Z lepku se stal obávaný strašák. Právem, nebo zbytečně?
Lepek se během posledních několika let stal obrovským strašákem pro velkou část populace. Slyšíte o něm spoustu různých a často i protichůdných informací.
O tom, jak lepek funguje, že je pro lidské tělo škodlivý, protože zalepuje střeva a přibírá se po něm, už byla zveřejněna spousta tvrzení. Trh zaplavily potraviny, které jsou označené jako „bezlepkové“ nebo „gluten free“. Ať chceme nebo ne, na běžného smrtelníka tahle obrovská marketingová a dezinformační masáž působí zkrátka tak, že lepek je opravdu zlo a je potřeba se mu skutečně vyhnout. Jak je to ale s lepkem doopravdy? Dokáže vážně škodit lidskému zdraví? Máme se jeho konzumaci vyhnout, i když nám objektivně nezpůsobuje žádné specifické obtíže? A můžeme zhubnout, když vysadíme potraviny obsahující lepek?
Jak lepek funguje
Lepek je přirozeně se vyskytující bílkovina v zrnech některých obilovin, jako je například pšenice, ječmen nebo žito. Jeho název skutečně vychází ze slova „lepit“, nicméně ne proto, že by (jak se často dočtete) lepil střeva, ale především proto, že kvalita a množství lepku značí kvalitu mouky a z ní vytvořeného těsta. Díky lepku je totiž těsto nadýchanější, má lepší chuť a jeho příprava je i mnohem snazší. Když se ohlédneme trochu do historie, konzumace obilovin a lepku je přirozenou součástí naší stravy již několik tisíc let a její počátek spadá už do doby, kdy se v neolitickém období začalo rozvíjet zemědělství a tehdejší obyvatelé začali postupně přecházet od lovu k pěstování plodin a sběru. Lepek tedy není žádným výdobytkem moderní doby a má rozhodně svou letitou historii a v naší stravě zaujímá důležité postavení.
Komu může škodit?
Jednotlivé bílkoviny v obilovinách včetně lepku se liší svým složením, vlastnostmi, ale i schopností vyvolávat alergické reakce nebo další změny na sliznici tenkého střeva. A právě kombinace proteinů obsažená v lepku, který tvoří 80 % bílkovin obsažených v pšenici, vyvolává u některých osob autoimunitní reakci, přecitlivělost nebo alergii. Podobné složení bílkovin najdete ale také například v žitu nebo ječmeni. V současné době rozlišujeme tři základní formy onemocnění nebo přecitlivělosti, při kterých je potřeba se konzumaci lepku vyhnout. Je to onemocnění zvané celiakie, alergie na pšenici a nespecifická přecitlivělost na lepek.
Celiakie je autoimunitní onemocnění, při kterém po konzumaci lepku dochází k tvorbě specifických protilátek namířených proti střevní sliznici. Následně vzniká chronický zánět na sliznici tenkého střeva, který může vést až k vyhlazení klků (záhybů na vnitřních stěnách střeva) a tím k zásadnímu snížení plochy pro vstřebávání živin do organismu. Celiakie je genetické onemocnění, které propuká většinou po nějakém virovém onemocnění nebo po infekci a mezi nejčastější příznaky patří nadýmání, průjem, nechutenství, únava, kožní projevy, nedostatek jednotlivých živin a podvýživa. Je to nevyléčitelné onemocnění a k vymizení příznaků a rozvoji závažnějších komplikací je tedy potřeba dodržovat celoživotně bezlepkovou dietu. Výskyt celiakie v naší populaci je 0,5–1 %. Alergie na pšenici se nijak výrazně neliší od jiných alergií, kdy lidský organismus reaguje přehnaně na různé látky, se kterými se setká v ovzduší nebo v potravě.
