Imunita nabírá na jaře nový dech: Pár tipů, jak ji podpořit

Imunita nabírá na jaře nový dech: Pár tipů, jak ji podpořit
Procházky na čerstvém vzduchu podporují obranyschopnost organizmu • Autor: shutterstock.com
14. března 2017 • 06:00

Náš imunitní systém si můžeme představit jako jakousi ochrannou zeď před nemocemi. A právě s jarem bychom imunitě po zimním oslabení rádi dopřáli klidnější období. To však není úplně snadné. Vždyť například alergiky čeká zátěžové období. 

Naše imunita potřebuje dostatek spánku, pohyb ve zdravém prostředí a především správnou lehčí stravu s dostatkem zeleniny a ovoce, vitaminů a minerálů. V poslední době už tedy máme i my laici dostatek informací o tom, že naše imunita těsně souvisí se zdravým střevním traktem. Již Hippokrates řekl, že nemoci začínají ve střevě. Ano, převážná většina infekčních mikroorganismů, jak jim dnes říkáme, vstupuje do lidského organismu sliznicemi dýchacího, zažívacího a urogenitálního traktu.

Nejde však jen o nemoci infekční. Na toto téma hovoříme s prof. MUDr. Helenou Tlaskalovou-Hogenovou, DrSc., odbornicí z Mikrobiologického ústavu AV ČR, která se zabývá slizniční a vývojovou imunologií. Je nositelkou řady významných ocenění za vědeckou a výzkumnou práci, členkou Učené společnosti České republiky a mj. čestnou členkou Královské společnosti věd a umění v Göteborgu.

Problémy, které nemocný střevní trakt přináší, nejsou jen zácpa, průjem, nadýmání či jiné potíže s trávením, jak by se mohlo zdát. Špatně fungující imunitní systém střeva může být příčinou nemocí zažívacího traktu (např. Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy nebo celiakie), ale také - jak ukazují poslední výzkumy - mnoha jiných závažných onemocnění. 

Nejen zácpa nebo průjem

Zažívací trakt obsahuje obrovské množství bakterií; máme je v ústní dutině (na jazyku, na zubech a na dásních), ale vůbec nejvíc (přes 99%) jich žije v tlustém střevě. Jejich výzkum je velmi složitý, protože velká část z nich se nedá běžnými metodami kultivovat, a jejich účinky a vliv na vývoj některých chorob se tedy dají jen velmi těžko zkoumat. 

Každý z nás má jedinečné složení střevní mikroflóry, která se mění, vyvíjí a stabilizuje už v prvních 2-3 letech života. To je období, kdy novorozenec přišel na svět z matčiny dělohy do prostředí plného nejrůznějších mikroorganismů. Jeho sliznice jsou jimi postupně osídlovány. Novorozenec získává těsně po narození mikroby především od matky, mateřské mléko vývoj zdraví prospěšných mikroorganismů u miminka výrazně stimuluje. Během života zůstává toto složení víceméně stabilní; i po léčbě antibiotiky se za určitou dobu vrací ke svému původnímu složení. Bylo prokázáno, že složení mikrobioty nejvíce ovlivňuje způsob výživy, tj. složení naší stravy. 

Vědci dnes nacházejí souvislosti mezi individuálním složením střevní mikroflóry (s jejími změnami) a četnými chorobami: idiopatickými střevními záněty (ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou), celiakií, obezitou, diabetem, revmatoidní artritidou, aterosklerózou, roztroušenou sklerózou a zřejmě nejvíc s kolorektálním karcinomem. Další studie se zaměřují na souvislost s některými psychickými poruchami, např. se schizofrenií a autismem.

Probiotika zařazujte do stravy denně

„Zdraví prospěšné účinky - a to je už prokázáno - mají některá probiotika,“ podotýká profesorka Tlaskalová. „Probiotika jsou obsažena především v kysaných mléčných výrobcích - v jogurtech, sýrech nebo i některých kvalitních potravinových doplňcích. Množení těchto zdraví prospěšných bakterií, především laktobacilů a bifidobakterií, ve střevě podporují prebiotika, například inulin. Výzkumy prokázaly, že některé probiotické bakterie mají protizánětlivé a imunomodulační účinky a intenzivně se studuje jejich vliv na složky imunitního systému. Dobré výsledky byly dosaženy podáváním probiotik určitého typu při rotavirových a cestovatelských průjmech nebo průjmech vznikajících při nebo po užívání antibiotik. Prospěšně působí i na takzvaný dráždivý tračník“ dodává odbornice. 

„Zatím většinu otázek řešíme formou experimentů. Pacienti totiž přicházejí až s projevy choroby, takže se nedá zjistit, co vzniku nemoci předchází,“ vysvětluje profesorka Tlaskalová. „Podle našich výzkumů je patrné, že rozhodující pro vývoj imunity je časné období po narození. Zdá se, že život v dětství ve větším kolektivu, například s více sourozenci, sice znamená větší počet infekčních podnětů, ale v dospělosti pak menší potíže s alergiemi,“ vysvětluje odbornice. 

Co můžeme dělat v tomto období?

Na kysaná mléka, jogurty s živými bakteriemi a další výrobky pamatujme v denní stravě vždy, obvykle působí prospěšně na trávicí pochody. Probiotika ve větším množství (v tabletách) je žádoucí brát při léčbě antibiotiky. Nejčastěji se používají určité kmeny laktobacilů, bifidobakterií, E. coli, enterokoků a kvasinek. Zlepšují funkci slizniční bariéry, působí protizánětlivě, upravují mikrobiální prostředí ve střevě, zabraňují ulpívání patogenů a regulují imunitu.

Pár tipů pro lepší imunitu:

  • vyjděte si na dlouhou, pokud možno svižnou procházku do lesa
  • zajděte si do sauny
  • otužujte se
  • snažte se dobře a dostatečně dlouho spát
  • nekuřte

 Odborná spolupráce: prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc., Mikrobiologický ústav AV ČR

Jak podpořit imunitu na jaře se podívejte v našem videu:

720p 480p 360p 240p
10 způsobů, jak podpořit imunitu

Autor: Jana Hrabáková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.