Alergie: Jaké jsou příčiny, druhy, jak ji poznat a jaké jsou nejmodernější způsoby léčby?

Alergie: Jaké jsou příčiny, druhy, jak ji poznat a jaké jsou nejmodernější způsoby léčby?
Alergie je zvýšená citlivost na látky (alergeny), které normálně člověku žádné zdravotní problémy nepůsobí • Autor: iStock.com
17. dubna 2017 • 06:00

 Podle zveřejněných průzkumů se v naší zemi za posledních sto let zvýšil počet alergiků z půl procenta populace na 40 procent! Alergií trpí každý druhý Evropan. Dle WHO alergická onemocnění drží čtvrté místo nejčastěji se vyskytujících onemocnění na světě. To nejsou zrovna povzbudivá čísla. 

Můžeme si klást otázku, proč tomu tak je. Zda je na vině především naše životní prostředí, snaha podávat stále větší výkony na úkor naší duševní pohody, z toho vyplývající únava, neschopnost řádně si odpočinout alespoň v průběhu spánku, nebo zda velkou měrou přispívají škodliviny v potravinách, které oslabují naši již tak zkoušenou imunitu. Na závadu jsou i nevhodné stravovací návyky nebo pobyt převážně v kancelářských budovách bez dostatečného pohybu na „čerstvém“ vzduchu, respektive pod volnou oblohou.

Alergik, či pouze atopik?

Když k tomu připočteme předpoklady každého z nás zvládat či nezvládat vše, co nás potká, a dané podněty „somatizovat“, tedy převádět do zdravotních potíží, ve výsledku se není čemu divit, že počet alergií (ale samozřejmě i jiných onemocnění) narůstá. Alergie dnes trápí čím dál větší měrou již malé děti. Je tedy otázkou, proč se vlastně alergie projevuje už od útlého dětství. Nesou si ji děti zpravidla jako genetický „dárek“ od rodičů nebo širší rodiny? Jak podotýká MUDr. Martina Olenič z ordinace klinické imunologie a alergologie Olšanské polikliniky v Praze 3, vrozená geneticky podmíněná dispozice k alergii se nazývá atopie. Nicméně zda se tato vrozená dispozice v životě jedince skutečně projeví, či ne, záleží na mnoha faktorech.

Pokud jsou oba rodiče alergiky, je velká pravděpodobnost onemocnění i u potomka. Že je člověk atopik, ovšem ještě neznamená, že je automaticky alergik. „Zásadní úlohu v patogenezi alergických onemocnění má tedy interakce genů pro atopii a vlivů prostředí. K rizikovým faktorům patří virové infekce, znečištěné životní prostředí (chemické polutanty, expozice endotoxinům, zplodiny výfukových motorů, tabákový kouř a podobně), dále sem zahrnujeme výživové vlivy i měnící se způsob života oproti minulosti. Existuje řada faktorů prostředí, které dokážou ovlivnit atopické geny – k hlavním zdrojům škodlivin patří průmyslová výroba, automobilová doprava, vytápění a zpracování odpadů,“ vypočítává lékařka.

Alergie se nemusí projevit jen v dětství

Důležité je vědět, že alergie se může u člověka projevit kdykoli v průběhu života. To pro vysvětlení, proč se někteří z nás posléze (třeba až ve středním věku) dostanou do ordinace alergologů s alergickou rýmou nebo potravinovou alergií, přičemž předtím neměli žádné problémy. Nebo jiný „scénář“: po výskytu atopického ekzému v útlém dětství a po zcela bezpříznakovém období ve školním věku se v průběhu dospívání „znenadání“ objeví průduškové astma. Možností je mnoho, každý jsme originál s jinými genetickými předpoklady i jiným životním příběhem, který je neodmyslitelnou součástí našich případných onemocnění.

