Tříselná, brániční a břišní kýla: Jak ji poznat a vše o její operaci
Příčinou kýly bývá vrozené oslabení břišní stěny. Může se objevit kdykoli během života, ve vyšším věku ji může vyvolat i zvedání těžkých břemen, vyšší váha, dlouhodobý intenzivní kašel nebo potíže s vyprazdňováním při zácpě.
Pokud si objevíte bulku nebo vyvýšeninu v břišní stěně (někdy je možné zatlačit ji dovnitř, jindy ne), je to pravděpodobně břišní kýla. Bulka se, především u mužů, často objeví v třísle nebo v šourku. U obézních žen je rizikovým místem pro její vznik oblast přechodu stehenní tepny z břicha, dále může vzniknout u žen po více porodech v oblasti pupku, kýla se však může objevit již během těhotenství.
K oslabení svalstva a ke kýle může obecně dojít i po chirurgickém zákroku. Kýlu je někdy nutné operovat u dětí. A v poslední době se mnoho pacientů potýká s problémy s brániční kýlou, která se projevuje na první pohled banálním problémem - pálením žáhy.
Tříselnou kýlu mají častěji muži
O kýle a jejím léčení si povídáme s primářem kliniky jednodenní chirurgie Palas Athena v Praze 4 MUDr. Ludvíkem Winklerem. Nejčastěji tu operují tříselné kýly, a to v oblasti jednoho, ale i obou třísel. Těmito místy před narozením procházejí varlata (u mužů) a orgány, které vytvoří dělohu (u žen). Tyto oblasti jsou svým způsobem oslabené, navíc zde také kvůli našemu vzpřímenému postoji působí gravitace a tlak. Proto se tu poměrně často vytvoří právě kýla. „Provazec, který drží dělohu, je slabší, varlata jsou větší, a proto mají tříselnou kýlu častěji muži,“ vysvětluje MUDr. Winkler. „A jsou to muži, kteří vykonávají těžší práci. Ale někdy taky ne,“ usmívá se.
Při kýle se z břišní dutiny „vyboulí“ část tkáně obalené pobřišnicí. Tvrdí se, že oslabená žilní stěna je hlavním důvodem potíží s kýlou: „Asi u 80 procent nemocných můžeme diagnostikovat spíš celkově menší pevnost tkání. Riziko souvisí se stavem vazivových tkání, které drží žilní stěnu, menisky, vazy v kolenou a pevnost dutiny břišní. S problémy s vazivovou tkání souvisejí i takové potíže jako třeba utržený meniskus, hemoroidy, křečové žíly nebo třeba,lupavé‘ palce. U zbylých 20 procent pacientů bývá příčinou enormní namáhání. Týká se to třeba výkonnostních sportovců, hráčů na trombon, operních pěvců a samozřejmě těžce pracujících,“ upřesňuje lékař.
Brániční kýla někdy nemusí svého nositele nijak výrazně obtěžovat, ale často se projeví pálením žáhy. Je to proto, že se narušuje účinnost svalstva svěrače mezi jícnem a žaludkem. Tím je umožněn návrat kyselých šťáv ze žaludku zpět do jícnu a objeví se pálení žáhy. Potíže někdy mohou být až tak nepříjemné, že mohou připomínat i bolest při ischemické srdeční chorobě.
Tzv. mimojícnová forma brániční kýly někdy dokonce může být příčinou opakovaných zánětů průdušek, častých pocitů, které naše mateřština trefně označuje jako knedlík v krku, nebo se projeví neustálým pokašláváním. Někdy se projeví i zápachem z úst nebo problémy s větší kazivostí zubů. MUDr. Winkler se svým týmem nedávno léčil pacientku s opakovanými zápaly plic a po (zbytečném) chirurgickém zákroku s odstraněním části plíce. Po 15 letech se ukázalo, že příčinou jejích potíží byl reflux a brániční kýla.
Příznakem uskřinutí kýly je intenzivní bolest. Pokud by v postižené oblasti došlo ke zhoršení přítoku krve, hrozí nebezpečí nekrózy, dojde k rozpadu a odumření tkáně nebo může nastat situace, kdy se střevní obsah dostane do břišní dutiny. V těchto případech je okamžitý operační zákrok nevyhnutelný.
Kýla vždycky znamená protrženou břišní stěnu, a tak se dnes řeší výhradně chirurgicky. Dříve časté nošení kýlních pásů dnes odborníci vůbec nedoporučují. Neřeší se tím příčina, je to málo hygienické a obtěžující. V posledních letech se většina operací kýly řeší laparoskopicky. Pro pacienta je tento způsob šetrný, pro organismus znamená mnohem menší zátěž než klasická operace. Do 24 hodin je operovaný doma. Při klasické otevřené operaci bývá pacient nejméně dva dny v nemocnici a pooperační bolest je přece jen o něco větší.
Jak probíhá operace kýly?
Limituje člověka operace, nebo může dělat všechno jako dřív? Pokud má operovaný tzv. sedavé zaměstnání, může po týdnu do práce, lehce fyzicky pracující za dva až tři týdny. Běžnou zátěž lékaři povolují po šesti týdnech a doporučují pozvolné zatěžování. Stěhování skříní se už nedoporučuje vůbec?
„Když se trubka zlomí a svaří se, nikdy není tak pevná,“ přirovnává primář Winkler. „Člověk s kýlou neměl pevné vazivo už před operací, při stěhování piana nebo čehokoli těžkého se mu tak může kýla opakovaně vytvořit. Jednou je to poškozený orgán a pacient by se k němu a podle toho měl chovat.“ Operaci bychom rozhodně neměli odkládat v případě, že se kýla (boule) zvětšuje nebo bolí. Případy, kdy se pacientovi nevejde do kalhot, už lékaři nevidí tak často jako dřív, i když výjimky potvrzují pravidlo.
Má při potížích významnou roli věk? „Ano i ne. V seniorském věku samozřejmě tkáně ochabují a u disponovaných jedinců může být riziko větší. Někdo má dvacet i třicet let kýlu, potom se bulka začne zvětšovat, pacienta to obtěžuje a teprve potom se odhodlá problém řešit a navštívit lékaře,“ popisuje odborník.
Hlavní typy kýly:
- Tříselná: Vyboulení části střev tříselným kanálem (tudy sestupují varlata do šourku).
- Pupeční: Část střev vyboulí břišní stěnu v oblasti pupku; častá u dětí.
- Stehenní: Část střev se sesune dolů a vypadá jako otok v horní části stehna.
- Brániční: Vytlačení žaludku směrem ke hrudní dutině skrz otvor v bránici. Častá u obézních a u kuřáků, někdy je příčinou vrozená porucha.
- V jizvě: Po chirurgickém zákroku, kdy může vzniknout oblast oslabeného svalstva. Obvykle se řeší chirurgicky s použitím speciální síťky, která rozkládá tlak střev na břišní stěnu.
Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.
