Žlučníkový záchvat, kolika, nebo prasklý vřed? Poznejte, kdy vám jde o život!

Žlučníkový záchvat, kolika, nebo prasklý vřed? Poznejte, kdy vám jde o život!
Autor: Shutterstock.com
27. října 2016 • 15:48

Vánoce. Zpravidla se na ně nejvíce těší děti. Bez ohledu na to, že se pod stromečkem v mnoha rodinách objevují hory hraček a počítačových her, u jiných se v tradičním duchu dbá především na duchovní rozměr, na který většina z nás tak trochu pozapomněla. Soustředíme se spíše na bohatě prostřený stůl a stále plnou „misku“, což nám však často přináší nemalé zažívací obtíže. O čem že jsou právě ty vaše Vánoce a není letos ten správný čas na malou změnu…? 

Před, mezi i po svátcích se zpravidla čekárny pohotovostí, praktických lékařů, internistů či gastroenterologů plní některými z nás, kteří zas a znovu, nepoučeni z let minulých, přehnali konzumaci rozličných jídel nebo opomenuli dodržovat určitý „řád“ vyplývající z jejich chronického onemocnění. A zpravidla jako každý rok naše dobrá předsevzetí, že letošní Vánoce prožijeme uvolnění, nepřejedení a s radostí, přicházejí vniveč. Co dělat a co naopak nedělat, abychom tuto stále se opakující scénu s rozbouřeným zažíváním nemuseli podstupovat i letošní rok? Radou a dlouholetou odbornou zkušeností nám přispěje prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., přednosta Kliniky hepatogastroenterologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Možná se konečně alespoň někteří z nás poučí… 



„Jíme prostě zkrátka příliš mnoho,“ konstatuje profesor Špičák na úvod. „Sice je tak trochu mylný dojem, že se během Vánoc či krátce po nich extrémně plní čekárny pohotovostí či ambulancí lékařů (pouze to tak opticky vypadá), nicméně faktem zůstává, že v tomto období překračujeme svůj ‚potenciál‘ velice často. Velký objem velmi energetického jídla (tučné, smažené, sladké) pak s sebou nese určité zdravotní obtíže – počínaje obyčejným pocitem přejedení, nadmutí a tlaku v břiše přes podrážděný žlučník a velmi bolestivé koliky až po závažné stavy vyžadující hospitalizaci.“ Navzdory tomu, jakou mají lidé laickou představu, dietní chyba jako taková nevyvolá závažný problém. Tedy osamocená, jednorázová. Ale pokud jde o dlouhodobé a soustavné porušování určitých pravidel, prohřešků vůči našemu organismu, to už je věc jiná. Každý z nás má za svůj život vytipovaná určitá jídla, která jeho organismus netoleruje a která mu naopak nevadí, byť druzí na ně nereagují dobře.

Zkušenost má každý svou

"Stravování, jeho akceptace či případná špatná reakce jsou přísně individualizované. Každý máme jinou odolnost, jiný metabolismus, jiný "sklon" k onemocněním, jinou schopnost tolerance jednotlivých složek potravy a jejich kombinací… A tak je k tomu potřeba přistupovat,“ říká lékař a dodává: „Sami nejlépe víme, co nám svědčí a co nikoli, bez ohledu na případné obecné, stále dokola omílané rady. Proto bych zde nechtěl opakovat stokrát řečená doporučení co jíst, čeho se vyvarovat, co kombinovat a co ne. Zkušenost si musí každý udělat svou… Navíc lidé, kteří se již nějaký čas s určitým onemocněním trávicího ústrojí léčí, mají doporučení od svého ošetřujícího lékaře – pokud je budou dodržovat, vyvarují se nepříjemných obtíží. Vánoce jsou samozřejmě dobrým důvodem tyto rady a doporučení překročit a upřímně řečeno tak skutečně mnozí činí. Každý má ale laťku nastavenou jinak vysoko, na to je třeba myslet.“ Příkladem může být pálení žáhy – u někoho se dostaví po červeném víně, u někoho po víně bílém, po čokoládě, takže pojem dietní chyba je skutečně relativní...

