Velký přehled nemocí s vyrážkou u dětí: Jak poznat neštovice, ekzémy nebo smrtelnou meningitidu?

18. ledna 2017 • 10:44

Jak vypadají neštovice, zarděnky nebo spála? Jak poznat, zda pupínky na kůži nejsou smrtelná meningitida? Některá dětská infekční onemocnění se typicky projevují vyrážkou. Jak se máme v pupíncích vyznat a lze podle nich diagnostikovat konkrétní nemoc? 

„Vyrážka (exantém) bývá poměrně častým příznakem virových či bakteriálních onemocnění zejména u dětí. V pediatrii rozlišujeme 6 základních infekčních onemocnění, která jsou vždy provázena vyrážkou,“ říká dětská lékařka MUDr. Dana Nedělková. U některých dalších nemocí vyrážka může, ale nemusí být průvodním jevem. „Jde například o adenovirózy, infekce „ruka, noha, ústa“, herpetické infekce a podobně, dále závažné choroby bakteriálního původu spojené se septickými stavy, jako je například meningokoková sepse či erythema nodosum (zánět podkoží), a vedle toho pak autoimunní onemocnění, kterých je dlouhá řada a jejich frekvence vzrůstá,“ dodává dětská lékařka. 

Infekční exantémová onemocnění se vyskytují většinou v předškolním věku. V době nástupu do kolektivu je častá spála, neštovice, pátá nemoc, pro kojence a malá batolata je pak typická šestá dětská infekční nemoc. „Proti spalničkám a zarděnkám jsou děti v Česku povinně očkovány, takže tyto nemoci se vyskytují výrazně méně,“ upozorňuje doktorka Nedělková. Většina onemocnění spojených s vyrážkou je nakažlivých již před prvními příznaky - například plané neštovice, zarděnky i spála.

 

Přehled dětských nemocí, která doprovází vyrážka:

Plané neštovice

Na první příčce žebříčku nežádoucí popularity dětských nemocí stojí bezpochyby plané neštovice. Do dospělého věku je prodělá téměř každý člověk. Jejich původce, virus varicella zoster, patří mezi vysoce agresivní. Infekce planými neštovicemi se šíří vzdušnou cestou. Nejčastěji dítě onemocní v dětském kolektivu (školka, škola). Zhruba 2-3 týdny po nakažení se na tělíčku dítěte začnou vysévat drobné červené silně svědící puchýřky naplněné tekutinou. Nejčastěji je najdete na krku, za ušima, na obličeji, ve vlasech a postupně se přelévají na celé tělo. Někdy se objeví i v ústní dutině.

Tím to ale nekončí: Výsev puchýřků probíhá ve vlnách, takže na těle dítěte objevíte zároveň puchýřky nové, svědící a plné tekutiny, společně s těmi, které se již od středu odlupují a „vylupují“, přičemž se zároveň zvětšují a tvoří se na nich stroupek. Akutní stadium nemoci, spojené s nechutenstvím a zvýšenou nebo vysokou teplotou, obvykle odeznívá společně s posledním vyloupnutým stroupkem asi 10. den.

V tomto období také dítě přestává být nakažlivé pro ostatní a zároveň získává celoživotní imunitu vůči této nemoci. Jedna zrada tady ale přece jenom je: Virus v těle přebývá v „zakuklené“ podobě a za pro něj příznivých okolností se může projevit jiným druhem vyrážky - velmi bolestivým a nepříjemným pásovým oparem. K tomu může dojít i za mnoho let.

Meningitida - když jde o život

Meningitida začíná jako chřipka, alespoň podle příznaků. Vysoká horečka, bolest hlavy, zad i kloubů. Jenomže se často objeví i vyrážka, která průvodním znakem chřipkového onemocnění není. Je purpurová, rozesetá po celém těle, má podobu velmi drobných pupínků. Vyrážka se šíří po celém tělíčku, ale nesvědí.

Jak poznáte, že jde o životně nebezpečnou vyrážku, jež signalizuje meningitidu? Zkuste na místo zasažené vyrážkou přiložit třeba sklenici a lehce přitlačte - pokud skvrny nezmizí, jde skutečně o tzv. petechie, které jsou pro meningitidu typické. Dítě začne vykazovat i další projevy (je mu špatně, zvrací, je světloplaché) - tou dobou už by mělo být v nemocniční péči. Rozhoduje každá minuta - pacient se ocitá v ohrožení života!

Zarděnky

K dalším, typicky dětským nemocím, které se projevují mimo jiné vyrážkou, patří zarděnky. Za jistých okolností jde o velmi zákeřnou nemoc - postihne-li ženu během prvního trimestru těhotenství, může dojít k postižení plodu. 

Přibližně 2-3 týdny po nákaze si dítě začíná stěžovat na únavu a bolest v krku. Typickým příznakem jsou zduřené uzliny za ušními boltci. V těsném sledu se objeví vyrážka - jde o ploché drobné narůžovělé svědící skvrny. Vyrážka postupuje po tělíčku dítěte shora dolů.

