Laparoskopie
Laparoskopie je minimálně invazivní metoda, která umožňuje přístup do břišní dutiny, aniž by byla otevřena klasickým chirurgickým řezem. Prostor k laparoskopickému prohlédnutí břišní dutiny nebo k zákroku se vytvoří nafouknutím břicha zdraví neškodným plynem oxidem uhličitým (CO2) za pomoci speciální jehly. Laparoskopii lékař provádí v případě, že z výsledků ostatních vyšetřovacích metod nelze určit onemocnění břišních nebo pánevních orgánů.
Co je laparoskopie
Tato metoda se v posledních letech stala běžnou diagnostickou i léčebnou metodou. Velký přínos laparoskopie pro pacienta spočívá v tom, že na rozdíl od klasické operace se rány rychleji hojí a nezůstávají prakticky žádné jizvy. Nejdůležitější ale je, že je takto umožněn mnohem kratší pobyt v nemocnici a sníží se riziko možných komplikací včetně rizika nemocniční nákazy MRSA.
Z hlediska diagnostického se laparoskopie provádí nejčastěji při bolestech břicha nejasného původu, pro vyšetření původu sterility, řešení podezření na mimoděložní těhotenství, odlišení zánětu gynekologických orgánů a jiných orgánů při podezření na nádor.
Mezi nejběžnější léčebné laparoskopické operace patří: operace žlučníku, břišní kýly, odstranění apendixu a široké spektrum gynekologických zákroků včetně odstranění dělohy a vaječníků. Laparoskopie je využívána rovněž při náročnějších operačních výkonech, například při bandáži žaludku při obezitě, operaci přechodu jícnu v žaludek při refluxu žaludečních šťáv, při jiných operacích žaludku a střev, operaci nitrobřišních mízních uzlin, jater, slinivky břišní, sleziny atd. Jsou to tzv. laparoskopicky asistované výkony, kdy se část výkonu provádí laparoskopicky.
Jak probíhá laparoskopie
Laparoskopie se provádí za sterilních podmínek na operačním sále, v celkové anestézii. Její délka se odvíjí od obtížnosti, většinou se pohybuje mezi 30 a 60 minutami. Po důkladné dezinfekci širokého okolí lékař provede první miniřez (1–2 cm) nad nebo pod pupíkem nebo přímo v něm. Tímto řezem pak zavede jehlu, pomocí níž se do dutiny břišní aplikuje oxid uhličitý. Tím se břicho nafoukne a zvětší se tak prostor pro manipulaci s nástroji a přístroji. Stejným řezem se pak zavede trokar (plastová či kovová trubička, která pomocí zpětného ventilu zabraňuje úniku plynu), kterým se zavádí tubus s optikou, která umožní přenos obrazu vyšetřovaných orgánů na monitor. Lékař si detailně prohlédne povrchové změny vyšetřovaných orgánů a zhodnotí stav celé dutiny břišní. Zaměřuje se na přítomnost výpotku, hnisu, srůstů, krvácení, nádorů, mimoděložního těhotenství, endometriózy atd. Z podezřelých míst může pak odebrat vzorky k dalšímu vyšetření.
V případě potřeby nebo operace se provádějí další vpichy, jimiž se zavedou další nástroje. Po skončení diagnostického výkonu nebo operace se odsaje plyn, jsou odstraněny trokary a řezy jsou zašity. Výsledek je znám ihned, někdy se vzorky posílají na histologii a v takovém případě jsou výsledky známy do týdne. Po zákroku odpočíváte dostatečně dlouhou dobu, aby se vstřebaly všechny léky použité k anestezii. Během této doby je monitorován váš zdravotní stav, v případě potřeby se podávají léky proti bolesti.
První dvě hodiny není dovoleno jíst ani pít, pacientky po gynekologickém zákroku jsou vycévkovány. Je-li váš stav bez komplikací, můžete být – podle závažnosti výkonu – v následujících hodinách nebo dnech propuštěni domů. Stehy se odstraňují většinou desátý den buď ambulantně, nebo samy vypadnou během domácího ošetřování.
