Klíšťová encefalitida může skončit i smrtí. Kdy a za kolik se nechat očkovat? | Moje zdraví

Klíšťová encefalitida může skončit i smrtí. Kdy a za kolik se nechat očkovat?

Klíšťová encefalitida může skončit i smrtí. Kdy a za kolik se nechat očkovat?
Autor: iStock
19. března 2019 • 06:00

Výskyt klíšťové encefalitidy byl u nás v minulém roce nejvyšší za posledních sedm let. Česká republika drží nelichotivé první místo v Evropě ve výskytu této nebezpečné nemoci přenášené klíšťaty. Jedinou účinnou ochranou je podle odborníků očkování, které však Češi neustále podceňují. 

Počtem nakažených se nám nejvíce přibližují Německo a Švédsko, vysoký výskyt je také v pobaltských zemích a ve Slovinsku. S oteplováním dochází v Evropě k přesunu klíšťat z nížinných oblastí do výše položených nadmořských výšek nad 600 m.n.m, kde se předtím tak často nevyskytovala. Přílišné horko ani sucho totiž přenašečům klíšťové encefalitidy nevyhovuje. 

Klíšťata začínají být aktivní, pokud už nemrzne a teploty se vyšplhají nad pět stupňů. To znamená, že už nyní je můžete v přírodě potkat. Rizikové pak budou zejména dny, kdy se ještě oteplí. Loni byla jejich aktivita největší na přelomu května a června.

Očkuje se jen čtvrtina obyvatel

Nejjistější formou prevence klíšťové encefalitidy je očkování, které se aplikuje celoročně a přispívají na něj zdravotní pojišťovny. „Vysokou míru ochrany zajistí již první dvě dávky vakcíny aplikované v intervalu 2 týdnů až 3 měsíců. V loňském roce byl zaznamenaný výrazný nárůst počtu nakažených od 35 let věku, očkovat by se proto měli hlavně dospělí ve středním a především starším věku, kdy je prognóza nemoci horší s vyšším výskytem trvalých následků,“ radí docent Rastislav Maďar, člen Mezinárodní expertní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a odborný garant center očkování a cestovní medicíny Avenier. 

V roce 2018 bylo v České republice zaznamenáno 712 případů klíšťové encefalitidy, což je nejvíce za posledních sedm let. Prevenci formou očkování u nás využívá pouze 25 procent populace, zatímco v sousedním Rakousku je to zhruba 85 procent a v Německu 43 procent. "Klíšťata jsou aktivní, jakmile průměrná teplota stoupne nad pět stupňů Celsia a skončí přízemní mrazy,“ říká Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze.

Proč je očkována pouze čtvrtina obyvatel? V naší zemi existuje velký rozdíl mezi informovaností obyvatel o dostupnosti očkování a počtem těch, kteří tuto metodu prevence klíšťové encefalitidy skutečně využívají. Mezinárodní průzkum z loňského roku ukázal, že důvodem nízké proočkovanosti je mimo jiné stále přetrvávající pocit, že se nás klíšťová encefalitida netýká, protože se nenacházíme v rizikové oblasti. Přitom Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem případů v Evropě.

Klíšťata mají v oblibě vlhké prostředí smíšených lesů, trav a podobně. Mohou se však vyskytovat také na okrajích měst nebo i v městské zástavbě, obecně tam, kde jsou parky a zeleň,“ vysvětluje primářka Hana Roháčová.

Pro přenos této nebezpečné nemoci navíc ani není podstatné, jak dlouho je klíště přisáté, nakazit se tak můžete hned. "Virus se totiž na rozdíl od lymské boreliózy přenáší rychle a nelze léčit antibiotiky," varuje doktorka Roháčová. 

A dodává, že se mohou pouze tlumit projevy nemoci (horečka, bolest hlavy, zvracení, zmírnění otoku mozku apod.). Následkem klíšťové encefalitidy může být i smrt.

Kolik přispívají pojišťovny?

Očkování proti klíšťové encefalitidě sice není hrazeno, ale pojišťovny na něj v Česku přispívají v rámci preventivních programů až do výše 1 500 korun ročně (jedna dávka stojí okolo 800 Kč). S očkováním proti klíšťové encefalitidě je možné začít kdykoli v průběhu roku. Zimní měsíce umožňují využít základní očkovací schéma, kdy se druhá dávka aplikuje 1 až 3 měsíce po první dávce (ochranný efekt se dostavuje 14 dní poté) a třetí za dalších 5 až 12 měsíců. Na jaře a v letních měsících je možné využít tzv. zkrácené vakcinační schéma. Účinnost vakcíny není celoživotní, doporučuje se přeočkování po třech letech a v dalším období pak po třech až pěti letech podle věku očkovaného a použité vakcíny. 

Všeobecná zdravotní pojišťovna přispívá částkou 500 korun, dětem do věku 17 let až 1000 korun, Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky dává 500 korun dospělým, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna přispívá dětem do 17 let (včetně) až 1 500 Kč, dospělým (od 18 let) až 1000 Kč, Oborová zdravotní pojišťovna přispívá až 300 Kč (prostřednictvím programu VITAKARTA můžete získat částku až do výše plné úhrady očkování včetně aplikace), maminky, těhotné a novorozenci mohou využít kredit až 1300 Kč. 

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda dává 1500 Kč (500 Kč na každou dávku včetně přeočkování), Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR přispěje částkou až do výše 500 Kč a Revírní bratrská pokladna-zdravotní pojišťovna až 1000 Kč, navíc nabízí možnost navýšení limitu finančního příspěvku na očkování pro děti a mládež do 18 let sloučením limitu finančního příspěvku od rodičů a přátel (maximálně 9 osob).

Jak příspěvek získat? Naočkujte se u svého praktického lékaře, pediatra nebo v očkovacím centru. Nechte si potvrdit aplikaci vakcíny, nejlépe do očkovacího průkazu. Uschovejte doklad o zaplacení vakcíny a ten pak nárokujte u své zdravotní pojišťovny.

Vzhledem k tomu, že částka příspěvku se většinou vztahuje na kalendářní rok, je možná si očkování naplánovat tak, abyste využili maximum. například u VZP byste tak měli 500 korun na první i poslední dávku  pokud se nenecháte očkovat v jednom, ale ve dvou letech. Cena jedné dávky je zhruba 800 korun.

Autor: Alžběta Javorková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.