašení), které mimo jiné mají pozitivní účinek na střevní mikroflóru a tím i ochranu střeva před infekcí.

Probiotika je možné dostat v lékárně i bez receptu a podávat je podle návodu doporučeného dávkování. Probiotika se užívají i v prevenci rozvoje průjmového onemocnění u dětí.

Jak fungují probiotika?VIDEO 

Nejčastější chyby při stravování dětí během průjmu

  • přerušení kojení
  • ředění mléka
  • zvyšování příjmu tekutin čajem, Colou a jinými slazenými nápoji
  • hladovění 12 a více hodin

Letní průjmy u dětí 

Letní zažívací potíže obvykle nazýváme „cestovatelským průjmem“ a jejich příčinou bývá bakteriální infekce (způsobená například bakteriemi E. coli, Campylobacter či Salmonella) nebo také virová nákaza ve střevech.

Souvisí to zpravidla se změnou skladby jídelníčku a stravovacích návyků během dovolené v zahraniční destinaci, se změnou prostředí (jiné klima, nižší hygienické standardy, kvalita pitné vody apod.).

Většina průjmových onemocnění má mírný průběh, pokud včas zahájíte rehydrataci. Je důležité podávat průběžně dostatečné množství tekutin (viz rehydratační roztoky výše).

Nejzásadnějším opatřením při akutním průjmu jsou dietní opatření, která  se odvíjejí podle věku dítěte a způsobu jeho výživy před onemocněním (viz výše).

Základem prevence letních průjmů je v jakékoli cizí zemi:

  • konzumovat pouze potraviny zakoupené v kamenném obchodě a v originálním obalu
  • pít výhradně balenou vodu, vyhnout se nápojům s ledem, salátům se zálivkami, točené zmrzlině u stánku
  • veškeré ovoce a zeleninu je nutné dobře omýt pitnou (balenou) vodou nebo oloupat
  • vhodnou prevencí (i když ne vždy stoprocentně účinnou) je včas před odjezdem začít podávat dítěti probiotika (pastilky, tablety), která upravují bakteriální osídlení tlustého střeva a zabraňují přemnožení škodlivých bakterií a kvasinek

Pozor, lékaři obecně doporučují necestovat na delší vzdálenosti s dětmi mladšími dvou let. Průjem u malých dětí snadno způsobí pouhá změna klimatu nebo nadmořské výšky. 

Kdy vyhledat lékaře?

Vždycky mějte na paměti, že průjem a zvracení jsou u kojenců mnohem závažnější než u starších dětí. Kojenci velmi rychle ztrácejí tekutiny a jsou rychle dehydratovaní. Proto neotálejte s kontaktováním svého pediatra, pokud:

  • dítě zvrací a má průjem současně
  • dítě má viditelně vodnatý průjem nebo stolici s příměsí krve či hlenu
  • pokud jsou přítomny známky dehydratace (dítě nemočí déle jak 8 hodin, má suchá ústa, chybí slzy...) 
  • pokud je počet stolic vysoký (u kojence již při více než 3 průjmovitých stolicích za den)
  • průjem přetrvává více než 24–36 hodin
  • dítě má bolesti břicha
  • dítě je apatické, nepřijímá ani tekutiny, nemočí nebo močí málo
  • pokud je chování dítěte jinak nezvyklé

Pozor, průjem je většinou nakažlivý – po přebalení dítěte je nutné si vždy umýt ruce!

Prevence

K prevenci infekcí střeva se doporučují následující opatření:

  • kojení (i částečné)
  • dodržování hygienických opatření, především mytí rukou (hlavně před přípravou jídel, případně při manipulaci s potravinami, před kojením, po návštěvě toalety či po výměně plen)
  • vyhýbání se nedostatečně neupravenému masu, jídlům ze syrových vajec (Salmonella) či ze syrového mléka
  • očkování – pro kojence a malé děti je doporučeno očkování proti rotavirům

 

Autor: Marie Bezděková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.