Koronavirus může vážně poškodit srdce. Kdo je nejvíc ohrožený?
Lékaři již několikrát varovali, že koronavirus Covid-19 může poškodit plíce. Problémové se ukazuje také jeho působení na srdce. Změny na tomto životně důležitém orgánu v důsledku nákazy prokazuje řada zahraničních studií.
Koronavirus zatíží celý organismus a působí i přímo na srdeční tkáň. „Kromě zánětu srdečního svalu způsobuje změny na cévách, zejména v podobě zvýšené prostupnosti kapilár a vzniku krevních sraženin v různých částech oběhu. I to se může podílet na zvýšeném počtu úmrtí u pacientů s těžkým průběhem nemoci,“ vysvětluje profesor MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
U velkého procenta nemocných, kteří skončili v nemocnici kvůli koronaviru, poškodil virus srdce. Podle nedávno zveřejněné studie z Německa, která zkoumala změny na srdci u pacientů s Covid-19 pomocí magnetické rezonance, se tyto změny ukázaly až v 78 procentech případů. Data z Číny a dalších zemí se liší a kolísají mezi 20 až 60 procenty.
„Samozřejmě vše vždy závisí na technice, kterou pro průkaz srdečního poškození použijeme, některé metody jsou citlivější, jiné méně. Na čem se však všichni shodneme, je to, že pokud se objeví laboratorní nebo klinické známky poškození srdce pacienta s Covid-19, je jeho prognóza velice neblahá,“ říká Aleš Linhart.
Poslední kapka
Pokud onemocní člověk, který se s problémy se srdcem potýkal už před nakažením, může být koronavirus pro jeho organismus „poslední kapkou“. Podle specialistů má nějakou formu kardiovaskulárního onemocnění přibližně polovina pacientů s těžkým průběhem nákazy. SARS-CoV2 představuje u nejtěžších nemocných závažný zánětlivý stav, navíc s výrazným poškozením plic. To klade velké nároky na oběh a může vést k nedostatečné dodávce kyslíku pro srdeční sval. Pokud má takový nemocný nějaké srdeční onemocnění, může být zátěž nad hranicí možností se s tím vyrovnat,“ doplňuje přední český kardiolog.
Podle odborníků je zatím příliš brzy soudit, nakolik jsou změny vyvolané koronavirem trvalé. Více by mohly ukázat mezinárodní registry covidových pacientů, po nichž v posledních týdnech lékaři různých specializací volají. „Kardiologové nejsou hlavními hráči. Srdeční poškození tu sice je, ale choroba zasahuje ve velké míře i plíce a další orgány. Registry tak budou multidisciplinární,“ vysvětluj prof. Linhart.
Česká kardiologická společnost doporučuje pacientům s jakýmkoli onemocněním srdce, aby nevysazovali zavedenou léčbu, byli v kontaktu se svým lékařem, a především aby se snažili infekce vyvarovat známými opatřeními. Pokud se jejich stav zhorší, neměli by příznaky podceňovat. Varovat by je mělo hlavně zhoršení dýchání, větší únava nebo třeba i otoky. „Říká se, že kardiaci umírají nikoli na koronavirus, ale s koronavirem. Současná data ukazující časté přímé poškození srdce to hodně zpochybňují. Kromě toho, pokud by kardiak koronavirus nedostal, mohl by se svou chorobou žít dál. Zemřít na koronavirus nebo s koronavirem tak pro něj neznamená žádný rozdíl,“ dodává prof. Linhart.
Nejen srdce, ale i plíce
Lékařské studie již dříve potvrdily, že koronavirus má negativní vliv na plíce. Pacienti, kteří prodělali covidovou infekci, by si měli nechat zkontrolovat plíce u plicních lékařů. U části vyléčených totiž nemoc zřejmě zanechává stopy a měl by je proto sledovat odborník.
„Téměř polovina všech nemocných ještě tři měsíce po prodělané infekci udává přítomnost respiračních příznaků – nejčastěji horší dýchání, kašel, únavu nebo bolesti na hrudníku. Kromě toho 28 procent z nich má po třech měsících stále porušený čich a 9 procent chuť,“ popisuje dosavadní výsledky doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