Diagnostické možnosti

„Diagnostický proces zahrnuje několik vzájemně se doplňujících postupů. Základem vyšetření je podrobná anamnéza (během rozhovoru s pacientem se zjišťují veškeré potřebné informace, hledají se souvislosti onemocnění přímo v rodině, spojitosti s dalšími zdravotními obtížemi a tak dále). Anamnéza někdy umožní určit přímo diagnózu,“ říká MUDr. Olenič. „Následuje fyzikální vyšetření pacienta se zvláštním zaměřením na stav kůže, očních spojivek a víček, sliznice nosní a s poslechovým nálezem na dolních cestách dýchacích. Důležité je samozřejmě správné stanovení příčinného alergenu daných obtíží. To je možné několika souběžnými metodami. Provádí se kožní alergologické testy pro zjištění přítomnosti přecitlivělosti časného typu (vbodový, takzvaný prick test pomocí standardizovaných alergenů nebo u potravin například i testace nativním alergenem), či též intradermální kožní testy (aplikace alergenu jehlou pod kůži).

Vyšetření napomáhají laboratorní metody: stanovení koncentrace specifických IgE protilátek, test aktivace bazofilů nebo nově stanovení alergenových komponent (izolované antigenní komponenty, které nesou alergenní potenciál),“ popisuje alergoložka. Právě díky využití alergenových komponent se výrazně zpřesňuje profil specifických IgE protilátek, což může značně zlepšit diagnostiku a potažmo i léčbu samotné alergie na základě odhalení vedoucích alergenů a tak možnosti nalézt správné složení směsi pro alergenovou imunoterapii nebo posouzení pravděpodobnosti vzniku systémové (celkové) reakce. Tento postup umožní rozlišit, co je primárním zdrojem senzibilizace a co pouze důsledkem zkřížené reaktivity (zkřížené alergické reakce).

Zdroj alergie se totiž skládá z tisíce molekul, z nichž pouze některé jsou alergenní – a právě tyto stejné molekuly se pak mohou vyskytovat například v různých potravinách. Antigenní komponenty mohou být přírodní či rekombinantní (tedy připravené molekulárně biologickými technologiemi podle přírodních alergenů). Jednoduše řečeno, nejde tedy o jen to, že jste alergický na vejce, broskev či sezam, ale je třeba přesně určit, na kterou komponentu (složku) v nich obsaženou přehnaně reagujete. To už posouvá diagnostiku o notný kus dále oproti minulosti.

Pozor na silné reakce

Obecně vzato člověk může být alergický prakticky na cokoli (na jakoukoli běžnou látku ve svém okolí), přičemž samozřejmě existuje určitý „typický“ rizikový okruh potravin, léků, pylů atd. Proč se ale v některých případech určité alergické projevy (například reakce na jednotlivé potraviny) během života mění, co vše to může ovlivňovat/zapříčinit? „Nejčastější původci alergických obtíží jsou pyly rostlin, stromů, plísně, roztoči a jejich výměšky, bílkoviny ve zvířecí srsti a epitelu, určité léky a také potraviny, u kterých byl v posledních letech zaznamenán velký nárůst. Existují též některé raritní alergie, například na sperma či na barviva,“ zmiňuje MUDr. Olenič. „Na otázku, proč se některé alergie během života mění, je třeba hledat odpověď především v zevních vlivech. Některé druhy alergií pak navíc bývají spíše spjaty s určitou věkovou skupinou, kupříkladu alergie na bílkovinu kravského mléka a vejce se ponejvíce vyskytuje v dětském věku,“ dodává odbornice.

Mozková a nervová alergie

Potravinové nebo pylové alergie jsou veřejnosti vcelku známé, ale co znamená kupříkladu mozková či nervová alergie? „Podle všech dosavadních zkušeností existuje úzké propojení imunitního systému s endokrinním systémem a centrální nervovou soustavou. Takzvaná alergie centrální nervové soustavy, projevující se hyperaktivitou, poruchami soustředění a paměti, nutkavým jednáním a podobně, bývá spojována s alergií či intolerancí na pšenici, lepek. V této souvislosti se často hovoří o propojení mezi trávicím traktem a mozkem (existují dokonce diety pro zlepšení chování hyperaktivních dětí), svou roli tedy sehrávají nesprávné stravovací návyky, jež způsobují nedostatek potřebných minerálních a biochemických látek,“ vysvětluje lékařka.