Zhruba do týdne potíží nemoc ustupuje. Léčíme ji klidem na lůžku, horečku mírníme obvyklými prostředky. Dříve byly zarděnky obvyklou součástí dětství, dnes je vakcína proti této nemoci součástí povinného očkování.

Spála

Původcem spály jsou streptokoky. Spála, jež se jako ostatní infekční dětské nemoci šíří kapénkovou cestou vzduchem, má stejné projevy jako streptokoková angína - spálu však vždy provádí charakteristická vyrážka. Inkubační doba od nakažení činí 2-4 dny, kdy je dítě zcela bez potíží.

Potom se objeví vysoká teplota a bolesti při polykání společně s celkovou schváceností. Dítěti se špatně polyká, jeho jazyk má zpočátku bílý povlak, po několika dnech získá typickou malinovou barvu. Nemocného může trápit bolest hlavy, bolesti v krku, zimnice a horečka.

Po 12-48 hodinách od nástupu prvních potíží se objeví vyrážka - vypadá jako pupínky velikosti špendlíkové hlavičky nebo jako „husí kůže“. Pupínky mají růžovou či jasně červenou barvu. Nejdřív je můžeme pozorovat na břiše a na hrudníku, odkud se rychle šíří po celém těle. Vyrážka dítě nijak neobtěžuje. Spála se léčí antibiotiky a režimovými opatřeními. Je možné jí onemocnět i vícekrát po sobě.

Spalničky

Velmi nakažlivým onemocněním dětského věku jsou spalničky. Způsobuje je virus ze skupiny paramyxovirů. Spalničky samy o sobě nejsou závažné, velké problémy ale působí jejich komplikace v podobě zápalu plic, zánětu středního ucha nebo zánětu mozku.

Infekce se projeví zhruba 10 dní po nákaze - nemocný je však nakažlivý až 7 dní před výskytem vyrážky a 5 dní po objevení se prvních příznaků vyrážky. V první fázi se nemoc projeví horečkou, přidávají se bolesti v krku. V dutině ústní se mohou objevit bílé pupínky.

Oči jsou zarudlé, slzí a pálí, postižený je světloplachý. Po zhruba 4 dnech se objeví vyrážka v podobě malých skvrnek, které se postupně mění z červené na hnědočervenou. Nejprve se vyrážka vyskytne na obličeji a za ušima, postupně přechází na celé tělo včetně končetin. Při běžném průběhu nemoci mizí zhruba do týdne. Velmi nebezpečné jsou komplikace spalniček - proto je důležité nechat před nimi dítě včas očkovat.

Pátá nemoc

Virové onemocnění, které dětští lékaři nazývají poněkud záhadně pátá dětská nemoc, bývá také provázeno splývavou vyrážkou. Její inkubační doba je okolo 2 týdnů. Projevuje se zrudnutím kůže na tvářích a okolo nosu a pak se šíří dolů po těle.

Výsev je více patrný na stehnech, v okolí hýždí a částečně i po trupu. Někdy se však nemoc projeví jen jako zánět horních cest dýchacích. Odezní zhruba za týden a může se kdykoli objevit znovu. Svědění při vyrážce většinou zamezí antihistaminika, horečku snižujeme klasickými léky. 

Šestá nemoc: Drobná vyrážka až kopřivka je jednou z fází tzv. šesté dětské nemoci. Jde o virové onemocnění, které přichází nejčastěji v batolecím věku. Oproti jiným dětským chorobám začíná netradičně - nejprve se zhruba 10 dnů po nákaze objeví horečka, která však po 3-4 dnech klesá.

Nastupuje vyrážka, jež se šíří po trupu nahoru okolo krku a na paže. Obličej téměř vždy zůstává nepostižený. Někdy za několik hodin, jindy za několik dnů pak vyrážka mizí. Dítě, které šestou dětskou nemoc prodělalo, si vytváří protilátky.

Hnisavá angína

Jak jste se mohli dočíst výše, spálu způsobují streptokoky. Jeden z nich, beta-hemolytický streptokok, nejčastěji stojí rovněž za onemocněním hnisavou angínou. Nemoc má podobné projevy jako spála, proto se jí také říká spálová angína. Má o mnoho kratší inkubační dobu než virové nákazy - stejně jako u spály se příznaky stačí rozvinout již za 2-4 dny po nakažení.

Mezi příznaky spálové angíny patří malinově zabarvený jazyk, zduřelé uzliny a hnisavé čepy na mandlích, které často vyústí v potíže s polykáním. Teplota bývá zvýšená. Během velmi krátké doby se může, ale nemusí objevit drobná vyrážka v nižších partiích těla. Vyrážka dítě neobtěžuje tolik jako v předešlých dvou případech. Léčba spočívá v časném podávání antibiotik.

