Impetigo

Impetigo se projevuje jako puchýřovitá vyrážka na různých částech těla. Inkubační doba rozvoje onemocnění je přibližně týden až deset dní. Riziko nákazy strmě stoupá v letních měsících, protože bakteriím svědčí vlhké a teplé prostředí.

Přenos

Impetigo se přenáší přímým kontaktem s nakaženým. Bakterie se běžně přes ochrannou vrstvu zdravé kůže do těla nedostanou, pokud je však kůže člověka oslabena nebo narušena, mohou se ranou bakterie dostat hlouběji, kde se snáze pomnoží a způsobí zánět. Vyšší riziko vzniku onemocnění tak hrozí v případě, že pacient trpí atopickým ekzémem nebo se na jeho kůži vyskytují poranění nebo oděrky. Ohroženější jsou také pacienti léčení kortikosteroidy nebo lidé trpící cukrovkou.

Nákazu je možné získat rovněž přes kontaminované předměty, např. dětské hračky, ručníky nebo ložní prádlo. Pacient je nakažlivý až do doby, kdy puchýřky zcela zaschnou a vytvoří se na nich krusta.

Příznaky impetiga

Zpočátku se nemoc objevuje nejčastěji v oblasti okolí rtů a nosu, na krku a končetinách. Vyskytuje ve dvou formách, jejichž symptomy se liší.

Impetigo nebulózní (nakažlivé, impetigo contagiosa)

Nebulózní impetigo je nejčastější formou onemocnění, jejíž příčinou jsou streptokoky (obvykle streptokok Streptococcus pyogenes). Projevuje se jako červený bolák, může se vyskytovat kdekoliv na těle, ale nejčastěji na obličeji u nosu nebo úst. Skvrna se pomalu začne přeměňovat na puchýřek naplněný zprvu čirou, později zakalenou tekutinou. Puchýřek časem praská, tekutina vytéká a na místě se tvoří žlutohnědý strup, tzv. medová krusta. Strupy mohou svědit, nejsou však bolestivé. Může je doprovázet zvětšení lymfatických uzlin či změny v krevním obraze. Obvykle není provázeno celkovou reakcí organismu.

Impetigo bulózní

Bulózní impetigo je méně časté a vyskytuje se u novorozenců nebo menších dětí do 2 let věku. Zde je příčinou onemocnění zlatý stafylokok Staphylococcus aureus. Vyskytuje se především v místech vlhké zapářky, dále na trupu a končetinách. Puchýře bývají oválné, nebolestivé, naplněné hnisem, mohou mít zarudlé okraje. Tyto buly snadno praskají, kůže se ale hojí se bez jizev.

Folikulitida

Impetigo se může vyskytnou ve formě zvané folikulitida,což je zánět vlasových váčků způsobený stafylokokem. V zasažených místech se vyskytuje hnis, často také svědí a pálí.

Impetigizace

Velice často dochází k infekci předem oslabené kůže, například při atopickém ekzému. Infekce takového ložiska kůže se označuje impetigizace.

Jak vypadá impetgo se můžete podívat ve fotogalerii:

Léčba impetiga

Během léčby jde především o zastavení nákazy, zmírnění příznaků onemocnění a podporu hojení kůže. Ve většině případů je třeba navštívit lékaře, který předepíše antibiotickou mast. Aby antibiotika mohla působit, je potřeba nejprve odstranit krustu za pomoci masti s kyselinou salicylovou, která působí jako keratolytikum (je schopna odstranit zrohovatělou vrstvu kůže). Následně se provede opláchnutí roztokem hypermanganu a poté nanesení samotné masti. Po ošetření se doporučuje zakrytí ložisek náplastí z důvodu prevence šíření infekce na další části těla. Vážnější infekce, provázená např. zvýšenou teplotou, si vyžaduje nasazení antibiotik celkových.

Velice důležité je při léčbě dodržovat zvýšená hygienická opatření:

• rány dezinfikovat
• otírat je speciálním ručníkem, ideálně jednorázovými utěrkami
• dokud jsou puchýře naplněné tekutinou, měňte nemocnému každý den ložní prádlo, pyžamo a ručník
• věci perte na co nejvyšší teplotu, můžete přidat i antibakteriální roztok do pračky, pořádně prožehlete
• nepoužívejte společné ručníky a myjte si často ruce

Léky

Lokální či celková antibiotika, například Fucidin mast nebo Framykoin. Na odstranění strupů se využívají masti s kyselinou salicylovou. U malých dětí je možné podávat antihistaminika jako prevenci škrábání postižených míst a případně také analgetika proti bolesti.

Homeopatika

Při léčbě impetiga může pomoci SILICEA 9CH. Dávejte denně 2x 5 granulí.

Vyšetření

Impetigo pozná lékař pohledem. Je možné odebrat trochu tekutiny z puchýřů k mikrobiologickému vyšetření.

Komplikace

Onemocnění mohou provázet nepříjemné projevy jako celková slabost, únava, zvýšená teplota, nechutenství nebo zduřelé mízní uzliny. V některých případech může dojít k pigmentaci původně postižených míst.

Komplikací může být takzvaný syndrom opařené kůže, který vzniká převážně u dětí. Projevuje se nejdříve horečkou a poté rozsáhlými rudými ložisky připomínajícími popáleniny. Vrchní vrstvy pokožky se začnou odlučovat, což může být ohrožující na životě.

Vzácně se po vyléčení může u některých pacientů objevit zánět ledvin.

Prevence

Prevence spočívá především v důsledném dodržování hygieny, případně vyhýbání se dětským kolektivům.