Bulimie
Mentální bulimie je onemocnění patřící mezi poruchy příjmu potravy. K dalším onemocněním z této skupiny patří mentální anorexie nebo záchvatovité (psychogenní) přejídání. Jde o vážné psychické onemocnění, což znamená, že je jen omezeně ovlivnitelné vůlí člověka. Pacient se od určitého stádia onemocnění nedokáže ovládat a vyléčit se bez pomoci lékařů.
Pacienti s anorexií i bulimií mají společný strach z tloušťky. Dále se vyznačují tím, že svému vzhledu věnují nadměrnou pozornost a své tělo hodnotí přehnaně kriticky. Zatímco u anorexie se většinou daří hubnout, pacienti s bulimií začnou po nějaké době jíst víc, než by chtěli.
Poruchy příjmu potravy ve většině případů postihují ženy, přičemž nejohroženější skupinou jsou ženy ve věku 15–25 let. Onemocnět mohou však i dospělé ženy, muži i chlapci.
Postihuje
Projevuje se
Příznaky bulimie
Onemocnění se projevuje především záchvaty přejídání a následnou snahou toto nevhodné chování nějak „napravit“, ovšem naprosto nevhodně. Nejčastěji formou zvracení, případně za pomoci laxativ (projímadel), diuretik (odvodňujících léků) nebo anorektik (léků na hubnutí), dalším hladověním, nepřiměřeným cvičením a podobně.
Množství jídla, které při svém záchvatu nemocný sní, může být i normální, jen nemocný poté cítí výčitky, paradoxně si tedy povolí jídla ještě víc a ztrácí nad ním kontrolu – jak nad množstvím, tak nad tím, co zkombinuje za potraviny. Poté se objevují výčitky svědomí, pocit vlastního selhání a strach z tloušťky, nemocný tedy následovně činí opatření, aby se břemene zbavil. Takové chování vede k poruchám metabolismu a k poškození trávicí soustavy.
Nemocný může onemocnět žaludečními vředy, může dojít k zajizvení sliznice nebo až k protrhnutí jícnu. Z častého zvracení mívá kvůli žaludečním kyselinám nemocný poškozeny zuby a dásně. Může u něj dojít až k ztrátě chrupu. Nemocní mívají nateklé tváře (nateklé slinné žlázy), jsou dehydrovaní (v důsledku toho mají suchou kůži, na které jsou patrnější jizvy, mozoly a odřeniny). U nemocných se vyskytují bolesti břicha, nadýmání a střevní potíže. Objevují se poruchy menstruačního cyklu, v důsledku nedostatku životně důležitých látek dochází k rozvratu metabolismu, poruchám srdečního rytmu.
Nemoc většinou provází zhoršování psychického stavu, prohlubují se deprese a úzkosti, nemocný často trpí pocitem viny a trestá se za to, že „selhal“. Pro člověka bývá velmi těžké obrátit se na lékaře, protože se za své záchvaty přejídání stydí. V konečném důsledku může dojít k sebepoškozování či myšlenkám na sebevraždu.
Stejně jako u nemocných s mentální anorexií i zde pacient zvýšeně kontroluje svou hmotnost a nepřiměřeně kriticky hodnotí své tělo. Mentální bulimie se vyskytuje u 1 až 3 % mladých žen. Této nemoci často předchází držení diet a hladovění, případně mentální anorexie. Onemocnění se nevyhýbá ani chlapcům, u nich je ale spíše spojena s nadváhou a přejídáním.
Příčiny mentální bulimie jsou u každého pacienta různé, většinou jde o kombinaci více faktorů. K rozvoji onemocnění mohou přispět genetické faktory (v nejvyšším riziku jsou příbuzné ženského pohlaví), psychologické (trauma, nízké sebevědomí, emoční labilita) i sociálně-kulturní faktory (kult štíhlosti ve společnosti, se kterým se spojují úspěch a sláva a podobně). Riziko rozvoje onemocnění zvyšuje například držení diet (pokud člověk zhubne, většinou ho okolí oceňuje a chválí, což člověka motivuje k tomu, aby hubl dál), riziková období jsou dospívání (spojené se změnami postavy), stresové situace v životě a změny a také určité sociální skupiny (gymnasté, tanečníci, modelky a podobně).
Jak poznat bulimii
Rozpoznat poruchy příjmu potravy u blízkých v začátcích není jednoduché. Mohou se projevit změny ve vztahu k jídlu: Pacient nemá často hlad nebo tvrdí, že už jedl, a nechce jíst například s rodinou. Může chodit po jídle ihned na toaletu. Změny se mohou týkat i chování, nemocný člověk často přeruší styky s dosavadními přáteli, začne se často věnovat jen těm aktivitám, které se týkají váhy (cvičení, běhání) nebo jídla. Pacient může být podrážděný a nesoustředěný, uzavřený do sebe, úzkostný, se špatnou náladou i depresívní. Mohou se u něj objevovat prudké změny nálad, často u něj dojde ke zhoršení školních výsledků.
