Operace očí: Jak probíhá, pro koho je vhodná a jak vybírat čočky?
Zrak je náš most s okolním světem. Kdo si vyzkoušel pohyb v naprosté tmě speciální výstavy „Neviditelná“ na Novoměstské radnici, si až bolestně uvědomil, jak moc je zrak důležitý. Pokud vidíme špatně, máme přirozenou touhu vidět jasně, ostře a bez problémů. Co vše pro to lze udělat, kromě nošení brýlí a kontaktních čoček?
Věk blikajících displejů počítačů a mobilních telefonů, nadměrný stres, shon a pracovní vypětí. Podepisuje se tento ne právě idylický životní styl na stavu našich očí? Jak poznamenává primářka soukromé oční kliniky Gemini v Praze 4 doc. MUDr. Drahomíra Baráková, CSc., problematika očních onemocnění se proměňuje v čase. Dnes nám již sice nehrozí některé oční choroby hojné v dřívějších dobách, nicméně přibývá postižení zraku v souvislosti s vyšším výskytem civilizačních chorob a v důsledku „stárnutí“ populace.
Různé podoby zrakových obtíží
Mezi nejzávažnější oční choroby patří tzv. věkem podmíněná degenerace sítnice, kterou je na světě postiženo více než 30 milionů lidí. Dalším závažným onemocněním vedoucím až ke slepotě je zelený zákal. Nastupuje plíživě, řada lidí zpočátku vůbec netuší, že glaukom má. Podstatnou roli u dospělých sehrává též šedý zákal, který však na rozdíl od zeleného lze zcela vyléčit chirurgicky.
Jedním z mýtů je, že se tyto nemoci týkají jen starších lidí. Mnohými však mohou trpět i děti. U nich se sice nejčastěji řeší refrakční vady, výjimkou však není ani zmíněný šedý či zelený zákal. Zásadní je oční vadu co nejdříve odhalit a zahájit léčbu včas. Potěšující je, že díky moderním technologiím dnes lékaři dokážou většinu očních onemocnění a vad úspěšně řešit.
„Refrakční vady, tedy krátkozrakost, dalekozrakost či astigmatismus, se vyskytují asi u 25 až 30 procent českého obyvatelstva. Nejčastější vadou je v 60 procentech případů dalekozrakost, následovaná ve 30 procentech krátkozrakostí, z 10 až 15 procent pak jde o astigmatismus (refrakční vadu způsobenou nepravidelným zakřivením rohovky nebo čočky). Tento podíl se samozřejmě liší v závislosti na věku, rase, oblasti a mnoha dalších aspektech. Například v případě krátkozrakosti se jako jeden z možných důvodů jejího většího výskytu v civilizovaných zemích udává vzdělanostní úroveň a větší zaměření práce na blízkou vzdálenost. Genetická teorie je založena na individuální rozdílnosti v růstu oka. Na druhou stranu dříve předpokládaný efekt nedostatečné výživy na vznik krátkozrakosti nebyl dostatečně prokázán,“ vysvětluje primářka Baráková.
Pravidelné prohlídky jsou nutné
„Velkým problémem současnosti může být neléčená či pozdě zachycená diabetická retinopatie, tedy onemocnění sítnice, které je jednou z nejčastějších komplikací cukrovky. Diabetes je bohužel nejen v naší zemi stále na vzestupu. Pokud není léčen a dostatečně kompenzován a pokud změny zraku nejsou zachyceny včas, diabetická retinopatie může bohužel i dnes skončit úplnou slepotou. Proto apeluji na všechny pacienty s diabetem (ale nejen na ně), aby pravidelné oční kontroly u svého lékaře nepodceňovali. Pokud se postižení sítnice rozpozná včas, je možné postup nemoci zpomalit, zastavit a zrak zachránit. U pokročilejších stadií retinopatie pak kupříkladu přichází do úvahy operační zákrok pomocí laseru, který onemocnění stabilizuje,“ říká lékařka.
Jakým vadám se na klinice převážně (a nejraději) věnujete, paní primářko?
