Oči po čtyřicítce: Kdy si zajít pro brýle a kdy zvážit operaci?

Oči po čtyřicítce: Kdy si zajít pro brýle a kdy zvážit operaci?
S věkem přibývají i dioptrie. • Autor: istockphoto.com
23. ledna 2017 • 12:01

„Můžeš mi to přečíst? Je to napsané strašně malými písmenky.“ „Potřebuji delší ruce.“ Dřív nebo později se podobným větám nevyhne nikdo z nás. To, že začneme po čtyřicátém roku věku hůř vidět, je jasný důkaz stárnutí očí a nedá se tomu nijak zabránit. 

Oko je velmi složitý orgán, který se v mnohém podobá fotoaparátu. Není tak divu, že s přibývajícími roky dochází k jeho opotřebování a stárnutí. „Zhruba mezi 40. a 45. rokem věku dochází ke zhoršení schopnosti vidění. Toto zhoršení se nevyhne ani lidem, kteří jsou zcela zdraví a nikdy se zrakem neměli žádné potíže. Nejde o příznak nějakého onemocnění, ale o přirozený proces stárnutí, během něhož se snižuje schopnost akomodace čočky.

Co je vetchozrakost?

To, že se snižuje akomodace čočky a přichází vetchozrakost, jak se tento stav odborně nazývá, si nejprve příliš neuvědomujeme a potíže řešíme tím, že si postupně začneme oddalovat blízký bod. Jednoduše řečeno, pokud si potřebujeme něco přečíst nebo si zblízka chceme něco prohlédnout a oko nezvládne detail dobře zaostřit, začneme natahovat ruce.

 „Kolem 40. až 45. roku věku se vzdálenost blízkého bodu, tedy bodu, ze kterého ještě vidíme dobře do blízka, posouvá z původních 25 až 30 centimetrů postupně na 40, 50 až 60 centimetrů. Tato vzdálenost se s postupující vetchozrakostí prodlužuje a člověk si uvědomí, že se vzniklým stavem musí začít něco dělat,“ dodává lékař. Potíže s viděním nablízko komplikují řadu životních situací.

U člověka pracujícího v kanceláři se většinou nejdříve objeví v práci, kdy si začne plést čísla a písmena a například místo trojky vidí osmičku. Problém se čtením se dostavuje i v obchodech, když si nedokážete přečíst etiketu na výrobku, v restauraci nepřečtete menu, s ostrostí zraku zápasíte u všech jemných domácích prací, například při navlékání jehly. Dámy se navíc setkají i s tím, že si třeba samy nevytrhají obočí, protože chloupky jednoduše nevidí.

Porouchaná čočka

„Oční čočka by se dala přirovnat k objektivu, kterým střídavě zaostřujete na blízko, na střední vzdálenost nebo na dálku. I oční čočka neustále ‚zoomuje‘. Rozdíl při zaostřování na dálku a na blízko jsou u zdravé, dobře fungující čočky tři dioptrie. Při vetchozrakosti se tato schopnost čočky pomalu snižuje. Člověk tak nejprve začne špatně vidět na blízko, ovšem střední a velká vzdálenost mu potíže nedělají. Řešení těchto potíží nabízejí dioptrické brýle v hodnotě kolem jedné dioptrie, v tomto případě jsou předepisována plusová skla,“ říká oční lékař. 

Problémy se zaostřováním však s věkem stále pokračují a během času dojde k tomu, že člověk začne mít problémy i s viděním na střední vzdálenost; to se projeví například při práci na počítači. Nejprve je možné to řešit tak, že si člověk začne měnit brýle. Jedny používá na blízko, tedy například na čtení, další na střední vzdálenost, když pracuje na počítači. 

Pokud se k tomu přidají i potíže s viděním na dálku, dostáváme se ke třem typům brýlí s rozdílnými dioptriemi, které člověk neustále mění a střídá dle okolností. Nejčastěji se taková situace řeší používáním multifokálních brýlí. Možností jsou i bifokální brýle, jejichž skla v horní půlce umožní pohled do dálky a ve spodní pohled na blízko. Ovšem problém je v tom, že tyto brýle ne každý člověk dobře snáší a navíc hrozí, že se během nějaké doby změní počet dioptrií, což vzhledem k ceně brýlí není příznivá okolnost. 

„Kromě brýlí je možné řešit vadu i operací. V tomto případě jde o výměnu nitrooční čočky, nejčastěji za multifokální implantát. Výkon probíhá v lokálním umrtvení oka a síla čočky je volena individuálně podle parametrů oka a výše dioptrické vady.

Výhoda operace je v tom, že se vidění upraví jednou provždy a je možné ji podstoupit v jakékoli fázi vetchozrakosti. Po výměně čočky nehrozí, že by se vidění, pokud nedojde k rozvoji nějakého očního onemocnění, například zeleného zákalu, nějak zhoršilo. Plusem navíc je že výměna čočky znamená prevenci vzniku šedého zákalu. Když v oku není přítomná čočka, nemůže se ani zkalit,“ uzavírá lékař.

Jak škodí počítač a slunce

Stále dokola se nabízí otázka, zda nástup problému může urychlit například častá práce na počítači, sledování televize, dlouhodobé čtení nebo působení slunečních paprsků. Ani jeden faktor nástup vetchozrakosti nijak neovlivní. U všech jmenovaných činností může za různě dlouhou dobu dojít k únavě oka, která se projeví zčervenáním, pálením a slzením.

Únavě může nahrát špatné osvětlení v místnosti, případně to, že monitor je pouze jediným zdrojem světla v místnosti, ale ani jedna činnosti oči nekazí a není příčinou nástupu vetchozrakosti. Podobně je tomu u slunečních paprsků. Ty mohou způsobit zánět spojivek, případně (pokud by se člověk dlouho díval do slunce) oslepnutí z důvodu trvalého poškození sítnice, ale nijak neovlivní stárnutí oka. 

Lékaři dnes s pomocí excimerového laseru dokáží odstranit všechny základní dioptrické oční vady – krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus. Bezbolestně, během několika minut, s minimální dobou rekonvalescence. Podstatou laserové operace je modelace rohovkové tkáně působením laserového paprsku. Po 40. roce věku by měl každý navštěvovat očního lékaře jedenkrát ročně v rámci preventivní prohlídky. Nejde totiž jen o sledování a korekci dioptrických problémů, ale i o kontrolu stavu čočky, sklivce a sítnice a v neposlední řadě o vyloučení zeleného zákalu – glaukomu.

Odborná spolupráce: MUDr. Petr Novák primář Refrakčního centra Praha a vedoucí lékař očního oddělení Nemocnice Na Homolce

Autor: Barbora Neubergerová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.