Češi jsou přeborníci v přecházení nemocí. I proto je tolik trápí opakovaná nachlazení | Moje zdraví

Češi jsou přeborníci v přecházení nemocí. I proto je tolik trápí opakovaná nachlazení

Češi jsou přeborníci v přecházení nemocí. I proto je tolik trápí opakovaná nachlazení
Jen málokterý z Čechů zůstane s virózou doma. Většina jde do práce. • Autor: Shutterstock.com
31. ledna 2017 • 05:59

Většina z nás to zná. Venku jsou plískanice, mokro a nevlídno a všude kolem nás je plno lidí, kteří smrkají, kašlou a mají teplotu. Pokud odhlédneme od toho, že chodit ven s virózou je nezodpovědné vůči okolí, je třeba si uvědomit, že v ohrožení jsou i sami nemocní. Přechozená viróza nebo neléčená chřipka totiž mohou způsobit vážné zdravotní komplikace.

I když laická veřejnost chřipku od nachlazení příliš nerozlišuje, rozdíly mezi nimi jsou v mnohém. „Nachlazení je infekční onemocnění, které je způsobeno některým z mnoha druhů respiračních virů, původcem chřipky jsou pouze viry chřipkové. Odlišnosti jsou i v průběhu onemocnění. Nachlazení nastupuje pomaleji než chřipka, která člověka zcela skolí během pár hodin. U nachlazení, na rozdíl od chřipky, nebývají tak vysoké teploty a bývá doprovázeno intenzivní rýmou. U chřipky rýma nebývá, ale teploty šplhají až ke čtyřicítkám. Nachlazení obvykle mívá lehčí průběh a vyžaduje kratší dobu rekonvalescence než chřipka.

Při nachlazení má člověk tendenci nemoc přecházet, u chřipky nemocní obvykle dobrovolně vyhledávají klid na lůžku, alespoň po dobu, kdy probíhá akutní infekce a nemoc doprovází celková zchvácenost. V první fázi onemocnění má mnoho pacientů takové obtíže, že mají problém i dojít k lékaři, a vozí je proto příbuzní, eventuálně telefonují a žádají návštěvu doma,“ popisuje praktický lékař MUDr. Norbert Král z Lékařské ordinace Vyšehrad v Praze.

Léčit je třeba obojí

Chřipky ani respirační virózy není dobré podceňovat. Praxe však ukazuje, že opak je pravdou. „V ordinaci nám během podzimních a zimních měsíců takřka denně sedí pacienti, kteří chtějí přebít příznaky nachlazení a respiračních viróz a i s probíhajícím onemocněním chodit do práce. Mají pocit, že se bez nich kolegové neobejdou, nechtějí přijít o peníze nebo se třeba bojí, že by jejich nepřítomnost mohla šéfa přimět k úvaze, zda jsou opravdu potřeba. A tak se velmi často stává, že místo toho, aby se virózy poměrně rychle zbavili bez antibiotik a dalších komplikací jen tím, že by si šli domů lehnout a dbali na příjem tekutin, vitaminů a doporučených léků, přepínají své síly a nemoc ignorují. Pak se vracejí s mnohem horšími komplikacemi, které už antibiotika – například kvůli sekundárně rozvinutému zánětu plicní tkáně – skutečně vyžadují. Mnohdy jde i o komplikace mnohem závažnější,“ říká MUDr. Král.

Mezi nejčastější zdravotní komplikace přechozených respiračních viróz patří zánět průdušek, zápal plic nebo zánět dutin. Objevit se mohou i problémy s klouby nebo zánět srdečního svalu. U rizikových skupin může mít neléčené onemocnění až fatální následky. Totéž platí i při podcenění chřipky. Virus chřipky dokáže v oslabeném těle napáchat nedozírné škody a kromě plic a průdušek, hrtanu či svalů často napadá srdce. Komplikací tak může být zánět srdečního svalu, zánět osrdečníku nebo poškození chlopní.

