Spalničky: Příznaky, projevy, léčba, očkování | Moje zdraví

Spalničky, máme se jich s návratem dětí do školky a školy zase bát?

Spalničky, máme se jich s návratem dětí do školky a školy zase bát?
Spalničky začínají vyrážkou a zvýšenou teplotou • Autor: iStock.com
29. srpna 2018 • 06:00

Spalničky se vrací! Jak tohle většinou banální, ale občas i velmi komplikované onemocnění poznat a jak se mu ještě lépe vyhnout, když přibývá rodičů, kteří odmítají povinné očkování, a i kvůli tomu se počet onemocnění, jehož výskyt byl minimální, znovu vrací?

Dnešní babičky ho zažily jako běžné onemocnění, ale dnešní maminky už proti němu byly očkované, a výskyt onemocnění se tak snížil na minimum. Dnes se kvůli odmítačům očkování a velké migraci obyvatel v celé Evropě onemocnění vrací. Navíc ochranné protilátky po více než 20 letech u řady povinně očkovaných lidí mizí. Právě skupina očkovaných, která spoléhá na ochranu, která už možná nefunguje, je kromě malých dětí nejohroženější.

Virus spalniček přitom může být pro naše zdraví velmi nebezpečný. V České republice bylo do letošního června zjištěno více případů spalniček než za celý rok 2017. Nejvíce nemocných je mezi lidmi nad 30 let věku, u kterých se po letech snížila hladina ochranných protilátek.

“Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se šíří kapénkami, vzduchem nebo přímým kontaktem s nemocným,” popisuje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

Jak poznáte spalničky?

Onemocnění se projeví asi 10–12 dní po nákaze zvýšenou teplotou, kašlem, rýmou, zarudnutím a slzením očí, následně po dalších asi třech až sedmi dnech i červenou vyrážkou, která přetrvává asi týden. Nejdříve se vyrážka objevuje v oblasti hlavy a krku a postupně postupuje na trup a končetiny. Můžeme pozorovat též drobné skvrnky na sliznici dutiny ústní.

Pokud je nemoc nekomplikovaná, jde o celkem banální onemocnění. Zhruba ale ve 30 procentech případů se objevují komplikace, které mohou být nebezpečné. Obvykle jde o kožní hnisavé infekce, infekce ucha, při kterých hrozí až ztráta sluchu, zápal plic, vážná onemocnění očí s možným následkem oslepnutí nebo dokonce zánět mozku, který může skončit i smrtí.

“V ohrožení jsou zejména děti do 5 let a dospělí nad 20 let,” varuje Petr Podroužek.

Pokud máte obavy z nemoci, i když jste byli očkováni (a to zejména před více než 15 lety), je možné si nechat zjistit rychlým laboratorním vyšetřením množství protilátek proti spalničkám třídy IgG z krve. Vyšetření si musíte zaplatit sami, stojí kolem 700 korun.

Proočkovanost se snížila

Pro zajištění kolektivní imunity je podle odborníků nutný podíl proočkovaných lidí nad 95 procent, pak se nemoc již nešíří, a chráněni jsou tak i lidé neočkování. V současnosti se podíl očkovaných V ČR pohybuje kolem 90 procent, riziko lokálního výskytu spalniček včetně možných komplikací onemocnění tedy trvá. Nejhorší situace ale nastala v 90. letech mezi pubescenty, tehdy ale byla na vině nekvalitní vakcína.

Proti spalničkám se očkuje standardně v dětském věku, první dávka je dle očkovacího kalendáře ve věku 15 měsíců, druhá obvykle za šest až 10 měsíců. Očkování chrání hlavně v období, kdy jsou následky nemoci nejhorší, jeho účinek se postupně věkem oslabuje. Osoby, které spalničky prodělaly, mají imunitu na celý zbytek života.

Největší komplikací spalniček je subakutní sklerotizující panencefalitida, tedy neléčitelné nervové onemocnění, na které desetina nemocných umírá ještě během prvních tří měsíců od propuknutí choroby. Dalších 80 procent nemocných zemře během následujících tří let a zbývajících 10 procent zemře do deseti let. Její výskyt je ale velmi nízký, dostane ji jeden z 600 nemocných spalničkami.

 

Autor: Alžběta Javorková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.