V takovém případě dochází k tvorbě specifických protilátek, kdy tělo začne produkovat histamin a následně dochází k alergické reakci. Ta se v tomto případě projevuje nejčastěji trávicími problémy stejně jako u celiakie, ale může docházet i ke kožním vyrážkám nebo k problémům s dýcháním. Alergii na pšenici můžete odhalit i tak, že reakce přichází bezprostředně po konzumaci pšenice, tedy v řádu minut, maximálně několika hodin. Tito lidé netrpí žádným zánětlivým onemocněním střev ani jim nehrozí riziko následných komplikací spojených se zažívacím traktem, nicméně silná alergická reakce se může rozvinout v anafylaktický šok, což je samozřejmě život ohrožující stav a vyžaduje okamžitý zásah lékaře. Ve srovnání s ostatními potravinovými alergiemi je ale alergie na pšenici méně častá. Neceliakální senzitivita na lepek neboli neceliakální glutenová senzitivita bývá v poslední době nejčastější potíží. Do této kategorie řadíme osoby, které vykazují podobné obtíže, jaké najdeme u celiaků, což jsou trávicí potíže, únava, bolesti hlavy a někdy až deprese. Nicméně pacienti s tímto syndromem netrpí žádným zánětem sliznice, není u nich prokázáno autoimunitní onemocnění ani nemají zvýšené protilátky v krvi proti lepku. Po přechodu na bezlepkovou dietu se u těchto lidí většinou příznaky výrazně sníží, ale při jejím nedodržování jim nehrozí žádné významné riziko z rozvinutí dalších závažných onemocnění, jako je tomu u celiaků.
Místo experimentů test u lékaře
V případě jakékoli nesnášenlivosti lepku a zdravotních obtíží spojených s jeho konzumací určitě doporučujeme v první řadě navštívit praktického lékaře, který provede patřičná vyšetření pro zjištění, případně vyloučení alergie na lepek či dalších organických příčin. Pokud by se vám alergie ani žádná další onemocnění nepotvrdila, je namístě zaměřit se na zdravější a pestřejší jídelníček a podpořit především střevní mikroflóru.
Syndrom zvýšené propustnosti střev
Za zmínku také stojí i syndrom zvýšené propustnosti střev, který rovněž může způsobovat problémy s trávením a může souviset s přecitlivělostí na lepek. U syndromu zvýšené propustnosti střev (neboli zvýšené střevní permeability, z angl. leaky gut syndrome) dochází k narušení střevní sliznice především vlivem špatné životosprávy a nadměrnou konzumací průmyslově zpracovaných potravin, cukru, alkoholu a dalších stimulantů nebo léků. Při správné funkci střev do těla procházejí pouze živiny a optimálně rozložené složky z potravy, zatímco větší a pro tělo nebezpečné látky, jako je nedostatečně strávená potrava, toxické látky, patogenní bakterie nebo jejich metabolity, nemají šanci se dostat mimo střevo. V okamžiku, kdy se střevní sliznice naruší, začnou se zvětšovat mezibuněčné prostory a do těla tak začnou pronikat látky, které poškozují zdravou rovnováhu lidského organismu. Pokud člověk trpí zvýšenou propustností střeva, velmi často se u něj mohou vyskytovat mnohé zdravotní obtíže od trávicích obtíží, poruch imunitního systému přes různé psychické nemoci až po přecitlivělost na různé potraviny, mezi které patří samozřejmě i lepek. V případě, že tito jedinci vysadí lepek z potravy a začnou dodržovat přísnou bezlepkovou dietu, zlepší se sice jejich stav a určité obtíže ustoupí, neřeší to však příčinu onemocnění. Zde je namístě zaměřit se především na zahojení střevní sliznice a zamyslet se nad celkovou změnou životního stylu. Vysazení lepku ze stravy bude vždy jen krátkodobé řešení, které z dlouhodobého hlediska nemusí přinést žádné zlepšení a už vůbec nemusí vyřešit problém, který s narušením střevní sliznice souvisí.
Mýtus o hubnutí bez lepku
Tvrzení, že když vysadíte ze stravy lepek, začnete automaticky hubnout, není úplně namístě. Ano, ve většině případů, pokud si někdo začne hlídat obsah lepku ve stravě a množství konzumovaných obilovin nebo pšeničných produktů, často se stane, že dojde ke snížení hmotnosti. To je ale způsobeno především tím, že tito lidé obecně sníží celkový energetický příjem, protože se vědomě začnou některým potravinám vyhýbat a více přemýšlejí nad tím, co jedí. Lepek sám o sobě nemá na redukci váhy žádný vliv.
Celý článek si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Moje zdraví, které koupíte na stáncích. Předplatné pořídíte z pohodlí vašeho domova na www.ikiosek.cz/mojezdravi nebo přes predplatne.cnc@cpost.cz.
