Hypertyreóza (zvýšená funkce štítné žlázy) | Moje zdraví

Hypertyreóza (zvýšená funkce štítné žlázy)

Štítná žláza v organismu ovlivňuje prakticky veškerý metabolismus. Produkuje dva hormony – tyroxin a trijodtyronin. Oba ovlivňují látkovou výměnu, krevní oběh, krevní tlak, srdeční frekvenci, podněcují funkci dýchání, funkci střev, zvyšují teplotu, bazální metabolismus, stupňují výkonnost nervů a svalovou vzrušivost.

Hypertyreóza je zvýšená funkce štítné žlázy. Do těla se tedy ze štítné žlázy uvolňuje více hormonů, než je zapotřebí. Hypertyreóza bývá někdy nesprávně nazývána tyreotoxikóza, což není úplně to samé. Tyreotoxikóza je život ohrožující stav, kdy jsou tkáně v lidském těle vystavovány nadměrnému působení hormonů štítné žlázy. Onemocnění se vyskytuje méně často než hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy).

Příčiny a příznaky hypertyreózy 

Příčinami zvýšené tvorby hormonů štítné žlázy může být polynodózní (mnohouzlová) struma, toxický (hyperfunkční) adenom nebo předávkování jódem. Při autoimunitní Gravesově-Basedowově chorobě se v těle nemocného začnou tvořit protilátky, které podněcují štítnou žlázu k vyšší produkci hormonů. Štítná žláza může být zvětšená. Zvětšení štítné žlázy lékaři nazývají strumou.

Postihuje

muži
ženy
děti

Projevuje se

štítná žláza

Při nadbytku hormonů štítné žlázy dojde u postižených ke zrychlení metabolismu, mohou ubývat na váze a mít zároveň návaly hladu. K dalším příznakům patří zrychlený tep, nervozita, podrážděnost, nespavost a únava, pocity horka a nesnášenlivost vyšších teplot, padání vlasů a měknutí nehtů. U starších lidí může docházet k arytmii. Oči mohou být zarudlé, suché a oteklé.

Při Gravesově-Basedowově chorobě se nemoc typicky projevuje zbytněním tkáně za okem, což vede k obtížím s očima (endokrinní orbitopatie). Oči doslova „vylézají“ z důlků, bývají nepřirozeně vypouklé, jsou suché a oteklé a náchylnější k onemocněním rohovky. Nemocnému se může zhoršit zrak. Objevit se mohou i otoky okrajových částí těla a poruchy menstruačního cyklu.

Léčba hypertyreózy

Léčba spočívá ve snížení činnosti štítné žlázy. Patří do rukou lékaře, kterému se odborně říká endokrinolog. Pokud odborník předepíše léky na zastavení zvýšené produkce hormonu (tyreostatika), měl by pacient počítat s tím, že se jejich účinek dostaví až v řádu týdnů. Pacient by měl dodržovat fyzický klid a vyhnout se stresu. V případě zrychlené srdeční činnosti či arytmií se mohou podávat i léky na zklidnění srdeční akce (betablokátory). V některých případech to stačí a štítná žláza se zklidní. Nutné jsou pravidelné kontroly a hledání optimálního nastavení terapie, aby nedošlo k hypotyreóze, tedy nedostatečné činnosti.

V některých případech je vhodné použít radioaktivní jód, který činnost štítné žlázy částečně omezí. Tento postup se významně používá například v USA.

U části pacientů je na místě chirurgické odstranění štítné žlázy.

Léky

Léky tyreostatika, radioaktivní jód, betablokátory.

Bylinky

Na štítnou žlázu je vhodná černá jeřabina, která celou její funkci pomůže uvést do běžného chodu.

Homeopatika

Vzhledem k tomu, že se jedná o závažné a komplexní onemocnění, je vhodné, aby toto onemocnění vždy léčil zkušený lékař-homeopat.

Při hyperfunkci může pomoci Sulfur iodatum.

Viditelná struma: Phytolacca, Calcarea fluorica, Apis, Spongia či Fucus vesiculosus.

Iodum ve vyšším ředění (např. 15 CH) pomáhá v případě zvýšené funkce štítné žlázy.

Domácí léčba a babské rady

Léčba poruch štítné žlázy patří vždy do rukou endokrinologa. Při nadměrné činnosti štítné žlázy máte zrychlený metabolismus a velkou spotřebu energie, věnujte tedy dostatečnou pozornost skladbě vašeho jídelníčku. Omezte tuky, zaměřte se na dostatek vlákniny, bílkovin, tekutin a udržování přiměřené hmotnosti.

Inkubační doba

-

Očkování

ne

Délka léčby

dlouhodobá

Vyšetření

U podezření na onemocnění štítné žlázy je nejprve zapotřebí provést klinické vyšetření a základní odběr krve, který ukáže hladiny hormonů, případně protilátek. K upřesnění příčiny může lékař využít sonografii, případně biopsii, zřídka i scintigrafii (radioizotopové vyšetření).

V těhotenství

Jod je nezbytný pro rozvoj mozku dítěte. Bez dostatečného příjmu jodu by mohlo dojít k poškození plodu (kretenismus). Normální hladina jodu je asi 100–150 mikrogramů/den, nicméně v těhotenství dochází k navýšení bazálního metabolismu cca o 20–30 procent, své sehrává i potřeba pro dítě. Celkový nárok na den se v těhotenství zvyšuje na 250 mikrogramů.

 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.