Cena vyšetření
Indikované vyšetření nebo zákrok jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Co dělat před vyšetřením
Laparoskopie je operační zákrok, tudíž je nutné podstoupit předoperační vyšetření u praktického lékaře (jde o aktuální zhodnocení zdravotního stavu, vyšetření krve a moči, EKG a interní vyšetření). Se zprávou, která obsahuje stručné shrnutí vašeho stavu včetně dosavadních onemocnění, užívaných léků a alergií, posouzení možných rizik, se pak dostavíte ve stanovený čas (většinou jde o přijetí k hospitalizaci den před zákrokem). Zde budete podrobně informováni o průběhu zákroku, prohlédnuti lékařem a bude s vámi sepsána podrobná anamnéza. Anesteziolog s vámi probere možnosti anestezie, vše vám podrobně vysvětlí a poté podepíšete informovaný souhlas.
U neplánovaných, akutních výkonů se provádí interní vyšetření včetně odběru krve přímo ve zdravotnickém zařízení. Podrobnější anamnéza se získává přímo od pacienta nebo rodinného příslušníka.
Do zařízení budete přijati den před zákrokem nebo ráno v den zákroku. Od půlnoci nesmíte ani jíst, ani pít, ani kouřit. Pravidelně užívané léky můžete zapít co nejmenším množstvím vody. Především před gynekologickými laparoskopiemi se provádí klystýr nebo se podává silný projímací prostředek. Vyjměte kontaktní čočky, odložte brýle a zubní náhrady, ženy musejí být nenalíčené a s odlakovanými nehty.
Máte-li nadváhu, snažte se zhubnout.
Co nedělat před vyšetřením
Od půlnoci nejíst, nepít, nekouřit.
V těhotenství
V těhotenství se laparoskopické zákroky obvykle neprovádějí.
Zkušenost s vyšetřením
"Mám zkušenost s laparoskopickou hysterektomií a adnexetomií. Předoperační příprava byla dobrá, nejprve jsem dostala klystýr, odpoledne jsem dostala ještě projímací přípravek ve třech lahvičkách – ve dvou byl velice slaný a dost nechutný, v jedné byl naopak velmi sladký. Lahvičky jsem vypila v doporučených intervalech a pak se dokonale vyprázdnila. V pět hodin odpoledne jsem si naposledy zakouřila (naposledy v životě, aspoň doufám). Poté jsem absolvovala rozhovor s anestezioložkou a rozhodla se pro celkovou anestezii. Druhý den mne připravenou odvezli na sál, kde čekali velmi hodní anesteziologové a sestry. Téměř ihned jsem byla uspána. Po skončení operace, která trvala přes dvě hodiny, mne probouzeli a pak mne odvezli na gynekologickou JIP, kde mne kontrolovali. Měla jsem zpočátku velké bolesti a dostávala jsem do kapačky opioidy na jejich ztlumení. Každou další hodinu se stav zlepšoval a po zhruba pěti hodinách mne převezli na normální pokoj. Léky na ztlumení bolesti jsem dostávala v kapačkách i nadále. První den operace byl krušný, od druhého dne šlo všechno rapidně nahoru. Na různých částech břicha včetně pupíku jsem měla dohromady pět drobných otvorů, sestřičky se staraly o tyto jizvy, které byly zašité vypadávacími stehy. Po pěti dnech mne propustili s poučením, jak se mám o sebe starat, domů. Stehy vypadly zhruba desátý den. V klidovém režimu jsem zůstala přes dva měsíce, pak jsem začala chodit opět do zaměstnání. Je to veliký rozdíl od otevřené operace – takovou prodělala má sestra a ta se postavila na nohy až měsíc po zákroku!" (Marie, 48 let)