Jak poznat brániční kýlu a jaké jsou možnosti léčby?

Jak poznat brániční kýlu a jaké jsou možnosti léčby?
Znáte příznaky brániční kýly? • Autor: istock.com
3. července 2018 • 06:00

Pálení žáhy, pocit dechové nedostatečnosti, bolesti a tlaky na hrudi, i tak se může projevit tzv. brániční kýla. Způsobené problémy mohou dokonce připomínat akutní infarkt myokardu. Na druhou stranu také může být zcela bezpříznaková.

Brániční kýly jsou pojmenovány podle jejich anatomické lokalizace v určitých místech bránice, dělí se ale také například podle jejich vzniku na úrazové/traumatické nebo vrozené, spojené s poruchou vývoje jícnu.

Nejčastější brániční kýlou je tzv. hiátová hernie, a tak často, mluví-li se o brániční kýle, máme na mysli právě tento typ. „Je to stav, kdy se nad bránici v otvoru pro průchod jícnu z hrudníku do dutiny břišní dostává břišní část jícnu a část žaludku. Může se jednat jen o malou část žaludku navazující na jícen, tzv. kardii, ale také o kardii celou i s částí těla žaludku a výjimečně i o žaludek celý. Kromě hiátové hernie jsou ostatní typy bráničních kýl vzácné a jejich diagnostika je obtížná. V praxi se velice často jedná o vedlejší nález na snímku hrudníku nebo CT vyšetření, které bylo provedeno z jiných důvodů,“ upřesňuje MUDr. Jiří Jungwirth, vedoucí lékař soukromé kliniky Sanatoria sv. Anny – První kýlní centrum Praha.

Důvody vzniku brániční kýly

Pacienti se ptají, jak se dopracovali k brániční kýle. Může za to jejich životní styl, nebo k ní měli nějaké vrozené dispozice? „Jako příčina vzniku se uvádí nedostatečnost či ochablost pojivové tkáně v oblasti, kde se jícen spojuje se žaludkem, a oblasti, kde jícen prochází otvorem v bránici. Víme však, že na její vznik má vliv několik faktorů nebo patologických stavů. Jsou to mimo jiné obezita a také dlouhodobé nadměrné používání tzv. břišního lisu například při zácpě nebo určitých silových sportech,“ vypočítává lékař. „Vliv na vznik brániční kýly může mít i dlouhodobý těžký zánět jícnu v jeho konečné části nebo poleptání jícnu. Oba tyto stavy mohou vést ke zkrácení jícnu a vytažení části žaludku do hrudníku.“

Autor: istock.com

Jak poznat kýlu?

„Malou hiátovou kýlu poznáme zpravidla jen jako vedlejší nález při gastroskopii, RTG žaludku nebo CT břicha. Větší hiátové kýly se mohou projevovat kupříkladu tlakem na hrudníku. 

Vyloženě typické obtíže však pacienti nemají. Někdy jsou osoby s větší hiátovou kýlou opakovaně vyšetřovány na kardiologii k vyloučení akutního infarktu myokardu, nicméně jako příčina obtíží je posléze označena právě hiátová kýla. Nutno však zdůraznit, že při bolesti na hrudi je okamžité vyšetření kardiologem jediný správný postup. Spoléhat na to, že má pacient obtíže způsobené hiátovou kýlou, a neprovést kardiologické vyšetření může mít fatální důsledky,“ zdůrazňuje odborník. „V poslední době stále častěji vyšetřujeme pacienty, u kterých dochází v noci vleže k zatékání žaludečního obsahu vysoko do jícnu a dále až do hrtanu. Následkem toho se objevují dlouhodobé záněty hrtanu,“ říká lékař a dodává: „V noci také pacient může velmi malé množství agresivního žaludečního obsahu vdechovat do plic, aniž by si toho byl vědom.

Výsledkem jsou opakující se záněty dýchacích cest a dlouhodobé poškození plic. Může to být jeden z faktorů, které se mimo jiné podílejí na zhoršení astmatu.“ Údaje o počtu nemocných se v literatuře různí, zpravidla jde o 20–30 % populace. Subjektivní obtíže má však jen velmi malá část nemocných.

Možnosti moderní léčby

Jak podotýká MUDr. Jungwirth, problematika hiátové kýly (a platí o kýlách obecně) je složitá. Doby, kdy se určitá tkáň prostě přišila k jiné, jsou podle něj minulostí. „Doporučil bych čtenářům, aby se o mimořádně složité problematice bráničních kýl poradili u odborníků a ušetřili si studium internetu, které je může spíše dezinformovat,“ upozorňuje. 

Je-li brániční kýla malá, tak ji zpravidla neoperujeme. Operují se až větší brániční kýly, kde je jasné, že budou postupovat, tedy zvětšovat se, a jejich operace by byla čím dál obtížnější. Čím větší hiátová kýla, tím horší dlouhodobé výsledky operace,“ říká odborník. „Poněkud jiná je problematika u nejčastěji se vyskytujících hiátových kýl – skluzných axiálních hernií. Malé kýly s refluxem se dobře zvládnou užíváním léků, dietními a režimovými opatřeními. V případě větších kýl s těžším refluxem pacienty operujeme. Operace se provádějí laparoskopicky. Indikace operačního řešení je však odpovědným rozhodnutím a patří pouze do kompetence chirurga, který se dlouhodobě těmito zákroky zabývá,“ uzavírá chirurg.

„Na přechodu mezi jícnem a žaludkem je anatomicky a funkčně uzpůsobený aparát, který se stará o to, aby potrava bez problémů procházela do žaludku, ale také aby se nevracela zpět do jícnu, i když je žaludek bez potravy a obsahuje jen žaludeční šťávy. Poškození tohoto aparátu je nejčastěji spojené právě s výskytem hiátové skluzné kýly,“ podotýká MUDr. Jungwirth.

Hiátová hernie bývá spojená s refluxem, tedy stavem, kdy žaludeční šťáva, která je kyselá a obsahuje některé další agresivní látky sloužící k našemu správnému trávení, zatéká do jícnu. Souběh hiátové kýly a refluxní choroby je tak častý, že se oba tyto pojmy zaměňují.

Poměrně typické obtíže způsobuje reflux (zatékání žaludeční šťávy do jícnu), který vytváří zánět sliznice jícnu. Výsledkem je tzv. pálení žáhy. Při těžších zánětech, které poškodí sliznici výrazně, mohou vznikat v jícnu vředy, které se projeví bolestí při polykání (ale i v klidu), pocity tlaku za prsní kostí při polykání potravy až váznutím sousta.

Malá brániční kýla ve vyšším věku bývá častým vedlejším nálezem při vyšetřeních žaludku a nemusí nutně podle odborníků vadit.

Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.

Autor: Helena Míková, MUDr. Jiří Jungwirth
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.