Léčba bulimie
Léčba poruch příjmu potravy může probíhat ambulantně, u některých případů je ale nutná i hospitalizace. Léčba je vždy komplexní, zaměřená na odstranění potíží tělesného charakteru (poruchy metabolismu), i psychologická, zaměřená na změnu vztahu k vlastnímu tělu, vztahu k jídlu, změnu priorit a návyků. Součástí léčby je také podrobnější zjištění, co dotyčného k onemocnění vedlo. Zde se uplatňují zejména psychoterapie, rodinná i skupinová terapie, kognitivně-behaviorální terapie, případně psychofarmaka. Vhodné se jeví také využití dalších terapeutických metod, například akupunktury, relaxačních technik a meditace, muzikoterapie a podobně.
Léky
Bulimie se pouze léky vyléčit nedá. V léčbě se mohou využívat antidepresiva, anitiepileptika a léky potlačující zvracení.
Homeopatika
Homeopatie může pomoci s určitými situacemi. S nadměrnou chutí k jídlu může pomoci Anacardium orientale 15 CH. Je to lék pro obézní jedince trpící bulimií, kteří tvrdí, že jedí proti svému rozhodnutí, protože je jídlo uklidňuje. Stěžují si rovněž na bolest v žaludku po vytrávení. Lék podáváme 3x denně 5 granulí. Pro osoby, které „vymetají“ ledničku, mají často zkažený žaludek a bíle povleklý jazyk, je vhodným lékem Antimonium crudum 9 CH, 3x denně 5 granulí.
Domácí léčba a babské rady
Při lehčích formách onemocnění si může člověk pomoci sám, například za pomoci literatury nebo rodiny. Obecně jde ale spíše o výjimečné případy. Každopádně může být užitečné zjistit si co nejvíce informací o onemocnění, o jeho možných příčinách, rizicích a léčbě, případně se kontaktovat s lidmi, kteří mají podobnou zkušenost.
Očkování
neDélka léčby
dlouhodobáVyšetření
Při prvním vyšetření lékař zjistí hmotnost, výšku, tělesnou teplotu, krevní tlak a puls. Provede laboratorní vyšetření krve a moči. Dále může doporučit sonografické vyšetření břicha, denzitometrii (hustotu kostní tkáně) a EKG. Je třeba provést psychologické, případně psychiatrické vyšetření, neurologické, endoskopické a gynekologické vyšetření, aby se vyloučily případné jiné diagnózy (například refluxní choroba jícnu, mozkový nádor, onemocnění jícnu a žaludku, psychiatrická onemocnění a další).
V těhotenství
Protože jednou z komplikací poruch příjmu jsou i poruchy menstruačního cyklu, je pro mnoho žen s bulimií problém otěhotnět.
Trvalé následky
U nemocných bulimií může dojít k selhání srdce, k prasknutí extrémně přeplněného žaludku, u nemocných je také vysoké riziko sebevraždy.
Prevence
Kromě snahy o dodržování zdravého životního stylu (vyvážená strava, dostatek pohybu) a snahy o celkovou vyrovnanost a zdravou sebedůvěru je potřeba myslet zejména u dětí na vytvoření zdravého vztahu k jídlu. Jídlo by nemělo být spojováno ani s negativními, ani s pozitivními emocemi. Děti by neměly dostávat sladkosti za odměnu, stejně problematické je i nutit dítě jíst rychle nebo dojídat. Dítě by se mělo naučit důvěřovat svým pocitům hladu a sytosti. Jídlo by nemělo sloužit jako nástroj manipulace, tedy prosazení vůle rodiče. (Více o tom, jak s dítětem hovořit o jídle, si můžete přečíst zde.)
Může se pak stát, že později dítě bude jídlo (resp. odpírání jídla) považovat za prostředek k dosažení svého. U stravy je nezbytné si navyknout na pravidelnost, ale zároveň nejíst ihned, jak jídlo vidíme (nevrhat se na něj), a hlavně být schopen si umět vybrat kvalitní, zdravou stravu. Je zapotřebí vnímat ji jako zdroj energie i radosti (vychutnávat si), ale zároveň neřešit jídlem emoční problémy, kdy dochází k tolik neblahému přejídání.
Kam se obrátit?
http://www.prevence-praha.cz/index.php/poruchy-prijmu-potravy