"Jsem oční chirurg, a tak se věnuji především řešení refrakčních vad pomocí laseru a nitrooční chirurgii. Mou hlavní doménou jsou operace šedého zákalu, které spočívají v odstranění zakalené čočky a nahrazení čočkou umělou. Šedý zákal (katarakta) se vyskytuje převážně u lidí starších, ale může se objevit v každém věku. Já osobně se dlouhodobě zabývám chirurgickou léčbou vrozené katarakty, takže operuji i novorozence, kteří jsou staří pouze několik týdnů."
Nastíníte čtenářům proměny léčby katarakty v čase?
"V oblasti chirurgie šedého zákalu došlo v posledních desetiletích k velkému pokroku. Změnila se jak technika operace, tak indikace k výkonu. V souladu se stávajícím životním stylem, vzrůstající životní úrovní a prodlužováním aktivního stáří se neustále zvyšují i nároky pacientů na kvalitu vidění. Žádají rychlé a efektivní řešení, které je nebude omezovat v práci či při sportu. Šedý zákal se dříve nechával ,uzrát‘, vyčkávalo se, až bude čočka kompletně zkalená (člověk už na dané oko téměř neviděl), a pak se teprve přikročilo k operaci, která nebyla zrovna jednoduchým počinem, navíc nezřídka s nejistým výsledkem.
Dnes je to jiné. Výkon se provádí ambulantně, řez má jen kolem 2 milimetrů (na rozdíl od dřívějších 2 až 3 centimetrů!), do oka se na místo původní čočky vloží speciální umělá nitrooční čočka a pacient vidí ostře zpravidla hned druhý třetí den. Tedy rychlý výsledek s minimem bolestivosti pro pacienta, což je nesmírně důležité. Ještě před celkem nedávnou dobou by toto nebylo možné.
Výměna nitrooční čočky jako takové se samozřejmě dá provést též u refrakčních vad (dalekozrakosti, krátkozrakosti či astigmatismu), ale je vhodná spíše pro věkovou skupinu od 45-50 let výše, kdy již původní biologická čočka není schopna sama akomodovat (zaostřovat, měnit své zakřivení). U mladších ročníků, kdy je čočka ještě schopna akomodace, jsou vhodnější laserové zákroky, při nichž tato původní čočka zůstává na svém místě. Pro mladé pacienty s vysokou dioptrickou vadou či tenkou rohovkou, pro které není vhodný laserový zákrok, bývá řešením implantace tzv. fakické nitrooční čočky, která je ultratenká a vypadá jako kontaktní čočka.
V oku „funguje“ zároveň s původní biologickou čočkou - vkládá se mezi pacientovu čočku a duhovku - koriguje (nahrazuje) dioptrie a pacient je schopen ostřit bez brýlí do dálky i na blízko. Fakická čočka je pro pacienta dodávána na míru, na pokladě podrobného vyšetření. Nespornou výhodou je možnost takto korigovat i velmi vysoké vady bezpečně a dlouhodobě. Pro řešení astigmatismu jsou určeny tzv. čočky torické. Ty jsou k dispozici jak ve variantě klasické nitrooční čočky, tak i ve variantě čočky fakické.
Zevrubné vyšetření zraku
To, jaký zákrok bude pro pacienta tím nejvhodnějším, nastíní úvodní „kolečko“ různých vyšetření, které trvá 1-2 hodiny. Daný člověk zpravidla zamíří na kliniku již s konkrétním problémem, který hodlá řešit. Nicméně vyšetřit všechny parametry a dát je do vzájemných souvislostí je před každým zákrokem nezbytností. Měří se reliéf rohovky, tzv. rohovková mapa, nitrooční tlak, refrakce, jak je oko dlouhé v předozadní ose, prověří se oční pozadí a zjistí se přesné údaje o počtu dioptrií. Tedy všechny důležité parametry pro finální rozhodnutí lékaře indikovat určitý zákrok. Pacient musí být kompletně vyšetřen.
