Co musí ženy vědět o svém zdraví ve dvaceti, třiceti, čtyřiceti a padesáti?
Žena často bývá tou, která pevně drží otěže života rodiny a myslí na zdraví svých blízkých. Na koho však mnohdy paradoxně nepomyslí a o koho se nestará, je ona sama. Co bychom si měly my ženy uvědomit v různých životních etapách?
Dvacet plus: Doba objevování
Vyrostla jste z dětských střevíčků, máte celý život před sebou, vše dostává nové barvy a rozměry. Studujete, chodíte do práce nebo stíháte obojí, chodíte se bavit, zakládáte rodinné hnízdečko nebo naopak hodně cestujete a užíváte svobody. Co by vás ve věku od 20 do 30 let po zdravotní stránce mohlo trápit?
Poruchy příjmu potravy
Poruchy příjmu potravy jsou dnes často diskutovaným problémem. Důvodů, proč mladé ženy podléhají diktátu módních časopisů a všeobecně přijímanému vkusu více než štíhlé postavy, je více. S problémem zvaným anorexie a bulimie bojuje v současnosti téměř každá desátá mladá žena. Situace se často nebezpečně vyhrotí během puberty, pokud však nedojde k včasné nápravě, problém přetrvává hluboko do dospělosti.
Sex nejen ve městě
EB viróza neboli „nemoc z líbání“ je záležitost především dospívající populace, nevyhýbá se však ani dvacetiletým a starším. Jiný název je také infekční mononukleóza. Nejčastějšími projevy jsou: únava, teplota, zánět nosohltanu a zvětšení uzlin, k těm méně častým patří zvětšení jater, sleziny nebo otoky horních víček. Onemocnění ve většině případů odezní samo, vyžaduje však dlouhodobý klid na lůžku a poměrně přísný dietní režim.
Okolo dvacítky začíná mnohá žena žít intenzivním sexuálním životem, a pokud nepoužívá ochranu, může si přivodit nepříjemné, či dokonce nebezpečné potíže. „Do ordinace přichází množství žen ve věku kolem dvacítky či třicítky s gynekologickými záněty různé etiologie,“ říká MUDr. Dagmar Váchová z gynekologické ambulance Gyneva v Praze 5. Do kolonky sexuálně přenosných onemocnění patří například ty způsobené chlamydiemi nebo virem HPV (papilomaviry).
Bakteriální infekce může zasáhnout nejen ženské orgány, ale také (z důvodů anatomického uspořádání) močové cesty, a to tím nejjednodušším mechanismem – vzestupem močovou trubicí. Zánět močového měchýře – cystitida – může podle odborníků ženu postihnout v jakémkoli věku. Maximum výskytu se však pojí zejména s hormonálními změnami v období menstruace a těhotenství.
Pozor na tetování
Hepatitida neboli žloutenka typu C je onemocnění, kterým trpí okolo 130 milionů lidí po celém světě. Možností přenosu je více, například transfuze infikovanou krví nebo divočejší sexuální praktiky. Nakazit se ale také můžete během tetování v salonu pochybné úrovně. Pokud se tedy chcete vyzdobit malůvkami na kůži, měly byste si vybrat opravdu prověřené tetovací studio.
Třicet až čtyřicet let: Ještě trochu svoboda
Po překročení třicítky má žena většinou dostudováno a buduje rozjetou kariéru. Když se to podaří, nastoupí v tomto období „brzdy“ – děti. „Začíná období stresu, nevyspání, času na sebe má žena najednou velmi málo. Mohou plíživě narůstat kilogramy, někdy zůstávají i dlouho po porodu. Zdravotně to všechno stále většinou jde; občas lékař odhalí třeba sníženou funkci štítné žlázy, kdy spouštěčem může být právě těhotenství,“ říká internistka a kardioložka MUDr. Marie Skalská z ProFit Institutu. Podle jejích slov nic nezkazíte, necháte-li si v tomto věku otestovat, jak je na tom vaše srdíčko.
Někdy ale žena, právě kvůli kariéře, tak dlouho s otěhotněním váhá, že se pak nedaří. Příčin neplodnosti může být více, jednou z nich je problém zvaný endometrióza, kterou u nás trpí asi 10 procent žen.
