Změny po porodu: Jak na problémy s kojením, psychikou, při sexu a další potíže?
Porod znamená pro ženu obrovskou zátěž. Během šestinedělí se po fyzické stránce téměř vše vrací do stavu před otěhotněním, po stránce psychické ovšem čerstvou maminku může ledacos i nepříjemně překvapit.
Celých 9 měsíců se ženské tělo přizpůsobuje rostoucímu plodu, vyživuje jej, chová a pohupuje a připravuje se na velké finále. Ve chvíli, kdy se novorozenec poprvé podívá na svět, se v těle ženy spustí vodopád fyziologických změn, jež mají vliv rovněž na psychiku.
Co se týče fyzických změn, termín návratu do původního stavu je většinou splněn. Psychika po porodu se však může zvrtnout, obrazně řečeno přerůst ženě přes hlavu a ovlivnit její konání na dlouhou dobu. Ale zpět na začátek, kterým je porod. Novorozenec je ihned po narození vybavený schopností doplazit se k bradavce a uplatnit svůj sací reflex.
„U maminky přitom dochází k vyplavení hormonu oxytocinu, jenž aktivuje produkci prolaktinu, který je potřebný k tvorbě mléka a spuštění vypuzovacího reflexu. Oxytocin navíc ulevuje od bolesti, zklidňuje a sbližuje maminku a dítě. K uvolnění oxytocinu dochází při každém dotyku dítěte s bradavkou,“ říká MUDr. Anna Mydlilová z gynekologicko-porodnického oddělení Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze. Zhruba druhý až třetí den po porodu nastávají další změny, které zajistí produkci mléka.
Nejprve se v prsech objevuje nažloutlá hustá látka - mlezivo. Zhruba do 3 dnů po porodu se prsy nalijí mlékem, což bývá doprovázeno bolestivým napětím. „Nástřih hráze v závěrečné fázi porodu bych přirovnala k bodnutí hmyzem. Po celém tom utrpení to nebylo nic. Úsměv pohledného pana doktora situaci ještě víc odlehčil. Závěrečné šití za přítomnosti medičky bych nenazvala příjemným, ale když člověk v tu chvíli drží v náručí to nejcennější, co na světě má, je mu všechno dost jedno,“ popisuje bolest tlumící účinek oxytocinu 26letá maminka Valérie. Jak sama vzpomíná, každý další den vnímala jako veliký skok kupředu; navíc byla ona i miminko v tak dobrém stavu, že mohly brzy odjet domů. Miminko bývá první dny velice spavé - maminka si tedy v této době občas musí od přílivu mléka vypomoci odsávačkou.
Děloha a hojení porodních poranění
S kojením úzce souvisí zavinování dělohy. Po přisátí kojence se zpočátku jeví jako slabé porodní kontrakce. Zavinováním se děloha snaží vrátit do původní velikosti - před porodem zvětší svou hmotnost zhruba patnáctkrát oproti době před otěhotněním a dosahuje hmotnosti asi jednoho kilogramu. Poté se vrací na svých původních asi 80 gramů. Intenzivnější bolest při zavinování dělohy pociťují matky po druhém a dalším porodu. Společně se smršťováním dělohy při zavinování dochází k zatahování cév, které vyživovaly placentu. Tento proces obvykle do 14 dnů dospěje ke svému konci.
„Stahování dělohy probíhá rychlostí až 1 centimetru za 24 hodin, avšak podstatný vliv má délka trvání porodu. Čím je porod delší, tím je zavinování (involuce) pomalejší. Involuci dělohy provází vylučování krevních sraženin, takzvaných lochií (očistků), a to po dobu 4 až 5 týdnů. Složení i barva a konzistence lochií se rychle mění. Zatímco zpočátku tělo vylučuje především krev, postupně dochází i k vylučování tkáňového sekretu. Ten má negativní dopad na pH pochvy, což často zapříčiňuje vznik infekcí,“ vysvětluje gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan.
Po porodu postupně mizí prokrvení vnějších rodidel, stejně jako pigmentace. Vagina se během porodu roztáhne a oteče. Během několika dní otok postupně opadá a vagina získává zpět svůj svalový tonus. Začíná se zmenšovat. Rychlost zahojení ovšem závisí na míře a velikosti porodního poranění. Většinou dochází k úplnému zahojení a znovuobnovení funkce.
