Čím nahradit ve stravě mléko, lepek nebo další potraviny, které vám nedělají dobře?
„Strava tvá tě uzdraví,“ prohlásil kdysi klasik medicíny, řecký lékař Hippokratés. V 21. století, kdy nás trápí všemožné alergie, intolerance a přecitlivělosti, to platí jen zčásti. V následujících řádcích vám poradíme, čím můžete nahradit potraviny, které vám nedělají dobře a na něž je váš organismus přecitlivělý.
Čím nahradit mléko?
Nejčastějším typem mléčné alergie je přecitlivělost na kravské mléko. I když je tekuté, je to potravina. Slouží k výživě telátek, jež velmi rychle rostou. Z hlediska zdravé výživy je velmi tučné. Mléko je druhově specifické a vždy splňuje požadavky vyvíjejícího se organismu toho daného druhu. Pro dospělé savce ale není nejdůležitějším zdrojem živin. Existuje alergie na bílkovinu kravského mléka. V takovém případě se dá nahradit jiným savčím mlékem, například kozím, či rostlinnými mléky.
„Alergie“ se ale může týkat i laktózy; tady už ale mluvíme o intoleranci – nesnášenlivosti laktózy. Sliznice střeva takto postižených lidí neobsahuje enzym, jenž je nutný ke štěpení a trávení laktózy. Tady by pomohla rostlinná mléka (sójové, ovesné, mandlové, rýžové). Mléko a bílkoviny, jež obsahuje, můžeme nahradit i jinými živočišnými bílkovinami, které najdeme třeba v mase. Dáváme-li přednost vegetariánské stravě, můžeme sáhnout k bílkovinám, které jsou rostlinného původu. Jejich největším zdrojem jsou sója, luštěniny, čočka, fazole, brokolice či růžičková kapusta.
Čím nahradit lepek?
Lidem, kteří neumí trávit lepek, chybí ve střevě příslušný enzym. Jde o poruchu zvanou celiakie, která dokáže velmi znepříjemnit život. Člověk je touto poruchou limitován třeba v restauracích. V obchodě pak musí hledat lepek na všech výrobcích, které by jej mohly obsahovat i ve stopovém množství. Stav celiaka se po požití potravy s lepkem velmi rychle zhorší – dochází k chronickému zánětu střeva, který může výrazným způsobem zhoršit a omezovat kvalitu života.
Lidé, kteří netráví lepek, by ze své stravy měli vyloučit většinu základní obilné „čtyřky“: pšenici, žito, ječmen, oves. Mouku může celiak kukuřičnou, amarantovou nebo tamarínovou. Jakmile se ale bavíme o lepku, mluvíme o náhradě sacharidů – obiloviny totiž obsahují především polysacharidy. Ty se dají nahradit konzumací některých typů luštěnin, případně zeleninou a ovocem. Pozor ale na přílišné množství ovoce a džusů – obsahují monosacharidy, jež se podílejí na rychlém příbytku váhy!
Člověk, který jí hodně ovoce, může časem vyhledávat přirozeně sladší potraviny; jeho rozlišování chutí se tím ovšem změní. Bezlepková dieta tak může v první fázi vést k přibírání na váze.
Čím nahradit oříšky?
Alergie na oříšky je velmi běžná. U této alergie se jedná většinou o formu antigen/protilátka, kdy reakce je velmi masivní a rychlá. Často jde o tzv. zkříženou alergii. Jakmile se objeví přecitlivělost na oříšky, ruku v ruce jde i alergie na některá semínka. Odborníci doporučují nechat se otestovat, aby bylo jasné, na které oříšky jste alergičtí.
Mezi ty nejčastější zakázané patří arašídy (pozor, ty jsou ve skutečnosti luštěnina a ne ořechy), lískové a vlašské ořechy. Ze semínek nejvíce alergizují sezamová či lněná semínka.
