Češi nechodí k zubaři. Zánět dásní pak ničí celé tělo
Češi zanedbávají péči o své zuby. Dokonce ani krvácení z dásní pozorovatelné například při čištění zubů mnoho lidí nepřesvědčí, aby šli k stomatologovi. Přitom takový problém může ovlivňovat celý organismus.
Asi by vás nenapadlo, že jedním z nejčastějších lidských onemocnění je zánět dásní. Odborníci uvádějí, že alespoň jednou v životě potrápí až 90 % populace. Často jej signalizuje krvácení, které člověk vidí v umyvadle při čištění zubů. „Záněty dásní pacienti velmi často přehlížejí, a to i když je mají hodně zanícené. Dásně mají plochu velkou asi jako dlaň. Kdyby měli pacienti tak velký zánět například na noze, určitě by s návštěvou lékaře neotáleli,” upozorňuje Lenka Velebilová, DiS, prezidentka Asociace dentálních hygienistek.
K zubaři až s bolestí
Alarmující stav populace, co se chrupu týče, potvrzují i praktičtí lékaři, kteří jsou s pacienty v častějším kontaktu a nedostatečnou péči o ústní dutinu jim musí připomínat. Problém je, že Češi prevenci zanedbávají a mnoho z nich chodí ke stomatologovi až ve chvíli, kdy jim něco je, a to je samozřejmě pozdě. „Zkažené zuby a zanícené dásně vidíme každý den, stav populace v tomto ohledu není vůbec dobrý. Stává se, že k nám přijde i pacient s teplotou a bolavou půlkou obličeje a chce antibiotika. Přitom by stačilo, aby si včas zašel k zubaři,“ říká MUDr. Jiří Bartoš ze Sdružení praktických lékařů.
O tom, jak si poradit s bolestí zubů, čtěte zde.
Zánět v dásních vzniká usazováním zubního plaku a kamene a je předstupněm paradentózy, tedy úbytku kosti a následného vypadávání zubů. Bakterie šířené z úst mohou podle Bartoše pacientům například komplikovat cukrovku, kardiovaskulární nebo jiná chronická onemocnění. Zánět také bývá příčinou nepříjemného zápachu z úst. Při zánětu se bakterie mohou šířit do krevního oběhu a komplikovat další celková onemocnění. Návštěvu zubaře a dentální hygienu by si přitom měli dopřát jednou za půl roku. Prevence u stomatologa je přitom zdarma, za dentální hygienu se platí obvykle kolem 1000 korun a více.
O správné péči o zuby při paradentóze čtěte zde.
Návyk musí být z dětství
Problém vidí experti už v raných návycích, které dětem vštěpují jejich rodiče. „V situaci, kdy rodič na péči o své zuby nedbá, to s velkou pravděpodobností nebude dělat ani jeho dítě. Přitom není pravda, že zánět dásní a zubní kazy u mléčných zubů nevadí. Mladý organismus naopak zbytečně zatěžují,“ vysvětluje Lenka Velebilová.
Experti se shodují, že stav dětských zubů a dásní se v posledních letech znatelně zhoršil. Řada rodičů kromě špatných stravovacích návyků totiž nepamatuje ani na pravidelné kontroly. „V kombinaci se stravovacími návyky dnešních dětí, kdy spořádají spoustu cukrovinek nebo sladkých limonád, se nelze divit, že dochází ke zhoršení celkového stavu,“ dodává MUDr. Bartoš.
Do dvou let jsou sladkosti zakázané
Problematiku sladkostí také připomíná Romana Koberová Ivančaková, docentka dětské stomatologie na Lékařské fakultě v Hradci Králové. Podle ní by děti do dvou let vůbec neměly dostávat sladkosti a cukrem slazené nápoje: „Děti dnes vlivem špatných stravovacích návyků konzumují obrovské množství cukru v potravě a nápojích, který je extrémně škodlivý pro jejich chrup. Častý příjem cukrů vede ke vzniku kyselého prostředí v ústech a rozpouštění skloviny. Čím častěji se tak děje, tím déle přetrvává kyselé prostředí v ústech bez možnosti jakékoli reparace.“
Další informace k tématu čtěte zde.
První zuby podle ní přitom nestačí pouze čistit kartáčkem, důležité je také pravidelné používání zubní pasty s fluoridy, které významně přispívají k odolnosti skloviny zubů vůči kyselému prostředí. „Navíc je nezbytné, aby pastu na kartáček nanášeli rodiče a také dětem zuby čistili, a to alespoň do věku sedmi let. U předškolních dětí se během půl roku může objevit i několik pokročilých kazů na dočasných zubech,“ vysvětluje docentka.
