Vše o celiakii: Jak se liší od alergie na lepek, příznaky, léčba a jak moc vadí dietní chyby?
Celiakie je celoživotní autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu). U lidí s touto nesnášenlivostí dochází působením lepku k rozvoji autoimunitního zánětu sliznice tenkého střeva.
Bolesti břicha, nadýmání či průjem trápí čas od času každého z nás, zpravidla po dietní chybě. Nicméně u části populace tytéž průvodní příznaky mají zcela jinou příčinu – celiakii. Zpravidla o ní víme, že znemožňuje konzumovat potraviny s lepkem.
Co je ale podstatou tohoto problému? „Jde o chronické autoimunitní onemocnění, které se vyskytuje u geneticky predisponovaných pacientů. Autoimunitní proces vede k atrofii (vyhlazení) klků sliznice tenkého střeva a v důsledku toho dochází k poruše vstřebávání živin. Genetická predispozice se nachází asi u 20 procent populace, onemocní však jen 1 až 2 procenta celkové populace,“ zmiňuje na úvod zástupce primáře Centra péče o zažívací trakt Vítkovické nemocnice v Ostravě MUDr. Petr Fojtík, Ph.D.
Nemoc dětí i dospělých
„Projevy celiakie u dětí bývají zpravidla typické: menší vzrůst, nadmuté bříško, průjmy. V současné době však obecně převažuje obraz asymptomatický, kdy pacienti mají jen nespecifické zažívací projevy, jakými jsou nadýmání a občasná řidší stolice. V dospělosti pak může být prvním projevem až osteopenie či osteoporóza v důsledku deficitu vitaminu D a kalcia,“ upřesňuje lékař.
Jak naučit dítě žít s celiakií, čtěte zde.
Celiakie se totiž může objevit v jakémkoli věku, tedy nejen u dětí v době, kdy se prvně setkávají se stravou obsahující lepek (krupicová kaše, piškoty), ale též u dospělých, často při oslabení, po duševní či tělesné zátěži (stres, operace, těhotenství, jiné vážné onemocnění apod.), většinou mezi 30. a 40. rokem věku.
Celiakie, alergie, či intolerance?
Často je však za celiakii mylně zaměňována alergie na pšeničnou mouku. Jak podotýká MUDr. Fojtík, v případě alergické reakce je důsledkem otok sliznice tenkého střeva a také mohou být přítomné celkové kožní alergické reakce, kupříkladu kopřivka. Diagnostika se opírá o výsledky testování určité skupiny imunoglobulinů (IgE). Zde se sice také doporučuje bezlepková dieta, ale nemusí být tak přísná jako u celiakie. Záleží na souhrnu celkových projevů závislých na množství přijatého lepku.
„Novou diagnostickou jednotkou, která se nyní stává velice populární, je neceliakální intolerance lepku, kdy je klasická celiakie diagnosticky vyloučena (histologický nález ze sliznice duodena je normální a nejsou přítomné protilátky tTG – tkáňová transglutamináza a EMA – endomyziální protilátky). Tito pacienti mají klinické projevy dyspeptického syndromu (nespecifické trávicí příznaky) s dobrým efektem při bezlepkové dietě, jež v tomto případě také nemusí být tak přísná. Drží ji mimo jiné mnoho sportovců a populárních osobností. Podle posledních údajů si kupuje bezlepkové výrobky až 26 procent obyvatel v USA a také u nás se procento zájemců zvyšuje,“ uvádí lékař.
Vzhledem k faktu, že celiakie v současné době není vyléčitelná, je nutné, aby tito pacienti dodržovali bezlepkovou dietu celoživotně, což je psychicky, ale též finančně náročná záležitost. „V poslední době však spolu se vzrůstem popularity bezlepkové diety dochází k velkému rozvoji výroby bezlepkových potravin a nárůstu počtu obchodů, jež tyto výrobky nabízejí. Pro dospělé je tedy k dispozici velké množství potravin. Problémy nastávají spíše při stravování dětí, které navštěvují školní jídelny, kde podle současné legislativy záleží na ochotě stravovacího provozu a vedení škol poskytovat tuto dietu všem potřebným,“ poznamenává MUDr. Fojtík.
Strava hlavně čerstvá
V čem je třeba hledat záludnost, jsou bezlepkové diety založené na průmyslově upravovaných polotovarech (bezlepkové instantní polévky, zmrzliny, sladkosti apod.). Strava má zůstat co nejzdravější a nejčerstvější, pod pojmem bezlepková dieta je tedy třeba vidět více než jen vynechání potravin s lepkem. Je to stejné, jako kdyby vegetarián konzumoval převahu sladkého, jen aby vynechal maso! Jídelníček má být vždy v souladu se zdravým rozumem a v souladu s tím, co danému člověku „dělá dobře“, co podporuje jeho dobrý zdravotní stav.
Mléko vadí?
