Laparoskopie a další. Co je miniinvazivní chirurgie a kdy se využívá?
Miniinvazivní chirurgie je soubor lékařských zákroků, které se provádějí jen pomocí krátkých řezů, čímž dochází k minimalizaci pooperačních komplikací a bolestí. Zatímco v klasické chirurgii se provádí poměrně velký řez, aby byla operovaná část dobře viditelná (tzv. „otevřená operace“), při miniinvazivních výkonech se vytvoří pouze takový otvor, aby jím prošla sonda s kamerou a potřebné nástroje.
Z historie miniinvazivní operace
Ačkoli výzkumy sahají až do 19. století, k prvním miniinvazivním zákrokům začalo docházet až v dalším století. Za zlomový se považuje rok 1987, kdy francouzský doktor Phillipe Mouret tímto způsobem provedl cholecystektomii (odstranění žlučníku). Dnes jsou miniinvazivní výkony nejčastěji využívanou technikou v chirurgii. Kromě laparoskopie mezi ně patří například endoskopie nebo robotická chirurgie.
Jak miniinvazivní zákrok probíhá
Stejně jako ty klasické i miniinvazivní operace probíhají v celkové narkóze. Nejprve se provede jeden zhruba pěticentimetrový řez (případně více řezů kratších), jímž se do těla zavede endoskopická sonda. Ta je vybavena kamerou a osvětlením, takže v reálném čase přenáší situaci uvnitř těla na monitor. Operační tým tak dobře vidí dovnitř, aniž by bylo nutné odhalit potřebnou část otevřeným řezem. Stejným řezem pak pomocí speciálních nástrojů probíhá operace samotná, přičemž operatéři vše sledují na obrazovce.
Využití a typy miniinvazivní chirurgie
Miniinvazivní zákroky se uplatňují ve všech lékařských oblastech, zejména v kardiologii, urologii, gynekologii nebo ortopedii. Nejčastěji se s nimi setkáme při operaci:
Dále se miniinvazivní chirurgie osvědčila při odstraňování sleziny, při léčbě Crohnovy choroby, endometriózy nebo obezity (zmenšením žaludku) a v neposlední řadě se k ní často přistupuje při řešení problémů v dutině břišní (všechny typy kýly, gastroezofageální reflux, srůsty).
Mezi miniinvazivní zákroky patří laparoskopie, endoskopie, robotická chirurgie nebo artroskopie.
Laparoskopie
Laparoskopie je miniinvazivní zákrok v dutině břišní a využívá se také k diagnostice.
Robotická chirurgie
Jak už název napovídá, tento typ operace je řízený robotem. Ač by to mohlo na leckoho působit nedůvěryhodně, jedná se ve skutečnosti o velmi pokročilou a přesnou metodu. V praxi to vypadá tak, že chirurgické nástroje drží robotická jednotka, kterou řídí operatér. Protože robotovi se ruce netřesou, hlavní výhodou je mnohem vyšší přesnost pohybů, díky čemuž může být řez ještě kratší než při laparoskopické operaci. To znamená ještě menší poškození okolní tkáně, a tedy ještě kratší dobu rekonvalescence a ještě méně viditelnou jizvu. Tento typ operace přináší velkou úlevu i samotným lékařům, kteří mohou řídit operaci z pohodlné pozice a nemusejí se několik hodin sklánět nad operačním lůžkem. Zatímco při laparoskopickém výkonu se chirurgové musejí spokojit s dvojrozměrným obrazem, robotické přístroje přenášejí obraz trojrozměrný. Robotická chirurgie pomáhá při transplantaci ledvin i při zákrocích na dalších vnitřních orgánech (operace srdečních chlopní, odstranění nádorů, cévní operace a řada dalších).
Artroskopie
Artroskopií se nazývá diagnostika a léčba kloubních onemocnění. Nejčastěji se využívá při operacích kolene.
Jaká jsou pozitiva miniinvazivních výkonů
Oproti otevřeným operacím je rána po miniinvazivním zákroku velmi malá (několik málo centimetrů), což významně zkracuje dobru rekonvalescence, redukuje poškození okolní tkáně, zmírňuje pooperační bolesti a snižuje riziko následné infekce. Nezanedbatelné je také estetické hledisko, protože je-li malý řez, zůstane také malá a méně viditelná jizva.
Vzhledem ke svým četným výhodám je miniinvazivní chirurgie neustále na vzestupu, vznikají stále přesnější a dokonalejší technologie. Díky moderním postupům se také zkracuje délka operace, a tedy doba, po kterou musí být pacient v narkóze. Není tedy divu, že miniinvazivní zákroky postupně vytlačují klasické operace.