Ekzém

Zvýšená citlivost organismu, především kůže a sliznic, k různým látkám, které se v našem prostředí běžně vyskytují - to je problém, kterým trpí atopici. Do těla se alergen - provokující látka - dostává kůží, dýchacím ústrojím nebo trávicím systémem.

Uvnitř těla atopika se alergen setká s nepřátelskou reakcí. Kůže atopika prodělává řadu změn v biologických pochodech. Kůže pak reaguje na běžné podněty nezvyklým způsobem. Objevuje se zarudnutí, otékání, mokvající pupínky, začervenání větších ploch pokožky, které nesnesitelně svědí. Nesnesitelně proto, že stačí opravdu lehké podráždění kůže a nemocný se začíná škrábat. Kůže svědí o to víc, a navíc se může porušit její vrchní vrstva… Do rány se tak může dostat jakákoli další infekce, která projevy dále zhoršuje. 

Atopický ekzém se může projevit v kojeneckém, batolecím i pozdějším věku. Začíná většinou červenou, silně svědící vyrážkou na tvářích, odkud se šíří na celou hlavičku, tělíčko i končetiny. Ekzém mokvá, pokožka zbytku těla je naopak zvýšeně suchá.

V lehčích případech jsou ekzémem postižena jen „místa vlhké zapářky“ - záhyby loktů, kolínek, na krku. V předškolním a školním věku lze ekzém nalézt i na nártech nohou či okolo zápěstí. A aby to nebylo tak jednoduché, existují i ohraničené formy ekzému.

Vyrážky a dalších projevů atopického ekzému se nikdy nelze zbavit zcela. Nejčastěji se předepisují přípravky na zvláčnění pokožky společně s úpravou životosprávy a speciální léky na zmírnění alergické reakce. 

Impetigo

Může se do tělíčka dítěte dostat drobným porušením kůže při škrábání, může způsobit úpornou vyrážku - impetigo. Projevuje se puchýřky, které se naplní tekutinou, pak praskají a pokrývají se krustou medové barvy. Je-li na vině stafylokok, puchýřky mohou chybět, krusty se však tvoří. Impetigo se nejčastěji objeví tam, kam si dítě rukama sahá nejčastěji - na obličeji, okolo úst, ve vláskách. Pokud impetigo není včas podchyceno antibiotiky, může označkovat celou rodinu - vyrážka je velice nakažlivá.

Kopřivka

Klasickou kopřivku pozná zkušený rodič na první pohled. Jde o nepřiměřenou reakci na alergizující potravinu, může se ovšem objevit i po některých lécích. Vyrážka je rudá, pupínky vyvýšené, s bledým středem. Většinou hodně svědí. Rozsev bývá po celém těle, ale i sporadicky na určitých místech. Pokud dítě začne mít potíže s dýcháním, zvracet, slinit či chraptět, neváhejte a volejte záchranku. Jinak podávejte prostředky pro zmírnění svědění.

Plíseň

Plíseň není jen ta, kterou najdeme na sýru typu camembert. Kožní kandidóza bývá poměrně častým problémem a může se vyskytnout u kojenců v ústech (moučnivka) nebo v oblasti třísel jako plísňová kontaminace opruzenin.

V takovém případě jde o jednolitou rudou plochu v oblasti třísel a záhybů na zadečku. Vyrážka mívá nejčastěji tvar kruhu nebo oválu s plochým středem a zarudlými okraji. Ložiska se posléze olupují. Mykóza je poměrně úporná záležitost, léčba antimykotiky trvá spíše týdny.

Potničky

Dítě do jednoho roku nemá příliš dobrou termoregulaci. Pokud je mu horko, mohou se mu vyrazit potničky - drobné růžové pupínky na trupu, krku či hlavičce. Někdy jsou mírně svědivé. Potničky se ztratí samy od sebe, pokud dítě oblékáte adekvátně počasí. Jakmile se objeví hnis, zánět nebo zarudlé pruhy, jděte s dítětem k lékaři.

Na zdraví člověka má obrovský vliv jeho psychika. V případě infekčních onemocnění však hraje hlavní roli zvýšené množství virů či bakterií obsažených ve vzduchu. „Stres může vznik onemocnění urychlit. V případě ekzémů, lupénky a dalších výsevů na kůži spojených s jinými onemocněními než infekty je vliv psychického stresu výrazně vyšší,“ upozorňuje MUDr. Nedělková. 

A jak bychom, když už dítko onemocní, měli chránit sebe i ostatní v rodině a v kolektivu? „Jelikož se jedná o nákazu, která se přenáší vzduchem, dochází k jejímu šíření velmi snadno. Hlavními opatřeními jsou tedy mytí rukou, používání dezinfekčních prostředků, omezení kontaktu s nemocným, zejména v době horečky, a chránit se rouškou. V dětských kolektivech je zapotřebí v rozumné míře děti otužovat a v každém případě často větrat. Každému onemocnění je lepší předcházet a u dětí to platí dvojnásob,“ uzavírá dětská lékařka. 

 

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.