Demence

Zhoršení paměti a snížení intelektu vede ke komplikacím v životě, které pacientovi znesnadňují nadále pracovat, studovat,  učit se nové věci, začne mít problémy s řečí, orientací a myšlením. Pacient se vyznačuje emoční labilitou, poruchami sociálního myšlení, v pokročilé fázi pacient nepoznává ani své blízké a potřebuje 24hodinovou odbornou péči.

Demence může mít řadu příčin. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. Příčiny nejsou dosud jasně definovány, riziko představuje věk, svůj případný podíl může mít dědičnost a mnoho dalších faktorů.

Příznaky

Jedním z prvních příznaků onemocnění bývá zapomnětlivost, která se objevuje nezvykle často. Člověk zakládá věci na nesprávná místa a nemůže je najít. Nemocní mají potíž naučit se něčemu novému, zatímco věci a události staršího data si pamatují dobře.

Důležitým vodítkem je tzv. amnestická dezorientace (porucha krátkodobé paměti), kdy si člověk nepamatuje, kde se právě nachází, nebo zapomene, s kým před chvílí telefonoval.

Mezi další příznaky patří neschopnost logického myšlení, porucha prostorové představivosti a orientace. Dochází také k poruchám exekutivních funkcí (schopnost posuzování a řešení problémů, plánování, organizování), které člověk dříve vykonával snadno a hladce.

Onemocnění se může projevit také poruchami spánku, nespavostí nebo naopak větší spavostí, únavou, depresivními náladami, úzkostmi a nezájmem o okolní dění.

Pacient si nemusí být svého stavu vědom, může odmítat spolupráci s lékařem i okolím, je podezíravý vůči svým blízkým, což může vyústit až k psychotickým stavům vyžadujícím hospitalizaci.

U pokročilých dementních stavů mohou propuknout tzv. stavy zmatenosti, zejména v noci, kdy nemocný neví, kde je, nechápe situaci a často slyší nebo vidí různé halucinace. Bývá neklidný a může utéci z domova, zranit se nebo se ztratit. Může dojít i k zanedbávání osobní hygieny a stravovacích návyků. Postupně dochází též ke snižování intelektu, až nakonec pacient není schopen ani těch nejjednodušších logických úvah. V pokročilé fázi demence lze často pozorovat poruchy chování s projevem výrazného neklidu či agresivity.

Demence jako onemocnění se dělí na několik skupin v závislosti na příčinách:

• Neurodegenerativní onemocnění (nejčastěji Alzheimerova choroba, demence s Lewyho tělísky, frontotemporální lobární degenerace – nejznámější formou je Pickova choroba aj.)
• Symptomatické demence (vaskulární demence na podkladě jednoho či více infarktů nebo arteriosklerotických změn, demence v důsledku úrazu, nádoru apod.)
• Demence na podkladě infekcí (syfilis, AIDS…)
• Demence v důsledku intoxikace (alkohol, drogy) a dalších příčin.

Léčba

Čím dříve se s léčbou začne, tím lepší bývá prognóza. Léčba je komplexní a dlouhodobá záležitost.

V počínající fázi někdy stačí upravit životní styl, zvolnit denní náplň a zvýšit pohybovou aktivitu. Nemocnému prospívají duševní činnosti, jako jsou luštění křížovek, opakování si vědomostí ze školy například s vnoučaty, četba a podobně. Je potřeba sledovat krevní tlak, štítnou žlázu a případnou cukrovku.

Pacient by měl být neustále „cvičen“ v běžných domácích aktivitách, měl by mít označený den v kalendáři, seznam věcí, které má udělat, jedno místo, kam si dává telefon a podobně.

U pokročilejších stadií demencí se obvykle nevyhneme podávání léků, které by vždy měl indikovat psychiatr.

Čím vyléčit

Léky

Prostřednictvím léků se dají ovlivnit pouze některé známé faktory. U Alzheimerovy choroby je to například defekt některých neurotransmiterů (přenašečů vzruchu). Jde hlavně o poruchu acetylcholinergního systému – člověk má málo acetylcholinu, který je důležitý pro paměť, proto se podávají látky, jež hladinu acetylcholinu zvyšují.

Druhou metodou je použití memantinu, což je látka neuroprotektivní, která působí přes systém excitačních aminokyselin (jako je například kyselina glutamová). Zkouší se rovněž vakcinace proti patologickým bílkovinám, což se jeví dosti nadějně. Kromě jiného se zkoumají účinky kurkuminu, který má vliv na menší tvorbu beta-amyloidu, ve hře jsou též výtažek z přesličky a další látky. Nicméně vše je ve stadiu výzkumu a prověřování.

Bylinky

Při onemocnění Alzheimerovou nemocí se v mozkové tkáni hromadí volné kyslíkové radikály, které mozek poškozují. Pohltit je mohou scavengery, například vitamín C, extrakt z ginkgo biloby nebo selen.

Homeopatika

Pro starší pacienty s problémy s pamětí nejčastěji podáváme lék Baryta carbonica.

Kalium phosphoricum je jeden z nejdůležitějších léků na nervy, je nepostradatelný pro fungování nervů a myšlení, slouží i k regeneraci buněk.

Babské rady a jak si pomoci sám

Pacient si bohužel většinou není schopen pomoci sám, protože není schopen ovládat své onemocnění, nicméně existují podpůrné přípravky, které mohou podpořit nemocného: omega-3 nenasycené mastné kyseliny, vitamin B12, koenzym Q10, kyselina listová, vitamin E, zinek.

Vyšetření  

Vzhledem k tomu, že onemocnění probíhá zpočátku plíživě a nenápadně, nemocní přicházejí k lékaři často pozdě (změny týkající se paměti či chování daného člověka jeho okolí zpravidla přičítá přirozenému procesu stárnutí). Proto je na rodinných příslušnících, aby citlivě vnímali změny v chování daného člověka a přivedli jej k lékaři co nejdříve. Zde je stěžejní role zejména praktických lékařů, kteří nejprve prověří paměť, poznávací funkce a posléze nemocného zasílají ke specialistovi, na psychiatrii, neurologii či geriatrii.

Základní vyšetření demence lze provést na základně testu MMSE (Mini-Mental State Examination), který pomocí série 30 otázek a úkolů zhodnotí orientaci, pozornost, schopnost počítání, paměť a řeč vyšetřované osoby.

Možné komplikace

Stařecká demence může vést k poruchám řeči, myšlení i orientace. Pacient může zabloudit, zranit se, může zapomenout vypnout elektrický přístroj, plyn, postupně může ztratit veškeré sociální kontakty a trpět úzkostmi a depresivními stavy.

Prevence

Prozatím neexistuje žádná ověřená prevence, rozhodně se ale vyplatí provozovat fyzickou i duševní aktivitu. Do denního režimu je tedy vhodné začlenit dostatek pohybu (pro starší osoby je vhodná zejména chůze). Velice důležité je též neustále procvičovat mozkové závity, tedy vyvíjet psychickou činnost, což je ochranný faktor z hlediska vzniku veškerých neurodegenerativních poruch.

Rozhodně je žádoucí vyhnout se nadměrné konzumaci alkoholu, který zapříčiňuje úbytek neuronů, a kouření, které může akcelerovat aterosklerózu.