Když nám jídlo nedělá dobře: Jak se liší alergie od intolerance a jak ji zjistit?
Jakmile jednou zjistíme, že nám určité potraviny nedělají dobře, měli bychom pečlivěji začít zkoumat jejich složení, a vyvarovat se tak dalším nepříjemnostem. Alergie či „pouhé“ intolerance nás více či méně omezují, můžeme na tom něco změnit?
Možná máte prudké křeče v břišní oblasti, kdykoli se napijete mléka, možná vás překvapí svědivá kopřivka, když sníte misku jahod, a možná že po soustu housky hojně posypané sezamem či lněným semínkem skončíte s anafylaktickým šokem v nemocnici. Proč se tak děje? Tělo reaguje nepříznivě na určitou látku, kterou vyhodnotí jako svého „nepřítele“ či třeba nemá potřebný enzym na její zpracování. Může tedy reagovat alergickou reakcí či potravinovou intolerancí.
Alergie nebo intolerance
Pro nás laiky je podstatné, že nám všechny tyto problémy značně omezují život a neznáme vychutnávání si jídel beze strachu. Jak se ale „odborně“ liší? „Jednoduché rozdělení je v tom, že potravinové alergie jsou dané imunologickým mechanismem. Jedná se tedy o nesprávnou imunitní odpověď na antigen/alergen, což je – téměř výhradně – bílkovina. Potravinové intolerance jsou zase dané například nedostatkem enzymu pro štěpení dané látky, kupříkladu nesnášenlivost laktózy nebo jiných cukrů, což zpravidla vyvolává nejrůznější břišní diskomfort. Dále se může jednat o nesnášenlivost histaminu v potravě, tedy tzv. histaminovou intoleranci,“ uvádí MUDr. Simona Bělohlávková z ambulance klinické imunologie a alergologie ImmunoFlow v Praze 9.
Podle Simony Bělohlávkové potravinovou alergií trpí přibližně 3–6 % populace, více žen než mužů, více dětí než dospělých. V kojeneckém věku dosahuje výskyt až 8 %. „Nejčastějšími spouštěcími potravinami jsou do prvního roku života kravské mléko, vejce, pšeničná mouka a ve světě i sója. U starších dětí a dospělých se jedná o arašídy, stromové ořechy, ryby, mořské plody, ovoce a zeleninu.“
Jak zjistit alergii na potraviny?
Projevy potravinové alergie mohou být velmi mírné, nejčastěji pálení v dutině ústní po čerstvých potravinách u pylových alergiků. Na druhé straně však může dojít až k celkové (anafylaktické) reakci, jejíž nejzávažnější formou je již zmiňovaný anafylaktický šok. Potraviny jsou u dětí zodpovědné až za 80 % všech anafylaxí (zbytek jsou pak reakce na léky, hmyz aj.), u dospělých je přibližně každá druhá anafylaxe způsobena potravinou.
„Diagnostika potravinové alergie by měla zůstávat v rukou zkušeného alergologa. Jedná se o kombinaci a správné vyhodnocení více různých vyšetření. Klíčové by měly být kožní ‚prick testy‘ s potravinou, které se provádějí stejně jako u pylové alergie, a odběr krve na stanovení protilátek proti dané potravině. Vždy se však musí jednat pouze o tzv. IgE protilátky alergického typu. Domácí diagnostické soupravy, založené na stanovení IgG, nejsou pro diagnostiku potravinové alergie vhodné, stejně jako stanovení IgG protilátek proti potravinám v laboratoři. Bohužel ho některé laboratoře stále nabízejí,“ upozorňuje lékařka.
Co nás všechny, kdo máme problémy ať již s potravinovou alergií, či intolerancí, zajímá, je, zda se jedná o zdravotní problém vyléčitelný. Mnozí lidé mají zkušenost, že se jejich nežádoucí reakce na dané potraviny v průběhu let proměňují či mizí, což dává jistou naději. Imunoložka na toto téma podotýká: „Potravinová alergie je bohužel v současné době onemocnění, které není vyléčitelné. Klíčové je vyloučení potravin, jakékoli podávané léky mají jen podpůrnou úlohu.“
Výzkumy v tomto směru ve světě nicméně probíhají a týkají se zejména alergií na arašídy, mléko a vejce. Potěšující je, že z některých druhů potravinové alergie skutečně většina pacientů vyrůstá, tedy trpí jí v dětském věku, ale do dospělosti problémy obvykle nepřecházejí. Týká se to zejména alergie na mléko, vejce a pšeničnou mouku. Naopak alergie na ořechy, arašídy, ryby, mořské plody a semena bývá u většiny pacientů bohužel celoživotní.
V dnešní době je i tak trochu módním pojmem „škodlivost lepku“. Bezlepkovou dietu drží čím dál více lidí, nicméně jen u některých z nich je to životní nutnost v důsledku onemocnění, které se nazývá celiakie. Podle doktorky Bělohlávkové celiakie celosvětově postihuje přibližně 1 % obyvatelstva. „V ČR se vyskytuje přibližně 1 nemocný na 150 osob. Jedná se o autoimunitní onemocnění vyvolané kombinací více faktorů – vlivů prostředí včetně lepku a genetické dispozice. V současné době je jedinou účinnou léčbou bezlepková dieta. Její dodržování musí být celoživotní, neboť celiakie není zatím onemocněním jinak léčitelným,“ dodává lékařka.
Potíží přibývá
„Výskyt potravinových alergií a intolerancí v posledních letech skutečně celosvětově poměrně významně narůstá. Stupňuje se i závažnost projevů, objevují se nové diagnózy spojené s potravinovou alergií, např. alergický zánět jícnu. Stále častěji vídáme pacienty, kteří trpí alergií na řadu potravin současně včetně tzv. základních – tedy na mléko, vejce a lepek. Objevují se i reakce na "nové" alergeny, například kešu ořechy, což bývají velmi závažné reakce, dále na lupinu – vlčí bob, exotické druhy ovoce nebo i červené maso,“ říká MUDr. Bělohlávková.
V České republice jsou významným alergenem také semena, zejména mák. Naopak alergii na sóju vídáme velmi málo. Výskyt potravinových intolerancí je zmapován méně, přibližně jimi trpí kolem 3–5 % populace. Potravinová averze (jakákoli negativní reakce na potraviny) je nejčastější a zejména u dospělých je udávána až 14 %.
Pokud máte diagnostikovánu alergii nebo intoleranci na některou potravinu nebo složku, přečtěte si, čím nahradit potraviny s lepkem nebo například s laktózou:
