Autismus

Autismus je závažná neurovývojová porucha, jedna z tzv. poruch autistického spektra, která se projevuje narušením v oblasti sociální interakce, komunikace a stereotypními vzorci v chování a zájmech. Důsledkem autismu je, že pacient nechápe okolní svět tak, jak jej chápe zdravý člověk, často reaguje nezvykle na běžné situace a podněty. Mírnější forma poruchy vývojového spektra je tzv. Aspergerův syndrom. Poruchy autistického spektra jsou známé např. z filmů jako Rain man, Mary a Max a další.

Porucha je vrozená; dětí s autismem je podle posledních výzkumů 0,51 procento. Vyskytuje se častěji u chlapců, což je typické pro neurovývojové poruchy obecně.

Příznaky autismu

Lidé s autismem mívají potíže ve vyhodnocování informací, které jim okolní svět nabízí, z toho vyplývají problémy v oblasti řečové, v komunikaci s ostatními lidmi, v sociálních dovednostech. Autismus se zpravidla projevuje ve třech oblastech života  takzvaná triáda: komunikace, interakce (sociální chování) a imaginace (představivost). Autisté často dávají přednost samotě před společností, nemají zájem o druhé osoby, často u nich pozorujeme stereotypní chování a rigidní myšlení. Lidé s autismem mívají problémy ve vývoji řeči, těžko zvládají běžné sociální dovednosti a obecně jsou pro ně obtížně zvládnutelné jakékoliv mezilidské vztahy.

U nemocných s autismem se může často vyskytovat chování, které připomíná obsedantně-kompulzivní poruchu. Opakovaně vykonávají určité rutinní činnosti, což jim přináší vnitřní uspokojení. Pokud je naopak vykonat nemohou, jsou neklidní, ve stresu nebo pociťují úzkost.

Postihuje

děti

Projevuje se

nervovývojová porucha

Přesná příčina autismu zatím není známá. V současnosti se na autismus pohlíží jako na onemocnění, kde má rozhodující vliv genetika. Neznamená to ale, že by existoval jeden gen odpovědný za vznik této poruchy. Nicméně v rodinách, kde se autismus vyskytuje, je riziko narození dalšího jedince s poruchou autistického spektra vyšší.  Mezi další rizikové faktory patří též kupříkladu komplikace v těhotenství a během porodu. 

Autismus může být kombinován s jinými poruchami, až tři čtvrtiny lidí s autismem mají současně mentální retardaci. Více než čtvrtina lidí s autismem trpí epilepsií. U 10 % pacientů je autismus součástí jiného, často genetického postižení (např. syndromu fragilního chromozomu X). Autismus je tedy jednou z tzv. pervazivních poruch, tedy poruch pronikajících celou hloubkou psychiky.

Kromě tzv. dětského autismu se můžeme setkat i s dalšími poruchami autistického spektra, mezi které patří: 

Atypický autismus

Pacienti s atypickým autismem mají některé oblasti méně narušeny. Mohou tak mít lepší sociální nebo komunikační dovednosti. Atypický autismus se obvykle projevuje po třetím roce života.

Aspergerův syndrom

Pacienti s Aspergerovým syndromem mívají potíže v komunikaci a v pochopení určitých sociálních situací, ze kterých plynou potíže ve vztazích s ostatními lidmi. Většinou bývají intelektuálně zdatní, někteří mají výrazné nadání. Nemají problémy s mluvou a vyjadřováním, většinou však nechápou ironii, žerty, metafory nebo nadsázku a mají potíže s mimoverbální komunikací. Jejich mluva tak může působit strojeně nebo namyšleně. Často vynikají v učení se faktům a vzorcům, mívají horší abstraktní myšlení a představivost. 

Dezintegrační porucha

Při tomto typu onemocnění nastává mezi druhým a sedmým rokem věku dítěte náhlý ústup v doposud nabytých komunikačních a sociálních schopnostech a dovednostech a objevuje se chování typické pro autismus. Zhoršení stavu může být pozvolné v horizontu několika měsíců nebo i náhlé.

Délka léčby

celoživotní
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.

Léčba autismu

Autismus prozatím patří mezi nevyléčitelná onemocnění, nicméně speciální výchova zvyšuje adaptabilitu a samostatnost autistů a zmírňuje problematické chování. Nejpodstatnější místo v terapii mají vědecky ověřené specializované výchovné a behaviorální přístupy, které dítěti umožní kompenzovat a posílit oblasti, v nichž má nedostatky. V České republice se tato péče odehrává převážně v režii speciálně pedagogických center, systému rané péče a organizace APLA. 

Často používanou terapeutickou metodou je tak zvaná metodika strukturovaného učení, která se soustředí na nácvik funkční komunikace. Základními pilíři léčby pacientů s autismem jsou vizualizace, individualizace a strukturalizace.

Léky

Pomocí léků je možné zlepšit jednotlivé symptomy. Včasné zahájení behaviorální terapie a speciální pedagogické vedení je ale stále nejpodstatnější složkou léčby.

Vyšetření 

Diagnostika poruch autistického spektra patří do rukou specialisty. Obvykle jde o dětského psychiatra či dětského klinického psychologa. Autismus je diagnostikován na základě psychologických a psychiatrických vyšetření, která zkoumají projevy chování pacienta. Diagnostikuje se bez ohledu na příčinu vzniku onemocnění. Zároveň s vyšetřením zkoumajícím, zda se jedná o poruchu autistického spektra, se také zjišťuje postižení centrálního nervového systému a případné souvislosti mezi autismem a jinými přidruženými onemocněními.  

Možné komplikace 

Autismus je často provázen dalšími onemocněními, a to jak fyzickými, tak mentálními, jako jsou například mentální retardace, epilepsie a další geneticky podmíněné vady. Někteří autisté trpí pouze mírnými problémy, jiní ale mohou trpět záchvaty vzteku, hyperaktivitou, případně naopak vysokou pasivitou nebo mít sklony k sebepoškozování.

Trvalé následky 

Jedná se o celoživotní postižení. Následky jsou tedy jak pro jedince samotného, tak i pro jeho rodinu a odborná pomoc může pomoci všem v okolí jedince s poruchou vývojového spektra.

Zdravotní cviky 

Každému z pacientů s autismem může pomoci jiná forma terapie – každý je v něčem jiný, individuální. U některých pacientů se projevilo zlepšení po pravidelném cvičení Vojtovy metody, nicméně  není možné cvičení doporučit plošně všem. Některým dětem naopak může situaci zhoršit (např. nepřiměřená zátěž může vyvolat častější epileptické záchvaty). O možnosti cvičení je tedy nutno se vždy poradit s ošetřujícím lékařem. 

Kdy jít k lékaři

K projevům patří opožděný vývoj řeči u dítěte nebo řeč působí zvláštně a dítě ji nedokáže přiměřeně využívat ke komunikaci. Často děti s autismem neukazují (rukou), chybí živá mimoslovní komunikace skrze oční kontakt, je obtížné je zaujmout pro nějakou společnou činnost a kooperaci. Běžně se vyvíjející dítě má o sociální kontakt extrémní zájem. Dítě s autismem může působit na své okolí jako tvrdohlavé. Varovnými signály jsou dále nadměrné ulpívání na určitých předmětech nebo činnostech, smyslová přecitlivělost a obtížná akceptace změn. Znepokojující je jakýkoli vývojový regres v batolecím věku.

 

Nejnovější články

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.