Další příčinou neplodnosti může být i vyšší věk ženy. Podle statistiky je šance na otěhotnění v 35 letech zhruba poloviční než před třicítkou, o tři roky později již klesá na čtvrtinu.
Nohu z plynu
Generace dnešních třicátnic život pohlcuje naplno. Když se zadaří, jsou tady děti, mnohá maminka jde do práce velmi brzy po porodu. Vytížení je obrovské. Dlouhodobý stres, přechozená chřipka, fyzicky náročná práce, deprese nebo vyčerpání po porodu mohou stát za vznikem chronického únavového syndromu. Jde o komplexní a velmi vysilující onemocnění, charakteristické rychlým nástupem a dlouhodobými komplikacemi. Nejvýraznějšími projevy jsou kromě těžké únavy také celková slabost svalů, bolesti hlavy, kloubů nebo poruchy spánku. Léčba tohoto stavu vyžaduje naprostou změnu životního stylu.
Čtyřicet let: Konec i začátek
Ve věku okolo čtyřicítky už má žena v životě celkem jasno. Bývá na vrcholu sil, vše stíhá, vše zvládá. Jenomže plíživý stres si i zde dokáže najít skulinku… „Tady už se mohou mnohem častěji manifestovat problémy s vysokým krevním tlakem nebo není v pořádku lipidové spektrum. Žena řeší stres, rozchody s partnery, často se přidají problémy s dorůstajícími dětmi. V práci se snaží udržet tempo s bezdětnými třicítkami. Pomaličku se přibližují civilizační choroby,“ vysvětluje MUDr. Skalská.
Podle jejích slov se ručička pomyslných hodin, co se týče prevence, nebezpečně přibližuje ke dvanáctce. I z toho důvodu, že nezdravé životní návyky, nedbalá skladba jídelníčku či pravidelné přejídání se mohou odrazit na celkovém zdravotním stavu. Diabetes 2. typu bývá nejčastěji diagnostikován ženám okolo 45 let. Ženská část diabetické populace je navíc ještě ohrožena časnějšími kardiovaskulárními komplikacemi.
Přechod na dohled
Období po čtyřicítce bývá většinou časem, kdy se začínají objevovat první problémy spojené s přechodem. V klimakteriu se mohou objevit potíže gynekologického rázu jako cysty nebo myomy.
Po pětačtyřicátých narozeninách by si žena měla nechat preventivně zkontrolovat prsy, zda v prsní tkáni nedochází k nežádoucím změnám. Ani psychika nezůstává ušetřena! Hormonů ubývá, špatných nálad přibývá – podle odborníků se zhruba polovina klientek psychologických a psychiatrických poraden nachází ve věku okolo čtyřicítky.
Po padesátce
Po 50. narozeninách by každá žena měla věnovat svému zdravotnímu stavu ještě mnohem větší péči. K problémům popsaným výše přibývají další – a dosti pomalu. Každá třetí žena v České republice trpí řídnutím kostí neboli osteoporózou. Jednou z příčin je nedostatečný příjem vápníku.
„Strava českých žen neobsahuje zdaleka tolik vápníku, kolik by jej bylo zapotřebí,“ říká vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v ČR MUDr. Alena Šteflová. Doporučená denní dávka vápníku je podle WHO 1300 mg denně. Jeho průměrný denní příjem ze stravy se u českých žen přitom pohybuje pod 500 mg! Mezi další rizikové faktory patří předchozí prodělaná zlomenina, kouření více než tří cigaret denně či každodenní konzumace alkoholu.
Abyste i v padesáti mohly tančit
Padesátka je věkem, ve kterém by žena měla myslet na sebe mnohem víc a častěji než dřív. Pořád ještě se jedná o věk, kdy se dá mnohé napravit. Děti vyrostly, mnohé již odešly z domu, žena má víc času než kdy předtím. V padesáti vás mohou potkat rozličné problémy: od potíží přetrvávajících po přechodu přes zhoršující se kardiovaskulární komplikace a cukrovku nebo kombinaci obojího až po problémy s dýcháním. O zdraví svého chrupu se určitě staráte dobře. Měla byste se věnovat i tomu, co na první pohled není vidět. Nejlepší a nejméně náročná je vždy cesta prevence.