Pokud byla během porodu nastřižená hráz, je třeba počítat s větší bolestivostí, která nějakou dobu potrvá - jizva po nástřihu může „táhnout“ a bolet, stejně jako stehy. Některé ženy musejí po nástřihu či natržení počítat s delší dobou rekonvalescence. Pouze necelá polovina žen rodí bez nutnosti šití, takže jejich drobná porodní poranění se většinou zahojí velmi rychle.
Močení a stolice
U starších maminek nebo po těžkém porodu (může se to však stát i po císařském řezu) se neobnoví v plné míře funkce svěrače močového měchýře a žena trpí v menší či větší míře močovou inkontinencí. V některých případech může dojít k dočasné ztrátě citlivosti v intimních partiích. Obvyklé nutkání „na malou“ se tudíž nemusí hned objevit a močení může být zpočátku velice nepříjemné, protože moč může pálit v místě nastřižené hráze. Močení byste neměla odkládat, až se vám bude opravdu hodně chtít - ledviny pracují pořád ve stejném tempu, uděláte tedy pro ně dobrou službu, budete-li „chodit“ tak často, jak jste byla zvyklá před porodem.
„Je tu ještě jeden důvod, proč chodit pravidelně na malou: v momentě, kdy je močový měchýř přeplněný, má děloha problém se správně zavinout, což může vést k opětovnému krvácení,“ upozorňuje doktorka Mydlilová. První hodiny až dny po porodu může nastat problém s vyprazdňováním stolice, kterou žena vnímá bolestivě. Pomáhá pít hodně vody a dbát na příjem dostatečného množství vlákniny. V důsledku naléhání dítěte a tlačení při porodu vás mohou překvapit potíže s hemoroidy. Tento stav se do jisté míry může zlepšit díky vhodné léčbě, jakmile však hemoroidy jednou zaútočily, je třeba s nimi do budoucna počítat a zařídit se podle situace.
Bříško
Přestože samotným porodem shodíte najednou asi 5 nebo 6 kilogramů, o další kila přijdete s tím, jak se vaše tělo zbavuje vody. Díky kojení přijdete postupem doby o zbytek těhotenských „špíčků“. Ještě poznámka k energetickému výdeji. Při plném kojení vydáváte stejné množství energie jako horník během šichty. Když k tomu přičteme každodenní („24/7“) péči o miminko, jdou většinou kila dolů uspokojivým tempem. Chce to však trpělivost a smířit se s tím, že jako Twiggy asi hned po šestinedělí vypadat nebudete. Hmotnost jde tedy krůček po krůčku zpátky dolů a může se zastavit na předtěhotenských hodnotách. Co se však mírně změní, je tvar postavy. Na bříšku i prsech často i po několika měsících zůstává povolená kůže, na níž mohou zůstat strie. Ty se sice zmenšily a vybledly, nikdy se však už zcela neztratí.
Jak se zbavit diastázy? Více čtěte zde.
Vlasy a pleť
„Ani v průběhu těhotenství, ani teď mi vlasy nijak výrazně nepadají. Spíš mění barvu - a to dost radikálně,“ komentuje maminka Valérie. Patří mezi výjimky, většina maminek si denně vyčeše mnoho vlasů. V průběhu těhotenství totiž stoupala hladina estrogenů, které mezi jiným mají na starosti stimulaci růstu vlasů, jakmile je však po porodu a maminka začne kojit, estrogenu ubývá a vlasy přestávají růst a vypadávají, nehty se mohou více lámat. Tento stav se většinou upraví během prvního roku.
A pleť? V důsledku změn po porodu se mohou tvořit černé tečky i akné - někdy samy o sobě, někdy jako projev čištění pleti. Pleť většiny žen však přímo září. Na obličeji a krku někdy žena nachází tmavé skvrny - důsledek hormonálních změn a nepravidelného nahromadění kožního pigmentu. Omezíte-li pobyt na slunci, temné skvrny postupně začnou mizet. Objevily se na vašem těhotenském bříšku strie? I ty se začnou postupně zmenšovat, blednout a lesknout se, nikdy však úplně nezmizí. Pokožka celého těla může být po porodu citlivější. „Jakmile si namažu tělo něčím jiným než kokosovým olejem (nebo krémem od Korres), pokožka mne pálí. Když si obléknu něco, co nebylo vypráno v,bio eko free‘, všechno mne svědí. Navíc se mi změnil čich a většina ,chemie‘, třeba prášků na praní, mi dvakrát nevoní,“ vysvětluje mladá matka.
