Alergie se vyskytují stejně u dětí z města i z venkova

Alergie se vyskytují stejně u dětí z města i z venkova
Alergiků neustále přibývá. • Autor: istockphoto.com
23. ledna 2017 • 12:33

Dozvědět se co nejvíce o příčinách a léčbě alergií u dětí je téma pro druhou část našeho povídání. Stejně jako v předchozím dílu na otázky odpovídá MUDr. Radek Klubal, který se věnuje alergologii, imunologii, dětské dermatologii a infekčnímu lékařství v ordinaci Medicínského centra na Praze 4. 

Jaký je základní rozdíl mezi alergickou reakcí a histaminovou intolerancí? Má toto rozlišení v konečném důsledku pro rodiče či pacienta význam? 
Alergická reakce i histaminová intolerance mají společný jmenovatel a tím je histamin. Sním jahodu, proběhne abnormální reakce v imunitním systému, uvolní se histamin, ten způsobí otok, svědění - v průduškách astma, v kůži kopřivku nebo ekzém. K uvolňování histaminu dochází rovněž u zdravých jedinců, má i jinou než alergickou roli (nervový systém, zažívání). Histamin se běžně nachází v potravinách (například sýry, banány). Náš organismus přirozeně uvolňovaný histamin průběžně odbourává, hlídá si tak jeho fyziologickou rovnováhu.

Ta je pak narušena při nadměrném uvolňování histaminu u alergiků nebo při nadměrné konzumaci potravin s histaminem, často se jeho zdroje kombinují. Při nasycení našeho organismu nadměrným množstvím histaminu stačí kapka této látky ve stravě a rozjede se klinický obraz histaminové intolerance. Skutečná histaminová intolerance je však velmi vzácná a projevuje se již od narození. Proto je tak jako v celé medicíně potřeba hledat přičinu, tu eliminovat nebo minimalizovat a obraz histaminové intolerance bude spíše raritou. 

Mají děti a lidé žijící na venkově, kteří jsou blíže přírodě, silnější imunitu a reagují méně často alergicky než děti městské? 
Venkovské děti jsou na tom minimálně posledních 20-30 let stejně jako ty městské. Snaha vrátit se "k přírodě", a tedy k původnímu zdraví, již dle mého názoru není možná. Zvykli jsme si na pobyt v domech, migraci nezastavíme, nikdo se dobrovolně nevzdá života v rámci dodržení přírodní selekce (například neodmítne dostupnou lékařskou péči). Určitou spásou je cesta poznání, tedy pokroky v medicíně. 



Jaký názor máte na homeopatii či alternativní směry ve spojitosti s léčbou alergií? 
Alternativní směry terapie jsou v pořádku. Pokud vám chce daná osoba pomoci, pak musí postupovat stejně jako v klasické medicíně: pečlivá anamnéza, vyšetření, návrh léčby, vyhodnocení jejích účinků… Jen se využívají jiné diagnostické a léčebné postupy. Při komplexnosti alergických nemocí mohou být alternativní postupy přínosem. Samozřejmě záleží na kvalitě samotného lékaře či léčitele. 

Alergická reakce na bílkoviny kravského mléka, syrovátky či intolerance mléčného cukru - můžete rozklíčovat, co znamenají? Je možné u dětí kravské mléko později nahradit mlékem kozím, ovčím, případně sojovým a rýžovým? 
Kravské mléko se skládá z několika druhů bílkovin (alfa-laktalbumin, beta-laktoglobulin, kasein), mléčného cukru (laktózy), tuku, minerálů a imunoglobulinů. Zmíněné bílkoviny jsou pouze v plném nezpracovaném mléku, zpracováním se rozdělí například na kaseiny a syrovátku (alfa-laktalbumin, beta-globulin). Každý alergik může reagovat na rozdílné částečky (epitopy) mléka, jeho zpracováním se individuální alergen přerozdělí nebo "rozvaří".

Proto některé mléčné výrobky po zpracování konzumovat lze. Ovčí a kozí mléko obsahuje z 80 až 90 procent stejné bílkoviny/alergeny, proto pro alergiky nejsou vhodná. Sojové či rýžové mléko jsou složením zcela odlišná, lze je tedy považovat za správnou náhradu. Ideální variantou jsou naštěpené bílkoviny kravského mléka, které ztrácejí schopnost spouštět alergickou reakcí (děje se tak díky speciální technologii zpracování mléka). 