Kdo přichází na pohotovost?

„Souhrnně lze říci, že většina nepříjemných pocitů těla v období Vánoc nevede k tomu, aby lidé vyhledali odbornou pomoc. Navíc asi u 30 procent pacientů, kteří přijdou do ambulance pro zažívací obtíže, se nic nenajde – jde o takzvané funkční obtíže, které jsou velmi variabilní, od pálení žáhy až po zácpy, ale pokud pacienta vyšetříte, nenajdete žádnou strukturální odchylku. Velmi často tato situace souvisí s civilizačním stresem, plus samozřejmě se špatnou životosprávnou. A právě z těchto důvodů se tyto obtíže kolem svátků horší – je mnohem více stresu a na životosprávu tolik nedbáme…,“ říká profesor Špičák.

Jedna věc je mediálně atraktivní polknutí kosti, ale když tento „problém“ přepočítáme na celkový objem návštěv ambulancí, nehraje větší roli.

Prachobyčejné přejedení či nesouladná kombinace potravin a z toho plynoucí bolení břicha, nadýmání, průjem či nevolnost je třeba řešit především nastolenou dietou (tedy suchary, černý čaj, postupně přidávat rýži…) a zcela se vyhnout další konzumaci mastného, sladkého či alkoholu. To již zažil téměř každý. Kromě toho nás ale mohou potkat také trochu jiné události, které už tak nevinně dopadnout nemusí. „Je hodně těžké nějakým způsobem zřetelně nastavit hranici, kdy si člověk může pomoci sám a kdy má vyhledat lékaře. Prvním krokem je, že pokud má nějaké obtíže, měl by si najít důvěryhodné informace. A dalším krokem je řídit se jimi. Pokud x zdrojů radí, že máte při konkrétním zdravotním problému vyhledat lékaře, tak jej skutečně vyhledejte! Kupodivu třeba samotné bolesti břicha, často se objevující právě o svátcích, nebývají tak často spojeny se závažným onemocněním, jak by si člověk myslel. Existují jiné problémy, které vyžadují pozornost a péči mnohem více, například chudokrevnost nebo třeba krev ve stolici. Určité příznaky, které nemusejí až tak bít do očí, mnohdy vyžadují rychlou pomoc a naopak. Křeče v břiše tu a tam nemusejí znamenat, že je to něco vážného… ALE hubnutí, ztráta chuti k jídlu, krev ve stolici, to jsou zásadní problémy, které je třeba řešit! Paradoxně právě ti, kteří mají dlouhodobé onemocnění, svůj režim a dietní opatření pečlivě dodržují – ve vlastním zájmu – a daleko míň jsou ovlivnitelní událostmi, jako jsou Vánoce. Prostě musejí dodržovat určitá pravidla hry po celý rok, proto s tím vším umějí daleko lépe zacházet, přesně vědí, co smí a co ne… Jsou obezřetnější a dalo by se říci zodpovědnější než my ostatní,“ podotýká gastroenterolog.

Víte, jak rozeznat, že jde o žlučníkový záchvat, prasklý žaludeční vřed, problém s játry, či rozbouřenou slinivku?

Žlučníkový záchvat (kolika): Obrovská pulzující bolest orientovaná do pravého podžebří, pocit plnosti a nafouknutého tvrdého břicha, obtíže člověka donutí navštívit lékaře. Obecně pomáhá následující (to si ovšem troufnou „aplikovat“ pouze zkušení žlučníkáři; pokud máte žlučníkový záchvat poprvé, pak rychle k lékaři!): analgetika, spasmolytika, studený obklad na pravé podžebří, klid na lůžku – bolest se zpravidla po několika hodinách uklidní, pak pokračovat nemastnou dietou. Mohou však nastat komplikace, například zánět stěn žlučníku, zde jsou již nutná antibiotika! Putující kámen se též rád zablokuje v oblasti žlučovodu (člověk zežloutne) nebo vyvolá zánět slinivky, tehdy je nutná hospitalizace! 
Rizikové faktory: tučná, smažená jídla, houby, větší objemy pokrmů najednou (Vánoce jsou opravdovým prubířským kamenem funkčnosti žlučníku). Obecně „žlučníkáři“ dobře tolerují pivo, mnohým vyhovuje, či dokonce pomáhá. Na vznik žlučníkových kamenů má mimo jiné vliv právě stravování, kromě skladby jídelníčku také přejídání či naopak drastické diety.

