Když slezina chybí

Když slezina chybí
Po odstranění sleziny se často přistupuje k očkování proti infekcím. • Autor: istockphoto.com
18. července 2016 • 15:42

Bohužel častým jevem bývá poranění sleziny v důsledku úrazu při autonehodě, kdy může dojít ke skrytému krvácení uvnitř sleziny, následně jejímu protržení a vykrvácení do dutiny břišní, kdy je nezbytný rychlý chirurgický zákrok! Organismus se pak samozřejmě musí se ztrátou sleziny vyrovnat… 

„Chybění sleziny znamená, že v těle nefunguje filtr, který by odstraňoval nefunkční krvinky, bakterie a další elementy. Její funkci sice do určité míry nahradí játra, nikdy ovšem zcela. Výsledkem je, že lidé, kterým chybí slezina, mají mírně zvýšený počet červenýchkrvinek a krevních destiček. Daleko důležitějším důsledkem však je, že nedostatečně odstraňují bakterie a další infekční původce v případě, že při nějaké infekci proniknou do oběhu.

To nemusí znamenat, že mají častější infekce, ale bývá u nich větší riziko, že pokud již nějaká infekce probíhá, tak se zkomplikuje,“ vysvětluje primář oddělení klinické hematologie Nemocnice České Budějovice MUDr. Ivan Vonke, MBA., a dodává: „Dnes je zvykem nemocné po odstranění sleziny proti některým původcům infekcí očkovat. Hodně diskutovaná je prevence prostřednictvím dlouhodobě podávaných antibiotik, velká část pracovišť u nás i ve světě se, alespoň u některých nemocných, k tomuto řešení uchyluje.“

Otázkou je, zda se vůbec (v prevenci) dá funkce sleziny pozitivně ovlivňovat kupříkladu změnou životního stylu...? „Slezina je orgán, jehož funkci způsobem života přímo prakticky neovlivníme. Jelikož je však hodně spjata s funkcí jater, je důležité se vyhýbat dlouhodobým vlivům, které játra poškozují, zejména nestřídmému požívání alkoholu. Jinak samozřejmě platí obecné zásady zdravého způsobu života,“ uzavírá primář Vonke.

Co je bloudivá slezina? Jedná se o stav, při němž zpravidla došlo k částečné ztrátě funkčnosti aparátu, který drží slezinu na jejím obvyklém místě. To neznamená, že by slezina začala bloudit po celém břiše, ale že se nepřiměřeně zvýšila její přirozená schopnost pohybu. Tento stav může být doprovázen nepříjemnými pocity v levém podžebří, málokdy však vede k závažným komplikacím.

Člověk, který nemá slezinu, by měl být opatrný při každé, byť banální infekci. Rozhodně se mu nedoporučuje přecházet infekce. Takovému pacientovi by měl ošetřující lékař nasadit antibiotika i v případech, kdy by je člověku, který slezinu má, nepodal. Vždy je na zvážení preventivní podání antibiotik také u „krvavých“ výkonů, při nichž může do krevního oběhu proniknout infekce, což se týká především trhání zubů.

Odborná spolupráce: prim. MUDr. Ivan Vonke, MBA, oddělení klinické hematologie, Nemocnice České Budějovice a. s. www.nemcb.cz

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.