Psychické tsunami
Kdo má děti, jistě přitaká, že únava, především v počátcích sžívání se s miminkem, je veliká. Zpočátku nemáte ani čas se dojít osprchovat nebo nasnídat. Pravidelný rytmus je však zcela zásadní - snažte se do něj zaplout co nejrychleji a nezapomínejte při tom na svůj odpočinek. Musíte počítat s tím, že během šestinedělí kolísají hladiny hormonů jako na trampolíně. Novopečená maminka chvilku pociťuje radost, kterou rychle střídá panika, euforie či velká únava. K největším obavám v šestinedělí se řadí strach z laktační psychózy. Nikdy nelze dopředu určit, zda právě konkrétní matka propadne depresi. Co všechno má na psychický stav ženy po porodu vliv?
„Především je to předchozí psychický stav a celková psychická odolnost v těhotenství i před ním, její rodinná situace (jaké má žena zázemí a možnosti sociální podpory kolem sebe) a také jaké potřeby a očekávání narození dítěte splňuje, nebo zda naopak dochází k frustraci, tedy jakou změnu pro její způsob života narození dítěte představuje,“ odpovídá odborná konzultantka a metodička Společnosti pro zdravé rodičovství PhDr. Eliška Kodyšová, Ph. D. Psychické stopy zanechá podle jejích slov rovněž porodní zážitek a jeho emoční zabarvení. „K tomu přispívá především interakce se zdravotníky při porodu a opora, jakou ženě v průběhu porodu poskytují,“ doplňuje psycholožka. Stav po porodu by se dal přirovnat k hormonálnímu karnevalu - hladina placentárních hormonů, jež ženské tělo produkovalo po celých 9 měsíců, začíná klesat hned po porodu.
Plačtivost by měla do 14 dnů zmizet
Prudce se změní hladina estrogenů a progesteronů, vyplavuje se oxytocin. Ve hře je fyzické vyčerpání i první dny života miminka, jeho celkový zdravotní stav, ale i temperament. „Zvláště děti, které se dají jen obtížně utišit, jsou pro sebevědomí rodiče docela rána,“ upozorňuje odbornice. Podle průzkumů propadají až tři čtvrtiny rodiček čtvrtý den po porodu stavu úzkosti. Maminka může být plačtivá, podrážděná, smutná, úzkostlivá, vyčerpaná. Baby blues, jak se tento stav nazývá, většinou odezní do 14 dnů. Pokud trvá déle, může přejít do poporodní deprese, která postihuje 5-20 % novopečených maminek. Většinou se objeví 3-4 týdny po porodu a trvají zhruba do 8 měsíců, někdy ovšem mohou přijít až ve 2 letech věku dítěte.
U ženy se projevují deprese nebo naopak až „podezřele“ dobrá nálada, plynule přechází z jednoho stavu do druhého. Může trpět nespavostí, poruchou chuti k jídlu, v těžších případech se mohou objevit sebevražedné tendence. Při závažnějších psychotických stavech se žena chová podivně, má sluchové halucinace, stavy blouznění, abnormálně se zabývá stavy dítěte (nebo z něj naopak nemá radost), někdy se o něj nedokáže adekvátně postarat. Pacientka si neuvědomuje, že je nemocná, a může zcela ztratit kontakt s realitou. Baby blues ani poporodní deprese nejsou věci, za které je potřeba se stydět. Mohou se přihodit kterékoli mamince v poporodním období. Je důležité rozlišit prvotní příznaky a v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc.
Co vás ještě může potkat
V období kojení může tvorba mléka náhle poklesnout. Tato situace se nazývá laktační krize. Trvá zpravidla několik hodin až jeden den, a jak vznikla, tak mizí. Zachovejte klid, věřte svému tělu a pokračujte v přikládání dítěte k prsu. Pokud je dítě zvlášť neklidné, podejte mu odstříkané mléko, které pro takovou situaci mějte uložené v mrazničce. I v době, kdy kojíte, můžete onemocnět. Při běžné infekci horních cest dýchacích není nutné nosit roušku ani přerušovat kojení z obavy před nákazou dítěte. V průběhu vaší nemoci kojení naopak pro dítě představuje významný zdroj vznikajících protilátek. Výjimkou je onemocnění provázené tvorbou oparů, zvláště pokud se objeví poprvé. V takovém případě byste měla nosit roušku do zaschnutí oparu v obličeji.
