Jód
Jód (Iodum, I) patří mezi základní biogenní prvky (minerální látky) v lidském těle. Patří mezi vzácné prvky v přírodě a je jedním z nejdůležitějších minerálů pro náš organismus.
Minerální látky jsou anorganické biogenní prvky, které je potřeba tělu dodávat a které se účastní mnoha životně důležitých funkcí.
Účinky jódu
Jód je nepodstradatelný pro správnou funkci štítné žlázy a metabolismus živin (cukrů, tuků a bílkovin). Pozitivně ovlivňuje nervovou soustavu, zlepšuje mozkové funkce, kvalitu kůže, vlasů, nehtů a zubů. Podporuje také trávení a má příznivý vliv na sexualitu.
Vše o nemocech štítné žlázy čtěte zde.
Nedostatek jódu
Jód se vstřebává ve střevech a odtud jej až 70 % putuje do štítné žlázy. Pokud jej má štítná žláza nedostatek, dochází u ní ke změnám nejen ve struktuře (při nedostatku roste tzv. struma), tak i ve funkci (snížená funkce štítné žlázy - odborně hypotyreóza).
Mezi základní příznaky nedostatku jódu patří špatná látková výměna, nesoustředěnost, zvýšená únava, snížení intelektuálních schopností, chudokrevnost, pocity chladu v končetinách, suchá kůže či zácpa. U žen může způsobit poruchy menstruačního cyklu a problémy s otěhotněním.
Nadbytek jódu
Při dlouhodobém nadbytku jódu se může u štítné žlázy její zvýšená činnost (hypertyreóza).
Jód v potravinách
Nepostradatelný jód můžeme přijímat především v potravě. Přirozeným výskytem jódu je moře (mořské řasy, chaluhy, mořská sůl, ryby, plody). Dalšími vhodnými zdroji jsou višně a třesně, brokolice, pórek, žampiony, vejce, hrách, mrkev nebo polníček. Jód se dá tělu dodávat také ve formě potravinových doplňků.
Doporučená denní dávka jódu je 150 mikrogramů.
Co je dobré vědět
U těhotných a kojících žen se doporučená denní dávka zvedá až na 250 mikrogramů za den.
