Při mozkové mrtvici jde o minuty! Jak ji poznáte a proč vzniká?
Ročně postihne mozková mrtvice zhruba 34 000 lidí, přičemž 6000 z nich na její následky zemře. Další se musejí vyrovnávat s vážnými následky, jako jsou ochrnutí, inkontinence, neschopnost komunikovat. Jak mrtvici poznat a výrazně zvýšit šanci na vyléčení?
Problémem mozkové mrtvice je, že u ní ještě více než u infarktu záleží na rychlosti, s jakou se postižený dostane do nemocnice. Nemocní přitom často nejsou schopni sami rozpoznat závažnost svého stavu a jsou odkázáni na to, že příznaky poznají jejich blízcí, kolegové či kolemjdoucí.
Jak se pozná mozková mrtvice u žen? Podívejte se na video:
Všechno začíná v mozku
Co se vlastně ve chvíli, kdy má pacient mrtvici, v těle děje? Podobně jako při infarktu se ucpe céva zásobující určitou část těla okysličenou krví. V tomto případě se ale nachází v mozku. Varovat by vás mělo, pokud nemocnému ochrne jedna část těla. Pozor, nemusí v ní ale ztratit hybnost zcela, může ho jen brnět, jako kdyby si ruku přeležel nebo v ní najednou ztratil cit. Další příznaky se týkají řeči, nemocný může zcela nesmyslně mluvit, plést si slova. Varováním je náhle rozostřené vidění, točení hlavy, ztráta rovnováhy nebo silné bolesti hlavy bez zřejmé příčiny. Velmi specifickým příznakem mrtvice je povislý koutek rtů na jedné straně obličeje.
Jak zjistit mrtvici?
Pokud si všimnete, že je někdo z vašich blízkých lehce zmatený, spadl, špatně vidí nebo se hůře vyjadřuje, poproste ho, aby zkusil následující věci:
- aby se usmál nebo vyplázl jazyk
- aby zopakoval jednoduchou větu
- aby zvednul obě ruce nad hlavu
Úsměv
Pozorujte, jestli se dotyčný nesměje s jedním koutkem pokleslým nebo na jednu stranu. Sledujte, jestli nemá jazyk natočený na jednu stranu nebo jestli s ním může hýbat pouze ze strany na stranu. To jsou příznaky mrtvice.
Mluva
Pokud poprosíte člověka s probíhající cévní mozkovou příhodou, aby zopakoval jednoduchou větu (například: Dnes je venku hezky a svítí sluníčko), pravděpodobně toho nebude schopen.
Ruce
K dalším příznakům mrtvice patří nesymetrický pohyb rukou, případně neschopnost udržet předmět. Všechny příznaky se nemusí objevit najednou. Pokud u člověka registrujete alespoň jeden z nich, zavolejte záchrannou službu a řekněte operátorovi i své podezření.
Co v takové chvíli dělat? Pokud u někoho objevíte některý z výše popsaných příznaků, je potřeba ihned zavolat záchranku. Tím můžete předejít dalšímu projevu onemocnění, který již může být daleko silnější a způsobit závažnější následky. Neváhejte tedy ani vteřinu a okamžitě volejte linku 155. V případě intenzivnějšího průběhu mrtvice, kdy postižený upadne do bezvědomí, jej uložte do stabilizované polohy, uvolněte mu dýchací cesty a teprve poté přivolejte záchranku. Pokud nedýchá, začněte s resuscitací. Nemocnému nikdy nezvedejte nohy nad úroveň hlavy. Tím by se mohl zvýšit nitrolební tlak a zhoršit celkový průběh mrtvice.
Více o léčbě mrtvice si přečtěte ZDE.
Častá příčina? Arytmie
Až za pětinu případů cévní mozkové příhody je zodpovědná právě fibrilace srdečních síní. Tato arytmie sama o sobě život neohrožuje, musí se však léčit. Jenže zhruba polovina pacientů o těchto problémech vůbec neví. Přitom stačí zajít na běžnou preventivní prohlídku k praktickému lékaři, který problémy odhalí na EKG.
Fibrilace je častější u lidí s vysokým tlakem. Provází ji zvýšená nemocnost a úmrtnost, a riziko cévní mozkové příhody je tak až pětinásobné. Každý třetí pacient, který trpí fibrilací síní, je tak postižen trombotickou cévní mozkovou příhodou. „Při fibrilaci síní se totiž srdeční síně vzhledem k vysoké frekvenci stahů účinně nestahují, ale pouze se chvějí, prakticky vlastně stojí, což nahrává vzniku krevní sraženiny,” vysvětluje Jan Peleška, specialista působící v České společnosti pro hypertenzi.
Při fibrilaci se hromadí krev v srdeční komoře, a roste tak riziko vzniku sraženiny v srdci. “Ta se pak může utrhnout a krevním řečištěm doputovat až do mozku, kde tepnu ucpe a dojde k cévní mozkové příhodě. Toto riziko je však možné snížit zhruba o dvě třetiny, pokud pacienti podstoupí správnou léčbu,“ vysvětlil profesor Miloš Táborský, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.
Měřte si tlak
Česká data však ukazují, že více jak pětina pacientů s diagnózou fibrilace síní není v současné chvíli léčena vůbec. Přitom tito nemocní jsou vystaveni až pětkrát většímu riziku mrtvice. Pokud už nechodí na kontroly, mohlo by je varovat domácí měření tlaku.
Dnes jsou již na trhu tlakoměry s indikátory nepravidelné srdeční akce, které dokáží odhalit síňovou fibrilaci. V případě zjištění opakující se indikace arytmie je třeba co nejdříve navštívit lékaře a výskyt fibrilace síní potvrdit a ověřit pomocí EKG. ”Riziko onemocnění zvyšuje také předčasný výskyt kardiovaskulárních onemocnění u rodičů a sourozenců – u otce a bratra mladších 55 let, matky a sestry mladších 65 let,“ uzavírá Jan Peleška.
