Měď
Po železe a zinku je třetím nejvíce zastoupeným esenciálním prvkem (minerální látkou) v našem organismu. Společně se zinkem se podílí na lepším využití cukrů.
Minerální látky jsou anorganické biogenní prvky, které je potřeba tělu dodávat a které se účastní mnoha životně důležitých funkcí.
Účinky mědi
Kromě regulace metabolismu cukrů se měď podílí na stavbě kostí a činnosti centrálního nervového systému. Je také součástí kolagenu, bílkoviny, která je důležitou částí kůže, kostí a pojivových tkání. Spolu se železem hraje měď nezastupitelnou roli při krvetvorbě. Zmírňuje také křeče a podílí se na tvorbě barviva v kůži – melaninu. Řada zdrojů uvádí i její protizánětlivé účinky.
Nedostatek mědi
Při nedostatku mědi může dojít k chudokrevnosti (anémii), zhoršení duševního vývoje či ke zhoršení využití cukrů v organismu. Protože se měď podílí na tvorbě melaninu, při jejím deficitu dojde ke ztrátě barvy kůže a vypadávání vlasů. Nedostatkem mědi mohou trpět pacienti na nitrožilní výživě nebo s onemocněním střev.
Nadbytek mědi
Jde o velmi vzácný stav, ke kterému může dojít kvůli zvýšené konzumaci potravin bohatých na měď nebo většímu množství doplňků stravy. Existuje ovšem i dědičná nemoc (Wilsonova choroba), kterou způsobuje stav, kdy tělo nedokáže měď zpracovat, a ta se pak hromadí v orgánech a tkáních. Tento přebytek se projevuje poškozením jater, demencí, třesem a křečemi. Vyskytuje se hlavně u dětí.
Měď v potravinách
Měď najdeme v celé řadě potravin jako jako jsou ořechy, ovesné vločky, droždí, hořká čokoláda, maliny či houby. Nejbohatším zdrojem jsou však jednoznačně vařená hovězí játra, vařený humr, ústřice a chobotničky.
Vše o superpotravinách čtěte zde.
Doporučená denní dávka mědi je 0,9 mg.
Co je dobré vědět
V těle dospělého člověka najdeme přibližně 100 mg mědi, která je přijímána v játrech a krví rozváděna do celého těla. Množství, které se v organismu využije, se pohybuje mezi 25 a 60 % a zbytek lidský organismus vyloučí.