Pokud se totiž odhalí např. zvýšený nitrooční tlak (neléčený) nebo patologie rohovky či sítnice, mnohdy nelze daný zákrok provést. Pro laserové výkony jsou nutné určité předpoklady: až na výjimky se většinou zákrok neprovádí před dosažením 18 let, oční vada by měla být stabilizovaná, zákroky se nedoporučují těhotným či plně kojícím ženám; nebudete také vhodným kandidátem, pokud máte např. autoimunitní onemocnění a tvoří se vám keloidní jizvy apod. „Na konci všech úvodních vyšetření probíhá konzultace s lékařem, který s pacientem probírá výsledky vyšetření a nabízí možná řešení. Zpravidla je možností hned několik. Základem úspěchu je věnovat pacientovi před operací dostatek času, zjistit veškeré důležité informace - mimo jiné jakým způsobem oči zpravidla využívá (například rozdílné požadavky na zrak u mikrochirurga, hráče golfu nebo maminky na mateřské dovolené) - a vysvětlit postup zákroku, očekávaný výsledek, ale také rizika, případné možné komplikace, které mohou nastat,“ popisuje docentka Baráková.
Proč vás vlastně zajímá právě oční mikrochirurgie, v čem spočívá její „půvab“?
Obor se mi zalíbil již na vysoké škole. Ačkoli je oko malý orgán, jedná se o orgán velmi složitý a náročný na léčbu. Spektrum očních postižení a onemocnění je široké, stejně jako možnosti jejich řešení. „Oční“ není pouze o předepisování brýlí a očních kapek. Je to chirurgický obor, díky kterému dnes umíme zachránit či navrátit zrak mnoha pacientům. Těší mě, že můžeme na klinice nabídnout širokou škálu výkonů „šitých“ každému přesně na míru. Dnes už se naštěstí dají léčit i oční onemocnění a odstranit extrémní vady, u kterých jsme dříve byli bezradní!"
Problémy očí způsobené prací u počítače
Hodně lidí dnes pracuje dlouhé hodiny u počítače a může se u nich projevit řada obtíží: únava očí, jejich pálení, rozmazané, zamžené vidění, bolest hlavy a čela apod. Jakmile si však, byť krátce odpočineme, zrak se zpravidla rychle „obnoví“ a subjektivní obtíže vymizí.
Pokud se tedy dlouhý čas díváte pouze do krátké vzdálenosti, čas od času vzhlédněte a zadívejte se do dáli, samozřejmě ideálně do zeleně. Jestliže však při práci s počítačem nepoužíváte brýle, přestože je potřebujete, pouhý odpočinek vás obtíží nezbaví!
Dobrou zprávou je, že dnešní moderní doba s sebou sice nese nejen relativně velký počet lidí s refrakčními vadami, ale také čím dál širší možnosti, jak lze tyto vady řešit, navíc rychle a téměř bezbolestně. Ať již pomocí laserových zákroků, nebo nitrooční chirurgie. Ve starším věku (asi 60-70 let), ale mnohdy bohužel i u mladších ročníků dochází k věkem podmíněné makulární degeneraci sítnice, která způsobuje výrazné zhoršení tzv. centrálního vidění, což znemožňuje práci nablízko vzhledem k tomu, že tento člověk není schopen rozeznávat detaily. Její „vlhká“ forma mnohdy postupuje velice rychle a dokáže zničit zrak v průběhu několika měsíců. Přesná příčina není známa, nicméně se předpokládá, že jde o postižení genu, který je zodpovědný za látkovou výměnu v sítnici oka. Včasným rozpoznáním lze postup onemocnění zastavit. Léčba spočívá mimo jiné v aplikaci speciálních léčiv přímo do nitra oka (nitrooční injekce).
Pacient si po dohodě s lékařem může vybrat z různých druhů nitroočních čoček, které se liší svými optickými vlastnostmi. Základní operační zákrok šedého zákalu s implantací standardní monofokální čočky (ostří pouze na jednu vzdálenost, např. do dálky - na blízko pak musíte používat brýle) hradí zdravotní pojišťovna. Pokud si však klient přeje zákrok laserový a čočku multifokální, resp. trifokální, která umožňuje vidění do dálky, na blízko i na střed, finanční náklady za zákrok hradí on sám.
Názory na to, zda operovat obě oči najednou, nebo raději v odstupu např. jednoho, dvou či čtrnácti dnů, se různí. Vhodnost se volí zcela individuálně podle potřeb daného člověka a doporučení lékaře. Výhodou operace obou očí v jeden den je především rychlá zraková rehabilitace a menší časová zátěž pro pacienta spojená s opakovanou návštěvou očního lékaře.
Odborná spolupráce: doc. MUDr. Drahomíra Baráková, CSc., oční klinika Gemini, www.gemini.cz