„Ohledně laktózové intolerance, tedy nesnášenlivosti mléčného cukru, je to tak, že v úvodu bezlepkové diety ji mají de facto všichni pacienti, protože enzym, který štěpí mléčný cukr (laktóza), je obsažen v klcích tenkého střeva a ty jsou porušené. Při dorůstání klků po započetí diety se tvorba enzymu obnovuje a pacienti opět začínají mléčné výrobky tolerovat. Ti, kdo laktózu netolerují i nadále, mají pravděpodobně primární laktózovou intoleranci způsobenou genetickým podkladem. Mléčný cukr je obsažen minimálně v másle a sýrech, které všichni mohou užívat bez obav. Je třeba se ale vyhnout sušenému mléku, smetaně a mléku, kde je obsah mléčného cukru vysoký,“ upozorňuje gastroenterolog.
Podle slov doktora Fojtíka tělo na bezlepkovou dietu reaguje velmi rychle. „Pacienti s celiakií jsou navíc ve velké většině velice uvědomělí a v dodržování diety důslední. Zejména ženy si výborně osvojily pečení a vaření bez lepku a nemají s tím větší problém. Horší je situace u mužů, kteří jsou méně často diagnostikovaní a také si často nedokážou odepřít pivo. Porušení dietního režimu třeba na dovolené se u většiny celiaků obejde bez znatelných klinických projevů. Na druhou stranu malá skupina pacientů je velice citlivá na příjem byť i malého množství lepku,“ říká odborník. „Pro diagnostiku nejasných stavů se používá několikatýdenní zatížení lepkem v množství minimálně dva krajíce nebo dva rohlíky denně. Jednorázové porušení diety se na zdravotním stavu pacientů zpravidla neprojeví,“ dodává.
Suplementy vítány
„U pacientů, kterým je nově diagnostikovaná celiakie, je vhodné substituovat některé vitaminy a stopové prvky. Jde především o vitamin D, dále preparáty kalcia, většinou kombinované s vitaminem D, rovněž selen a zinek, vitamin B12 v injekční formě jednou za 3 měsíce a kyselinu listovou. Pacienti s anémií z nedostatku železa mohou dostávat preparáty s tímto prvkem. Substituce by měla probíhat po dobu jednoho roku, kdy se předpokládá doplnění deficitních vitaminů a stopových prvků a také plná regenerace sliznice tenkého střeva, tedy i normální vstřebávání vitaminů a stopových prvků,“ podotýká MUDr. Fojtík.
FODMAP dieta
„Doslova mýtem se v současnosti stává již zmíněný pojem intolerance lepku a s tím souvisí i popularita bezlepkové diety. Dosud však není znám laboratorní test, kterým by se intolerance dala potvrdit. V současnosti se využívá takzvaný expoziční test (zatížení lepkem) a sledování klinických obtíží pacientů po vysazení. Intoleranci lepku můžeme zařadit do velké skupiny intolerancí potravin, jež se nyní v literatuře či médiích řeší. Jedná se o takzvanou FODMAP dietu, což je zkratka pro fermentované oligosacharidy (F), galaktooligosacharidy (O), disacharidy (D), monosacharidy (M) a polyoly (P),“ uvádí lékař. „Galaktooligosacharidy (galantiny) jsou obsaženy v luštěninách. Disacharidy (laktóza – mléčný cukr) se nacházejí v mléce a mléčných výrobcích. Monosacharidy (fruktózu) nalezneme v ovoci a třeba medu. Fruktany (větvené polymery fruktózy) jsou obsaženy v zelenině, některém ovoci a obilninách, polyoly (cukerné alkoholy) pak v ovoci, zelenině a sladidlech. Všechny tyto složky potravy mohou způsobovat intoleranci, to znamená nesnášenlivost některých potravin, jež tyto složky obsahují. Diagnostika probíhá opět pouze expozičním testem, kdy pacient sám vynechá určitý typ potraviny, která mu dělá obtíže,“ uzavírá MUDr. Fojtík.
***
Lepek (gluten) se řadí do skupiny prolaminů, tedy v alkoholu rozpustných bílkovin, jejichž zdrojem je především pšeničná mouka (má největší zastoupení těchto bílkovin – až 80 %), dále ječná a žitná. Lepek je složeninou dalších dvou bílkovin – v případě pšenice jde o gliadin a glutenin, u ječmene je lepek složen z hordeinu a gluteninů a u žita jde o směs sekalinu a gluteninů. Lepek je zodpovědný za autoimunitní reakci organismu, výsledkem je poškozená sliznice střeva a dlouhodobé zdravotní komplikace.
ANO a MOŽNÁ při celiakii
Ze stravy je třeba vyřadit: mouku pšeničnou, žitnou a ječnou. Na ovesnou mouku se názory různí, není jednoznačným viníkem zdravotních problémů celiaků. Pozor na skrytý obsah lepku v uzeninách, zmrzlině či polévkách apod.! Možno konzumovat: rýžovou a sójovou mouku, brambory, rýži, kukuřici a vše, co neobsahuje lepek; luštěniny (fazole, čočka, hrách), pohanku, jáhly, proso, cizrnu, dále maso, ovoce a zeleninu, vejce, med.
Odborná spolupráce: MUDr. Petr Fojtík, Ph.D., Centrum péče o zažívací trakt, Vítkovická nemocnice, www.nemvitkovice.cz