Překotné shazování kil může tělu uškodit. Jak se tomu vyhnout?
Možná to zní trochu jako klišé, ale lidé mají na začátku roku tendenci hubnout, aby tak dostáli novoročnímu předsevzetí. Motivační odhodlání je jistě příkladné, ale pokud to přeženete, dostane zabrat vaše srdce a mohou se dostavit i zdravotní problémy.
Jakákoli forma diety – tedy dočasné omezení energetického příjmu či dočasná změna životního stylu – je nezdravá a přináší s sebou mnohá zdravotní rizika. Po jejím ukončení se většina lidí navrátí k původnímu životnímu stylu a tím dojde k obnově nadměrných tukových zásob v těle. Nastane takzvaný „jojo efekt“, kterého se kde kdo obává.
Jojo efekt s organismem „zacvičí“
Přitom zhubnout a znovu přibrat je pro naše tělo větším problémem než samotná nadváha. Mnohem důležitější a bezpečnější je proto hubnout pomalu, s ohledem na aktuální zdravotní stav, dosavadní způsob stravování a pravidelnost pohybu. Podle Americké kardiologické asociace (American Heart Association) působí rychlý úbytek a opětovný příbytek na váze zhoubně zejména na oběhovou soustavu a zvyšuje riziko infarktu.
Rychlá dieta zapříčiní nerovnováhu látek v našem těle a může nastat proces zvaný oxidační stres. „Ten probíhá v těle každého z nás, spoluúčastní se na stárnutí organismu a na vzniku mnoha závažných chorob. Ačkoli naše tělo k životu kyslík potřebuje, při mnoha chemických reakcích probíhajících v těle z něj mohou vzniknout toxické kyslíkaté sloučeniny – takzvané kyslíkové radikály,“ vysvětluje MUDr. Petra Vysočanová z Interní kardiologické kliniky FN Brno.
Radikály se uvolňují v těle v momentě, kdy se stresujeme, přetěžujeme, jsme vyčerpaní, pohybujeme se ve znečištěném prostředí nebo například konzumujeme potraviny obsahující konzervanty.
Naše tělo se sice dokáže přizpůsobit a mnohé nerovnováhy vyrovnat, což se týká i volných radikálů, které se snaží neutralizovat pomocí antioxidantů. „Ale když trvá oxidační stres příliš dlouho, objeví se různé chronické nemoci zánětlivého charakteru či se projeví jinak – například únavou, depresí, zhoršením kardiovaskulárních potíží či autoimunitními diagnózami, aterosklerózou, infarktem myokardu či srdečním selháním nebo Parkinsonovou nemocí,“ doplňuje MUDr. Vysočanová.
Během hubnutí sledujte i tlak
Jak ale těmto problémům předejít? V první řadě je důležité konzultovat plánovanou změnu stravovacích návyků a životního stylu s vaším lékařem či dietologem, který vám pomůže vysvětlit, jak postupovat a jak dosáhnout trvalé změny. Důležité je dělat vše postupně, od změny stravovacích návyků přes změnu přístupu k životu a k sobě samému, aniž by člověk strádal a ochudil se o požitek z jídla a radosti ze života.
Během této cesty je důležité sledovat nejen úbytek váhy – a to zejména tuku, ale také nárůst svalové hmoty, měřit si obvod pasu, boků a jednotlivých končetin a sledovat také glykemické hodnoty, hladinu cholesterolu a v neposlední řadě výši krevního tlaku. Lidé, kteří trpí nadváhou či obezitou, svou vysokou hmotností zvyšují námahu srdce. „Stejně jako je nebezpečná pro náš kardiovaskulární systém nadváha a obezita, rizikem je také rychlá ztráta váhy a opětovné nabrání. Rychlé změny hmotnosti bývají často provázené významnou změnou krevního tlaku – při ztrátě hmotnosti dochází k poklesu, při jejím zvýšení naopak ke zvýšení tlaku. A tyto změny mohou mít dopad na zdravotní stav nemocného,“ vysvětluje kardioložka.
Pro sledování tlaku je dobré pořídit si domů kvalitní validovaný tlakoměr (např. Omron M6 Comfort), aby bylo možné sledovat, zda tlak v důsledku snižování váhy nekolísá.