Prasklý žaludeční vřed: Na rozdíl od všeobecného podvědomí vřed vůbec nemusí bolet, ale může se projevit pouze krvácením do stolice (tzv. černá stolice) či zvracením krve, proto pozor! Vředy obecně jsou dvojího druhu. Dvanácterníkový, jenž vzniká v důsledku infekce Helicobacter pylori, a právě žaludeční, který vzniká například v důsledku užívání nesteroidních antirevmatik – ten když praskne, většinou to nebolí. Naopak dvanácterníkový vřed má klasickou symptologii – bolesti na jaře a na podzim. Co dělat? Rychle do nemocnice.

Zvracení krve, krev ve stolici, černá stolice = závažný příznak, nutno k lékaři. Pokud jste si ovšem předtím nevzali černé uhlí nebo železo, které stolici zbarví do tmava, a jedná se tedy o falešný poplach…

Problém s játry: Může jít například o důsledek hepatitidy, otravy houbami či dlouhodobé nadměrné konzumace alkoholu. Poškození jater bývá obtížné rozeznat, člověk zprvu nemívá žádné subjektivní potíže – ty se projeví bohužel až v pozdních stadiích. Typické je nabírání vody kolem břicha – což může být samozřejmě i z jiných stavů, ale pro játra v nepořádku je toto naprosto typické. 
*Slinivka: Nepulzující, stálá bolest uprostřed nad pupkem, v klasické podobě je tak velká, že člověka přinutí k akci, tedy co nejdříve vyhledat lékaře. Může být přítomno zvracení, ale spíše pocit nadmutí, větry často neodcházejí. Opět platí: rychle do nemocnice!

„Statistiky jasně říkají, že výrazně ubylo vředů, typicky dvanácterníkových, naopak výrazně přibývá zánětů jícnu, tedy pacientů, které pálí žáha. Souvisí to se stravou a s obezitou. Obezita je obecně velký problém a mimo jiné výrazný rizikový faktor pro onemocnění jícnu, štíhlí lidé jsou v tomto směru zdravější. Pozvolna přibývá případů Crohnovy choroby, překvapující je již zmiňované vysoké procento funkčních poruch,“ uzavírá profesor Špičák.

Pane profesore, jak vlastně trávíte Vánoce vy osobně?

Asi jako většina ostatních. Rodina, stromeček, dárky, návštěvy… Několikrát v tu dobu jsem odcestoval do exotických zemí, ale nikdy to nebylo přímo na Štědrý den. Dovedl bych si však představit – protože Vánoce jsou doprovázeny obrovským, všudypřítomným stresem – opustit Prahu někdy 15. prosince a vrátit se až 5. ledna. Prostě toto období strávit někde daleko, v jiné zemi, odlišné kultuře, v klidu a pohodě...

Co byste poradil čtenářům pro šťastné strávení vánočních svátků ve zdraví?

Šťastně, to asi bohužel neporadím, a co se týká toho zdraví: V podstatě je dobré dodržovat jednoduchá doporučení. Nejíst to, o čem mám vyzkoušené, že mi nesvědčí, a dodržovat základní principy, které všichni tak rádi občas porušíme: rozumné dávky, rozumné proporce, rozumně strukturované jídlo, především pokud jde o tuky a cukry. Je však také třeba nezapomínat, že život není jen o povinnostech, ale hlavně o radosti ze života! 

Odborná spolupráce: prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM v Praze www.ikem.cz

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.