Pozitronová emisní tomografie (PET) | Moje zdraví

Pozitronová emisní tomografie (PET)

Pozitronová emisní tomografie je lékařská zobrazovací metoda, která spadá do oboru nukleární medicíny. Pacientovi je před vyšetřením podáno radiofarmakum s velmi krátkým poločasem rozpadu.

Co je pozitronová emisní tomografie (PET)

U PET se využívají radiofarmaka, která při svém rozpadu produkují pozitrony (izotopy, u kterých dochází k tzv. beta-rozpadu. Pozitron po svém vzniku záhy anihiluje s elektronem, kterých se v těle nachází dostatek. K anihilaci dochází řádově v nanosekundách, během kterých stihne od místa vzniku urazit nejvýše několik málo milimetrů. Pozitron i elektron zaniká a z místa anihilace odlétají v přímém úhlu dva fotony záření gama, každý s určitou energií. Tyto fotony detekuje detektor, který je umístěný v prstenci okolo pacienta. Jsou zapojeny v tzv. koincidenčním zapojení – je tedy zaznamenán pouze současný záchyt dvou fotonů vylétajících z těla pacienta. Z velkého množství i takto detekovaných přímek lze zrekonstruovat aktivitu v jednotlivých bodech roviny procházející detekčním prstencem, řečeno jednoduše – získat tomografický řez tělem pacienta.

Lékař tak získá přehled o povaze ložisek nejasného charakteru, především nádorů. Pomocí PET lze lépe určit, zda je nádorová tkáň zhoubná, či nezhoubná. U již potvrzeného zhoubného nádoru lze pomocí PET lépe určit, zda jsou v těle přítomny vzdálené metastázy, a určit léčebný postup. V neurologii lze PET využít k zobrazení metabolické aktivity jednotlivých částí mozku, což se hodí třeba pro diagnostikování Alzheimerovy choroby, případně velikosti a umístění některých mozkových nádorů.

PET se používá i při vývoji nových léků, kdy lze pozorovat radiofarmakem značené molekuly léčiva v organismu a zhodnotit jejich vstřebávání, pronikání do tkání a vylučování z těla.

V současnosti se pro lepší přesnost využívá kombinace PET s CT – počítačovou tomografií.

Jak probíhá pozitronová emisní tomografie

Ve vyšetřovací místnosti si odložíte vše kovové, protože by to mohlo zkreslovat měření. Nejprve vám sestra změří hladinu glykemie z kapky krve z prstu. Nebude-li příliš vysoká, podá vám sestra nebo lékař nitrožilní injekci s radioaktivní glukózou. Poté budete zhruba hodinu odpočívat a pak se začne s pořizováním snímku. Uložíte se na lehátko, které bude pomalu projíždět prstencem, ve kterém je detektor. Celé snímání potrvá asi 20 minut a nesmíte se při něm hýbat.

Po vyšetření je vhodné pít hodně tekutin, aby se látka co nejrychleji vyloučila.

Cena vyšetření

Doporučí-li lékař toto vyšetření v rámci doplnění diagnózy, je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Co dělat před vyšetřením

Před vyšetřením vám lékař nejspíš doporučí vyhnout se nadměrné zátěži v předcházejících 8 hodinách, protože namožené svaly mohou výrazněji více vychytávat glukózu a obraz by byl snížen v kontrastu. Lékař vám rovněž doporučí dietu s nízkým obsahem cukru až 24 hodin před vyšetřením (nejíst sladkosti, těstoviny, brambory). Povoleny jsou maso, zelenina, vejce. 6 hodin před vyšetřením byste neměli konzumovat sladké nápoje, ale jen vodu… jste-li diabetik, vezmete si s sebou do nemocnice své léky.

Pokud trpíte diabetem, upozorněte na to lékaře, který vezme v potaz možné rozkolísání hladin glykemie. Vyšetření rovněž proběhne v jiném aranžmá, trpíte-li klaustrofobií.

Co nedělat před vyšetřením

V době 48 hodin před vyšetřením byste se měli vyvarovat zvýšené tělesné námahy a konzumace pokrmů s vysokou hladinou sacharidů.

V těhotenství

Během těhotenství se toto vyšetření obvykle neprovádí.

 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.