Zánět slepého střeva
Jednou z klasických náhlých příhod břišních je zánět slepého střeva, který může ohrozit život a vyžaduje rychlou lékařskou pomoc. Nejčastěji se vyskytuje u dětí ve věku mezi 10 a 15 lety. Potkat může i dospělého. Jak ho odhalit včas?
- Příčiny zánětu slepého střeva
- Jak zánět slepého střeva poznat?
- Léčba zánětu slepého střeva
- Lze zánět slepého střeva rozehnat?
- Komplikace zánětu slepého střeva
Apendix neboli slepé střevo je slepý výběžek tlustého střeva, nacházející se na pravé straně podbřišku. Měří přibližně pět až deset centimetrů. Jedná se o tzv. rudimentární orgán neboli vývojový pozůstatek a v trávicím ústrojí nemá žádnou funkci.
Příčiny zánětu slepého střeva
Jako příčinu zánětu odborníci nejčastěji uvádí ucpání slepého střeva obsahem střev a následným rozmnožením bakterií, které způsobí zánět. Mezi méně časté příčiny patří parazité, například škrkavky. Ucpání může způsobit i cizí předmět.
Příznaky zánětu slepého střeva
- stupňující se bolest kolem pupku
- zvracení
- bolest v pravém podbřišku
- tvrdé břicho
- horečka
- zácpa
Zanícené slepé střevo se obvykle projeví tupou bolestí břicha kolem pupku. Bolesti zpočátku nejsou prudké a nedoprovází je obvykle ani teplota, nemocným je spíše nevolno a chce se jim zvracet. Postupně – jak se rozšiřuje zánět, rozšiřují se i potíže. Bolest se přesouvá do pravého podbřišku a je prudká. Úlevu přináší, když si nemocný lehne na záda a pokrčí nohy. Akutní apendicitidu je možné poznat také podle toho, že je břicho tuhé a reaguje bolestivě na pohmat. Přidává se horečka a někdy i zácpa.
Podle intenzity onemocnění dělíme zánět slepého střeva na akutní nebo chronický. Akutní se vyznačuje velmi rychlým průběhem, příznaky se objevují během několika málo hodin nebo dní. V případě chronického zánětu trvají bolesti břicha dlouhodobě a jejich intenzita se proměňuje. Tento stav může nastat po rozehnání zánětu akutního.
Diagnostika
Při podezření na zánět slepého střeva lékař břicho nejdříve prohmatá, proklepe a provede poslech střevních pohybů. Následuje odběr krve a kontrola pomocí ultrazvukového vyšetření. U žen se provádí rovněž gynekologické vyšetření z důvodu vyloučení onemocnění pohlavních orgánů.
Léčba zánětu slepého střeva
V případě, že nejde o akutní stav, zvolí lékař léčbu konzervativní, při které je třeba dodržet klid na lůžku, dietu, případně je možné i nasazení antibiotik. V akutních případech je třeba odstranění slepého střeva operativně – buď řezem do dutiny břišní nebo laparoskopicky vsunutím operačních nástrojů do tří otvorů. . Zánět slepého střeva má po odeznění akutních příznaků tendenci se vrátit, proto lékaři častěji volí léčbu operativní, která sebou nese minimální rizika, neboť odstranění apendixu nemá na následný život člověka žádný vliv.
Operace je krátká a následná rekonvalescence trvá přibližně 6-8 týdnů v případě klasické operace a po laparoskopické operaci se doba zkracuje na 2-3 týdny. Součástí rekonvalescence je dieta v podobě lehce stravitelné kašovité stravy se sníženým obsahem vlákniny.
Léčba v těhotenství
I když riziko zánětu slepého střeva není v těhotenství vyšší než normálně, občas k němu může dojít. V případě, že lékař zánět potvrdí, je třeba operace, která ale nemá pro matku ani dítě téměř žádná rizika a není třeba se jí obávat. V těhotenství se zákrok provádí laparoskopicky.
Domácí léčba a babské rady
Vzhledem k možným komplikacím se výrazně nedoporučuje snažit se zánět slepého střeva rozehnat doma bez kontroly lékaře. Závažnost zánětu vždy musí posoudit odborník. V případě konzervativní léčby je možné užívat bylinky pro potlačení zánětu a bolesti, jako jsou ženšen, zázvor nebo máta.
Komplikace
Pokud se zánětem slepého střeva nenavštívíte lékaře včas, vystavujete se riziku prasknutí slepého střeva a následnému vylití hnisavého obsahu do dutiny břišní, kde způsobí závažný zánět pobřišnice nebo vznik abscesu. Neléčený zánět slepého střeva tak může vést i k úmrtí. Symptomem prasknutí je chvilková úleva a náhlé ztvrdnutí břicha.
Kdy vyhledat lékaře
Vždy, když dojde k náhlé břišní příhodě – čili prudké bolesti, velkým zažívacím potížím. Lékařská pomoc (vyšetření ultrazvukem) je vždy třeba, protože projevy nemusí mít člověk typické nebo může jít o jinou břišní příhodu, ale i tu je třeba řešit rychle, aby nedošlo ke komplikacím.
Prevence
Riziko vzniku apendicitidy můžete snížit dodržováním zdravé životosprávy, dostatkem pohybu a dostatečným přísunem potravin s vysokým obsahem vlákniny nebo její dodávání ve formě doplňků stravy.