Zánět prsu není legrace
Než se s miminkem „shodnete“ na jeho „pravidlech kojení“, může se stát, že se vám v prsu usadí zánět. Jde o velice nepříjemnou a bolestivou záležitost. K napětí v prsu se rychle přidávají pocit celkové únavy, teplota, zimnice, bolest hlavy, bolest kloubů. Bolestivost v prsu bývá téměř nesnesitelná. Jde o to, že v prsní žláze se vytvoří zatvrdliny. V takové chvíli je zapotřebí co nejdříve vyhledat lékaře, který předepíše vhodná antibiotika, léky na snížení teploty a doporučí klid na lůžku. Nezbytné je nadále prs co nejlépe vyprazdňovat odstříkáváním. Úlevu mezi kojením přináší studený obklad, efekt má i lidová medicína (obklady tvarohem, z listů zelí či kapusty), mléko se uvolní po prohřátí v teplé sprše. V postiženém prsu může klesnout produkce mléka, ale budete-li dítě k tomuto prsu přikládat, půjde jen o dočasnou situaci.
Otázka pro PhDr. Elišku Kodyšovou, Ph. D.: "Žena po porodu se často cítí osamocená, celý den je doma s dítětem, partner přichází domů až večer, kamarádky jsou daleko. Jak může okolí pomoci?" "Pocit izolace u žen na mateřské dovolené je často velmi hluboký a tíživý. V době, kdy se žena cítí být vytížená neustálou pozorností, kterou musí miminku věnovat, pomáhá, když má pravidelně alespoň hodinu pro sebe, kdy ví, že pořád nemusí být v pohotovosti. Velmi pomůže, když někdo vezme miminko na hodinku na procházku, v kočárku či v šátku," říká lékařka.
"Novopečená maminka by pak ale neměla trávit tuhle hodinu tím, že uvaří a uklidí, respektive nakoupí. Lepší pro všechny je, když dělá něco, co jí přináší radost - sejde se s kamarádkou, jde do kina nebo divadla, tvoří nebo si zasportuje. Být s malým dítětem totiž představuje na jednu stranu velké přetížení (rodič musí být neustále k dispozici, když miminko zapláče) a na druhou stranu velkou nevytíženost (chybí někdo, s kým by žena mohla vést „dospělou“ konverzaci, a není čas zabývat se pracovními či zájmovými činnostmi, které ji stimulují a naplňují radostí). Pro partnerství je také velkým oživením, když může miminko pohlídat například babička nebo i chůva a oba rodiče si spolu mohou zajít někam, kde mohou být zase jen partneři."
Pozor na diastázu!
Během těhotenství dochází k roztahování břišních svalů a ke změně rozložení orgánů v pánvi a břiše. Po porodu se může objevit tzv. diastáza (rozdvojení přímého svalu břišního). Oblast spoje svalu je při diastáze oslabená. Jak poznáte rozestup břišních svalů? Lehněte si na záda a položte prsty do středu břicha nad oblast pupku. Pak zvedněte hlavu a přitáhněte bradu k hrudníku. Máte-li diastázu, cítíte, jak prsty zajedou mírně dovnitř do břicha. Při pohledu na tuto oblast naopak uvidíte vyklenutí. Tato situace může být nebezpečná, protože v oslabené oblasti hrozí kýla, je ohrožena stabilita páteře a velmi časté jsou bolesti zad. Po skončení šestinedělí je důležité se na tento problém zaměřit a začít posilovat střed těla (core – více zde).
Sex po porodu
„Narození dítěte přináší obrovské fyzické a emocionální změny,“ říká Hilda Hutchinsonová, profesorka gynekologie a porodnictví z Kolumbijské univerzity v New Yorku. „Do sexu se mnohé ženě ani pár měsíců od porodu nechce. Na druhé straně vás milování může vrátit do dob, kdy jste se cítila dobře a krásná, a zmírnit nashromážděný stres. První sex od porodu byste měla vyzkoušet opravdu až ve chvíli, kdy vám gynekolog po šestinedělí dá zelenou, jinak byste si mohla vysloužit infekci nebo znovuotevření porodních poranění. Začínat s milováním by se mělo opravdu pomalu. Nikdy byste neměla mít pocit, že jste do něčeho tlačená - a váš partner by měl umět počkat. Navíc i během šestitýdenní doby, kdy je pohlavní styk s penetrací tabu, můžete zvolit jiné metody vedoucí k uspokojení, ovšem pouze za předpokladu, máte-li na to opravdu chuť.“
Odborná spolupráce: MUDr. Anna Mydlilová, gynekologicko-porodnické oddělení Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze, PhDr. Eliška Kodyšová, Ph. D., Společnost pro zdravé rodičovství Aperio