Pozor: Alergie na oříšky není žádná legrace – někdy stačí sníst tři kousky a dostaví se bouřlivá a život ohrožující reakce v podobě anafylaktického šoku. Alergik by měl ve spolupráci s alergologem vytipovat přesně tu skupinu oříšků (semínek), jež způsobuje problémy. Řešením by bylo vyrábět si pečivo doma, případně vyhledávat tradiční chléb, který je vyráběný z chlebového kvasu. Nežádoucí oříšky lze nahradit třeba loupanými mandlemi nebo loupanými vlašskými ořechy.
Čím nahradit syrovou zeleninu?
Zde se laicky velmi často poplete alergie s trávicími obtížemi po konzumaci zeleniny. Člověk, který byl zvyklý na uzeniny, tučné věci či sladkosti, po přechodu na zeleninu s vysokým objemem vlákniny může mít nezbytné trávicí obtíže, které nejsou tou pravou alergií. Trpí nadýmáním – z důvodu změny flóry ve střevech dochází k plynatosti a křečím v břiše. Větší nebezpečí hrozí při zkřížené alergii, kdy je člověk přecitlivělý například na oříšky a k tomu třeba na mrkev.
Při jakémkoli podezření na alergii je nutné nechat si udělat testy. Pomocí nich lze podle druhových skupin zeleniny odhadnout, na co dalšího by alergik mohl reagovat. V akutní fázi pak vyloučí všechny typy, na které by mohl reagovat zkříženě, a poté přidává ty okrajové, méně rizikové typy, protože vláknina v zelenině a ovoci je velmi důležitou součástí jídelníčku. Jako náhrada existuje vláknina v tabletách nebo rozpustná.
Čím nahradit ovoce?
Existuje více druhů alergie na ovoce a i reakce jsou různé. Běžná bývá alergie na jablka, jahody, meruňky, višně, kiwi. Alergie na ovoce občas bývá více typů: Člověk, který je alergický na určitou ovocnou skupinu, ji vyloučí, ale po čase začne být alergický na jinou skupinu. Jak si pomoci? Nejbezpečnější je spojit se s alergologem, pokusit se najít „viníka“ a vyloučit jej z jídelníčku. Čím ovoce nahradíme? Metodou pokus/omyl...
Čím nahradit sóju?
O alergii na sóju se v Česku začalo víc mluvit v době, kdy se tato luštěnina začala hromadně konzumovat místo masa.
U alergiků na sóju hrozí nejčastěji zkřížené reakce na jiné boby, arašídy a čočku, běžné jsou reakce na další luštěniny, ořechy, sezam, slunečnicový olej, kokos a mandle. Reakce mohou být velmi prudké, proto by se „sójoví“ alergici měli mít před těmito potravinami na pozoru a raději se jim úplně vyhýbat.
Sója je ovšem zrádná ještě v jedné věci – sice obsahuje mnoho hodnotných aminokyselin, má však nízký obsah vápníku a vitaminu B12. Je-li hlavním zdrojem bílkovin ve stravě (vegetariáni, vegani), mohou na nesprávné složení stravy doplácet zejména takto se stravující děti. Sója i přes svůj vysoký obsah bílkovin nenahradí živočišné zdroje. Nesprávná dieta potom může vést i k vážnému poškození zdraví, hlavně u dětí. Nechcete se sóji úplně vzdát? Řešení tu přece jenom je: Národy, odkud sója pochází, ji konzumují jen v omezeném množství a fermentovanou. Díky fermentaci se ze sóji většina alergenů vytratí.
Více o sojovém mléku si přečtěte ZDE.
Čím nahradit cukr?
Doslova v rukavičkách by měli s cukrem zacházet všichni diabetici. Cukry jsou monosacharidy (především glukóza) nebo disacharidy (například cukr řepný) – jde tedy o jednoduché, lehce vstřebatelné cukry. Jakmile se dostanou do těla, okamžitě zvýší hladinu glykemie. Škrob je polysacharid, má mnohem nižší glykemický index a jeho vstřebatelnost je zdlouhavější, glykemii zvedá pomaleji. Před kostkou cukru proto raději dejte přednost plátku chleba.
Odborná spolupráce: MUDr. Kateřina Cajthamlová, Poradna výživy a životního stylu Praha
