Žlučníkový záchvat, kolika, nebo prasklý vřed? Poznejte, kdy vám jde o život!
Vánoční svátky. Zpravidla se na ně nejvíce těší děti. Bez ohledu na to, že se pod stromečkem v mnoha rodinách objevují hory hraček a počítačových her, u jiných se v tradičním duchu dbá především na duchovní rozměr, na který většina z nás tak trochu pozapomněla. Soustředíme se spíše na bohatě prostřený stůl a stále plnou „misku“, což nám však často přináší nemalé zažívací obtíže. Není právě letos ten správný čas na malou změnu?
Před, mezi i po svátcích se zpravidla čekárny pohotovostí, praktických lékařů, internistů či gastroenterologů plní některými z nás, kteří zas a znovu, nepoučeni z let minulých, přehnali konzumaci rozličných jídel nebo opomenuli dodržovat určitý „řád“ vyplývající z vlastního chronického onemocnění. A zpravidla jako každý rok naše dobrá předsevzetí, že letošní Vánoce prožijeme uvolnění, nepřejedení a s radostí, přicházejí vniveč.
Co dělat a co naopak nedělat, abychom tuto stále se opakující scénu s rozbouřeným zažíváním nemuseli podstupovat i letošní rok? Radou a dlouholetou odbornou zkušeností nám přispěje prof. MUDr. Julius Špičák, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Možná se konečně alespoň někteří z nás poučí…
„Jíme prostě zkrátka příliš mnoho,“ konstatuje profesor Špičák na úvod. „Sice je tak trochu mylný dojem, že se během Vánoc či krátce po nich extrémně plní čekárny pohotovostí či ambulancí lékařů (pouze to tak opticky vypadá), nicméně faktem zůstává, že v tomto období překračujeme svůj ‚potenciál‘ velice často. Velký objem velmi energetického jídla (tučné, smažené, sladké) pak s sebou nese určité zdravotní obtíže – od obyčejného pocitu přejedení, nadmutí a tlaku v břiše přes podrážděný žlučník a velmi bolestivé koliky až po závažné stavy vyžadující hospitalizaci.“
Navzdory tomu, jakou mají lidé laickou představu, dietní chyba jako taková nevyvolá závažný problém. Tedy osamocená, jednorázová. Ale pokud jde o dlouhodobé a soustavné porušování určitých pravidel, prohřešků vůči našemu organismu, to už je věc jiná. Každý z nás má za svůj život vytipovaná určitá jídla, která jeho organismus netoleruje a která mu naopak nevadí, byť druzí na ně nereagují dobře.
Zkušenost má každý svou
„Stravování, jeho akceptace či případná špatná reakce jsou přísně individualizované. Každý máme jinou odolnost, jiný metabolismus, jiný ‚sklon‘ k onemocněním, jinou schopnost tolerance jednotlivých složek potravy a jejich kombinací… A tak je k tomu potřeba přistupovat,“ říká lékař a dodává: „Sami nejlépe víme, co nám svědčí, a co nikoli, bez ohledu na případné obecné, stále dokola omílané rady. Proto bych zde nechtěl opakovat stokrát řečená doporučení, co jíst, čeho se vyvarovat, co kombinovat, a co ne. Zkušenost si musí každý udělat svou… Navíc lidé, kteří se již nějaký čas s určitým onemocněním trávicího ústrojí léčí, mají doporučení od svého ošetřujícího lékaře – pokud je budou dodržovat, vyvarují se nepříjemných obtíží. Vánoce jsou samozřejmě dobrým důvodem tyto rady a doporučení překročit a upřímně řečeno tak skutečně mnozí činí. Každý má ale laťku nastavenou jinak vysoko, na to je třeba myslet.“
Příkladem může být pálení žáhy – u někoho se dostaví po červeném víně, u někoho po víně bílém, po čokoládě, takže pojem dietní chyba je skutečně relativní…
S přejedením na pohotovost?
„Souhrnně lze říci, že většina nepříjemných pocitů těla v období Vánoc nevede k tomu, že by lidé vyhledali odbornou pomoc. Navíc asi u 30 procent pacientů, kteří přijdou do ambulance pro zažívací obtíže, se nic nenajde – jde o takzvané funkční obtíže, které jsou velmi variabilní, od pálení žáhy až po zácpy, ale pokud pacienta vyšetříte, nenajdete žádnou strukturální odchylku. Velmi často tato situace souvisí s civilizačním stresem plus samozřejmě se špatnou životosprávou. A právě z těchto důvodů se tyto obtíže kolem svátků horší – je mnohem více stresu a na životosprávu tolik nedbáme…“ říká profesor Špičák.
Prachobyčejné přejedení či nesouladná kombinace potravin a z toho plynoucí bolení břicha, nadýmání, průjem či nevolnost je třeba řešit především nastolenou dietou (tedy suchary, černý čaj, postupně přidávat rýži…) a zcela se vyhnout další konzumaci mastného, sladkého či alkoholu. To již zažil téměř každý.
Kromě toho nás ale mohou potkat také trochu jiné události, které už tak nevinně dopadnout nemusejí. „Je hodně těžké nějakým způsobem zřetelně nastavit hranici, kdy si člověk může pomoci sám a kdy má vyhledat lékaře. Prvním krokem je, že pokud má nějaké obtíže, měl by si najít důvěryhodné informace. A dalším krokem je řídit se jimi. Pokud x zdrojů radí, že máte při konkrétním zdravotním problému vyhledat lékaře, tak jej skutečně vyhledejte!“
Kupodivu třeba samotné bolesti břicha, často se objevující právě o svátcích, nebývají tak často spojeny se závažným onemocněním, jak by si člověk myslel. Existují jiné problémy, které vyžadují pozornost a péči mnohem více, například chudokrevnost nebo třeba krev ve stolici. Určité příznaky, které nemusejí až tak bít do očí, mnohdy vyžadují rychlou pomoc, a naopak. Křeče v břiše tu a tam nemusejí znamenat, že je to něco vážného… ALE hubnutí, ztráta chuti k jídlu, krev ve stolici, to jsou zásadní problémy, které je třeba řešit!
„Paradoxně právě ti, kteří mají dlouhodobé onemocnění, svůj režim a dietní opatření pečlivě dodržují – ve vlastním zájmu – a daleko méně jsou ovlivnitelní událostmi, jako jsou Vánoce. Prostě musejí dodržovat určitá pravidla hry po celý rok, proto s tím vším umějí daleko lépe zacházet, přesně vědí, co smí a co ne… Jsou obezřetnější a dalo by se říci i zodpovědnější než my ostatní,“ podotýká gastroenterolog.
Víte, jak rozeznat, že jde o žlučníkový záchvat, prasklý žaludeční vřed, problém s játry, či rozbouřenou slinivku?
Žlučníkový záchvat (kolika)
Obrovská pulzující bolest orientovaná do pravého podžebří, pocit plnosti a nafouknutého tvrdého břicha, obtíže člověka donutí navštívit lékaře. Obecně pomáhá následující (to si ovšem troufnou „aplikovat“ pouze zkušení žlučníkáři; pokud máte žlučníkový záchvat poprvé, pak rychle k lékaři!): analgetika, spasmolytika, studený obklad na pravé podžebří, klid na lůžku – bolest se zpravidla po několika hodinách uklidní, pak pokračovat nemastnou dietou. Mohou však nastat komplikace, například zánět stěn žlučníku, zde jsou již nutná antibiotika! Putující kámen se též rád zablokuje v oblasti žlučovodu (člověk zežloutne) nebo vyvolá zánět slinivky, tehdy je nutná hospitalizace!
Rizikové faktory: tučná, smažená jídla, houby, větší objemy pokrmů najednou (Vánoce jsou opravdovým prubířským kamenem funkčnosti žlučníku). Obecně „žlučníkáři“ dobře tolerují pivo, mnohým vyhovuje, či dokonce pomáhá. Na vznik žlučníkových kamenů má mimo jiné vliv právě stravování, kromě skladby jídelníčku také přejídání, či naopak drastické diety.
Prasklý žaludeční vřed
Na rozdíl od všeobecného povědomí žaludeční vřed vůbec nemusí bolet, ale může se projevit pouze krvácením do stolice (tzv. černá stolice) či zvracením krve, proto pozor! Vředy jsou obecně dvojího druhu. Dvanácterníkový, jenž vzniká v důsledku infekce Helicobacter pylori, a právě žaludeční, který vzniká například v důsledku užívání nesteroidních antirevmatik – ten když praskne, většinou nebolí. Naopak dvanácterníkový vřed má klasickou symptologii – bolesti na jaře a na podzim. Co dělat? Rychle do nemocnice.
Zvracení krve, krev ve stolici, černá stolice = závažný příznak, nutno k lékaři. Pokud jste si ovšem předtím nevzali černé uhlí nebo železo, které stolici zbarví do tmava, a jedná se tedy o falešný poplach…
Problém s játry
Může jít například o důsledek hepatitidy, otravy houbami či dlouhodobé nadměrné konzumace alkoholu. Poškození jater bývá obtížné rozeznat, člověk zprvu nemívá žádné subjektivní potíže – ty se projeví bohužel až v pozdních stadiích. Typické je nabírání vody kolem břicha – což může být samozřejmě i z jiných stavů, ale pro játra v nepořádku je toto naprosto typické.
Zánět slinivky
Nepulzující, stálá bolest uprostřed nad pupkem, v klasické podobě je tak velká, že člověka přinutí k akci, tedy co nejdříve vyhledat lékaře. Zánět slinivky neboli pankreatitida může být smrtelně nebezpečný. Může se projevit zvracením, ale spíše pocitem nadmutí, větry často neodcházejí. Opět platí: rychle do nemocnice!
„Statistiky jasně říkají, že výrazně ubylo vředů, typicky dvanácterníkových, naopak výrazně přibývá zánětů jícnu, tedy pacientů, které pálí žáha. Souvisí to se stravou a s obezitou. Obezita je obecně velký problém a mimo jiné výrazný rizikový faktor pro onemocnění jícnu, štíhlí lidé jsou v tomto směru zdravější. Pozvolna přibývá případů Crohnovy choroby, překvapující je již zmiňované vysoké procento funkčních poruch,“ uzavírá profesor Špičák.