Tělo si vše pamatuje

K vzácným, nicméně fatálním komplikacím pak patří selhání srdce. „Měl jsem pacienta, poměrně mladého člověka, sportovce, který nikdy nemarodil. Bohužel přechodil těžkou chřipku a oslabené tělo poté napadla superinfekce, dostal bakteriální zánět plic a zemřel na celkové selhání,“ vzpomíná doktor Král. Přesto si mnozí nechtějí připustit, že i v dnešní době je chřipka smrtelným onemocněním. V České republice ročně na komplikace spojené s chřipkou umírá více než tisícovka osob. „Mezi rizikové skupiny patří senioři ve věku nad 65 let, malé děti a těhotné ženy, dále samozřejmě pacienti po transplantacích orgánů, diabetici, astmatici či kardiaci a další chronicky nemocní,“ vyjmenovává lékař.

Zdravotní komplikace ovšem nesouvisejí jen s akutně probíhající virovou infekcí. Následky neléčených onemocnění se sčítají v průběhu celého života. „Když člověk v mladším či středním věku pravidelně přechází jedno nachlazení za druhým, o pár let později mu to tělo s největší pravděpodobností vrátí.
Každá neléčená viróza organismus oslabuje,“ varuje MUDr. Král. „Svou roli samozřejmě hrají také individuální dispozice, imunita a životní styl. Pokud člověk pracuje 14 hodin v kuse, málo spí, má špatné stravovací návyky a pitný režim, pak se nelze divit, že se u něj bude virům líbit, bude často trpět na virózy a následky neléčených onemocnění budou vážné až tragické, například chronické problémy se srdcem či klouby,“ dodává lékař.

Jak se bránit virům

Prevencí chřipky i dalších respiračních viróz je zdravý životní styl a vyhýbání se pobytu v místech s vysokou koncentrací lidí v době probíhajících epidemií. Je také možné nechat se naočkovat, aby průběh chřipky nebyl tak razantní. Pokud už člověk virózou onemocní, je dobré dodržovat několik pravidel. „Doporučuji velmi známé, ale stále účinné postupy, jak se s chřipkou vypořádat: ulehnout a více pít – voda odplavuje škodliviny a zaručuje správnou hydrataci organismu. Ideální jsou bylinné čaje, s citronem a medem.

Nemocní by měli být ohleduplní ke svému okolí – je vhodné vyvarovat se větší společnosti a nechodit například do kin či velkých nákupních center, kde se infekce velmi snadno šíří dál,“ uzavírá Norbert Král. Téměř třetina ekonomicky aktivních Čechů chodí do práce i během probíhajícího respiračního onemocnění. Mnoho z nemocných dokonce ani neuvažuje o tom, že by při nachlazení navštívili lékaře. „Chřipka je vysoce nakažlivé a – na rozdíl od běžného nachlazení – také závažné infekční onemocnění. Šíří se kapénkovou infekcí. Z toho jasně plyne, že člověk, který chřipku přechází, ohrožuje nejenom sebe, ale i své okolí tím, že nemoc dále šíří. Jedná se tedy nikoli o hrdinství, nýbrž o bezohlednost,“ zdůrazňuje praktický lékař MUDr. Michal Lazák.

K lékaři sice v případě chřipky či virózy zamíří asi třetina pracujících, ne všichni ovšem nastoupí na neschopenku. Jen 15 % čerpá dočasnou pracovní neschopnost, stejná část pracuje z domova a každý třetí si bere dovolenou. Nejméně nemocných využívá tzv. sick days, tedy placené dny v době nemoci. Přitom základem léčby chřipky a respiračních viróz bývá klid na lůžku a užívání léků tlumících teplotu a mírnících příznaky.

Opakovaná viróza totiž nezřídka bývá důsledkem špatně léčené předchozí virózy. Přecházení nemocí vede k oslabování imunitního systému a organismus se pak virem snáze znovu nakazí. „Navíc fyzická zátěž v době nemoci organismus zbytečně zatěžuje a komplikuje uzdravení. Přecházení infekce zapříčiní jednak vleklý průběh nemoci a také výrazně zvýší riziko komplikací, jež mohou být v případě chřipky i život ohrožující,“ varuje doktor Lazák. V ČR chřipkou onemocní statisíce obyvatel ročně a komplikacím v důsledku chřipky podlehne každý rok až 1500 lidí.

Odborná spolupráce: MUDr. Norbert Král, Lékařská ordinace Vyšehrad v Praze

Autor: Barbora Neubergerová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.