Diagnostika alergií zahrnuje mnohá vyšetření, mimo jiné protilátek z krve. Proč se však mnohdy protilátky v krvi neobjeví, a dítě přesto reaguje, či naopak? 
V medicíně je vždy důležitá anamnéza (historie nemocí), klinické vyšetření (poslech, poklep, teplota, uzliny, tlak, puls, spojivky, zorničky, hrdlo…) a dále krevní testy či různá přístrojová vyšetření. Pokud je někdo alergikem, pak je to v krevních testech poznat, přitom daný jedinec nemusí mít žádné obtíže (imunitní systém si umí s menší alergií poradit). Pokud se člověk "svému" alergenu úspěšně vyhýbá několik let, imunitní systém na alergii "zapomene" a v testech ji nelze prokázat. Jestliže však pacient přichází s klinickými obtížemi, pak se to ve výsledcích testů odrazí. Bohužel laboratoře nedokáží pokrýt testy na všechny alergeny, tudíž při základním vyšetření nemusejí alergii prokázat. Proto je při diagnóze třeba vycházet z anamnézy, testů, ale i z efektu podaných léků (antihistaminik). 

"Problematické" kortikoidy - v čem je jejich přínos a v čem rizika pro děti? 
Kortikoidy jsou v některých situacích "nutným zlem". Mají silný okamžitý protizánětlivý a protiotokový efekt. Dlouho trvající zánět a otok trvale poškozuje buňky. Proto se u řady akutních alergických stavů kortikoidy použít musejí, zabrání se tak trvalému poškození například plic. Následně je ale třeba hledat původce alergie, pokusit se alergen odstranit/vyhnout se mu, užívat "neškodná" antihistaminika, případně léčit vakcínou, upravit životní styl… Tímto se efektivně sníží potřeba užívání kortikoidů. 

Proč jsou vlastně alergie prozatím stále nevyléčitelné a "pouze" se pomocí léků udržuje stabilizovaný stav? Jak se změnila celková péče (i přístup) o dětské alergiky v posledních cca deseti letech? 
Alergie není záhadným onemocněním, ale výsledkem našeho životního stylu, kterého se nejsme schopni ani ochotni zříci. Proto nás alergie budou provázet stále více. Musíme se jen naučit lépe přemýšlet o souvislostech, tím lépe pak se svou alergii "vyjdeme". Ne každému se ovšem chce o svém problému přemýšlet, řada lidí požaduje pouze prášek (včetně rodičů malých dětí). !!! Medicína za posledních 10 let udělala extrémní pokroky, zatím to jen v každodenní praxi ještě není vidět. Nejdůležitější jsou poznatky biologických mechanismů v pozadí alergické reakce. To povede k novým léčebným přístupům. Velmi pravděpodobně se bude "uměle" opravovat imunitní systém tak, aby nereagoval alergicky. K tomuto kroku již máme velmi blízko. 

Domácí minimum:

  • Zbavte se "lapačů prachu" - koberců, těžkých závěsů, často větrejte, povlečení perte na 60 stupňů (při nižších teplotách se nezničí roztoči), samozřejmostí by měly být antialergické lůžkoviny (žádné peří!).
  • Vyřešte v domě výskyt plísní, jež jsou pro vašeho malého alergika velice nebezpečné.
  • Máte-li domácího miláčka, omezte jeho kontakt s dítětem na minimum, omezte též počet plyšových hraček, které se špatně "udržují".
  • Pořiďte si domů květiny, které se nemusejí často zalévat (podněcuje to vznik plísní), pravidelně stírejte (na mokro) prach z listů i podlahy…
  • Podpořte své dítě ve vhodných sportovních aktivitách a rozvíjejte jeho talenty, aby nemělo pocit neustálého "hlídání" a strachu ze strany rodičů, že se mu něco stane.
  • Atmosféra v rodině je nesmírně důležitá, možným spouštěčem (či zhoršovatelem) alergických reakcí bývají i hádky a nesoulad mezi dospělými, které dítě citlivě vnímá. Proto myslete i na tuto stránku.

Odborná spolupráce: MUDr. Radek Klubal Medicínské centrum Praha, s. r. o. www.mc-praha.cz

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.