Jak si děti předávají nemoci a jak tomu zabránit? Pozor na půjčováním hraček
Děti jsou vždy přeborníci v tom, jak si mezi sebou předávají nemoci. Platí to jak v současné době, tak samozřejmě kdykoliv, kdy se u některého z nich objeví nachlazení nebo chřipka, ale také dětské roupy. Jaké jsou nejčastější cesty přenosu a jak jim zabránit?
V dětských kolektivech, zejména v uzavřených prostorách školek a škol, kolují stovky nejrůznějších virů a k tomu i tucty bakterií, mykoplasmat, kvasinek a parazitů. Hlavně mladší děti ve víru aktivit a zábavy zapomínají na pravidla hygieny, čímž přenos patogenů značně usnadňují. Zcela je před nimi ochránit je v podstatě nemožné, limitovat rizika však samozřejmě lze. Podívejte se, jak si děti nejčastěji viry a další patogeny předávají a jak lze šance přenosu snížit.
Počítač? Umyjte si ruce!
Nejdříve je samozřejmě třeba si přiznat, že donutit děti k tomu, aby se nedotýkaly a nepůjčovaly si hračky, je skoro nemožné. I tak je ale dobré naučit je základům bezpečného chování, aby neohrozily zdraví svoje nebo svých kamarádů. A především je nutné neustále posilovat jejich obranyschopnost.
Nemocné dítě v době koronaviru: více k tématu čtěte zde.
Jsou vaše děti naučené umývat si ruce po návštěvě toalety? A co po použití mobilního telefonu, tabletu nebo počítače? Podle studie z roku 2017 se právě na mobilním telefonu nachází průměrně přes 17 000 patogenů, mezi nimi třeba i zlatý stafylokok nebo bakterie Escherichia coli. Obdobnými „semeništi“ bacilů jsou i klávesnice a počítačové myši.
Děti by tak po manipulaci s nimi měly zamířit rovnou k umyvadlu. Pokud ve škole navštěvují počítačovou učebnu, vybavte je dezinfekčními ubrousky a poučte je, aby před začátkem práce s počítačem ubrouskem otřely jak klávesnici, tak i myš.
Nepijte z jedné lahve
Zcela běžně si děti předávají viry vzájemným dotykem například při hře nebo tím, že sahají na infikovanou plochu. Obzvláště rizikové je pro děti dotýkat se svých úst, nosu nebo tváře. Různé studie vypozorovaly, že se lidé v průměru dotknou své tváře i více jak dvacetkrát za hodinu, přímo u dětí to přitom může být ještě častěji.
Děti je dobré na to upozornit, aby se snažily nesahat si alespoň do úst a nosu, kudy se viry do těla dostávají nejčastěji. Rodiče by jim rovněž měli vštípit, aby si před každým jídlem důkladně umyly ruce, a to i tehdy, když se chystají jíst třeba jen bonbon.
Děti by si též měly osvojit pravidlo, aby pokud možno nepůjčovaly své věci ostatním dětem. Samozřejmě je třeba zdůraznit, že to není proto, že půjčovat není dobré, ale proto, aby se děti i jejich spolužáci ochránili před bacily. U školáků tedy dbejte na to, aby měli do školy vždy vše potřebné a nebyli nuceni si půjčovat propisky, pastelky, ořezávátka, pravítka, tužky a další školní pomůcky. Striktně dodržovat by děti měly zejména pravidlo, že si nikdy nemají mezi sebou půjčovat láhve s pitím.
Kapénkové infekce
Nejčastějším rizikem je kapénková infekce, kdy se viry způsobující nejčastěji běžné nachlazení přenáší vzduchem. Uzavřené prostory jsou na takový přenos ideální. Viry v kapkách mohou „sednout“ jak přímo na ostatní děti, jsou-li blízko, tak samozřejmě na okolní povrchy, odkud se pak dotekem šíří dál: na propisku, lavici, sešit, židličku, aktovku a podobně.
Základní prevencí je tudíž naučit dítě zakrýt si při kašlání pusu a kýchat do kapesníku. Když to nestihne, tak určitě ne do ruky, ale raději do ramene či předloktí. „Pokud si děti zakryjí při kašlání ústa dlaní, měly by si hned jít ruce umýt nebo alespoň otřít dezinfekčním ubrouskem. To samé platí po manipulaci s kapesníkem. Aby děti po každém zakašlání nemusely odbíhat k umyvadlu či tahat ubrousky, vyplatí se je naučit zakrývat si ústa při kašlání spíše předloktím,“ radí dětský lékař Richard Rýznar.
Silná imunita
Škola a školka samozřejmě nejsou jediným místem, kde si děti běžně bacily předávají. Představte si třeba jen sportovní trénink, kde se dotýkají spoluhráčů či protihráčů, sportovního náčiní, kolují mezi nimi ručníky, do nichž si otírají zpocené tváře. Na dětských hřištích se průlezek denně dotýkají desítky dětských ručiček, menší děti si na pískovištích rády půjčují hračky jiných. A podobně by se dalo pokračovat v případě zájmových kroužků nebo třeba i jen při návštěvě u kamaráda doma.
Patogeny zkrátka číhají na děti na každém rohu. „Děti se jim nikdy zcela nevyhnou a nebylo by to ani moudré, protože kontakt s nimi je pro dětský imunitní systém nutný. U předškolních dětí v kolektivech je i zcela běžným virem některý z koronavirů. Nevyzrálá dětská imunita se musí učit, jak se s viry a bakteriemi poprat. Samozřejmě ale v rozumném množství. Proto děti naučte základním hygienickým návykům, zbytečně je nestresujte tím, že jim budete donekonečna dezinfikovat hračky a školní pomůcky, a naopak se snažte posilovat jejich obranyschopnost,“ poukazuje pediatr Richard Rýznar s tím, že uvedená pravidla platí u všech virových i bakteriálních infektů.
Silnou imunitu u dětí vybudujete kvalitní a vyváženou stravou s dostatkem čerstvé zeleniny a ovoce, vlákniny, zdravých tuků a probiotik. Pro podporu imunity můžete sáhnout i po prověřených doplňcích stravy. Důležitý je také pohyb na čerstvém vzduchu, odpočinek a dostatečný spánek.