Léčba nese naději

Podle doktorky Olenič je v léčbě alergií potřebný komplexní přístup. Náročná odborná vyšetření nestačí, je třeba se pokusit zjistit skutečnou příčinu vzniku obtíží a zahájit terapii, samozřejmě nezbytně podpořenou spoluprací s pacientem. „Začínáme úpravou denního i nočního režimu, vyloučením alergenů (například zvířecích) z okolního prostředí a nastolením správné životosprávy. Pacient dostane k dispozici úlevové léky k odstranění případných akutních alergických obtíží. Důležité je pravidelné užívání léků preventivních (protizánětlivých), což snižuje klinické projevy alergie, nebo dokonce zabraňuje jejich vzniku,“ upozorňuje MUDr. Olenič.

480p 360p 240p
8 rad, jak si pomoci při pylové alergii

„Běžnou součástí léčebného postupu je též specifická alergenová imunoterapie (dříve takzvaná hyposenzibilizační léčba), tedy terapie specifickým alergenem/vakcínami. Základní podmínkou pro účinnou vakcinační léčbu je především správné stanovení příčinného alergenu (alergenů), příprava kvalitní očkovací látky a nezbytná je též spolupráce a součinnost pacienta po dobu několika let, kdy je tyto vakcíny nutné podávat. Výsledkem je zmírnění nebo úplné vymizení příznaků alergie, redukce běžně užívané úlevové medikace a snížení rizika vzniku nových senzibilizací (alergií) či bronchiálního astmatu. Účinek navíc přetrvává po ukončení léčby po delší čas,“ dodává lékařka. 

Často užívané podpůrné metody a prostředky pro zlepšení imunity jako takové a řešení otázky alergií: akupunktura, homeopatie, fytoterapie, využití přírodních glukanů apod., mohou být pro pacienta velkým přínosem, je-li terapie správně indikována. 

„Budoucnost alergologie vidím v hlubokém poznávání mechanismů lékových a potravinových alergenů, nových poznatcích o potravinových intolerancích a vývojem nových technologií, jako je např. již dnes využívaná diagnostika rekombinantními alergeny, která umožňuje přesnější výběr alergenové imunoterapie a vývoj nových standardizovaných vakcín, což má v důsledku výrazný vliv na úspěšnou léčbu daného pacienta,“ předkládá svůj náhled na další vývoj tohoto oboru MUDr. Martina Olenič, s poznámkou, že alergolog budoucnosti bude ekolog s úkolem ovlivňovat celý imunitní systém pacientů. 

Další vyšetřovací metody

Provokační testy alergenem pro vyhodnocení klinicky významné senzibilizace v indikovaných případech jsou limitovány kvůli určitému riziku, potřebují též určité zázemí a jejich provedení vyžaduje vstřícný postoj pacienta. Podávají se zvyšující se dávky alergenů a vyhodnocují se pacientovy reakce na ně.

Eliminační, eventuálně reexpoziční test s potravinovými alergeny spočívá ve vysazení určitých druhů potravin z jídelníčku asi na 2 až 3 týdny (zejména mléko, mléčné výrobky, vejce, sója, kuřecí maso apod.) a následném sledování situace. Pokud se stav pacienta zlepší, znamená to, že vyřazené potraviny skrývají alergen (dá se provést pouze s jedním druhem, např. s mlékem). Reexpoziční test znamená podávání zvyšujícího se množství např. kravského mléka pod lékařskou kontrolou.

Spirometrické vyšetření představuje funkční vyšetření plic, tedy parametry schopnosti nádechu a výdech. Patří mezi běžná vyšetření v alergologické ordinaci. Pacient dostane při spirometrii kolíček na nos, pevně obemkne náustek přístroje a pak dýchá podle pokynů lékaře, přičemž je mimo jiné požádán o maximální nádech, maximální výdech, prudký výdech apod. Vyšetření trvá asi 5 minut a pro pacienta není nikterak náročné. Výsledkem vyšetření je graf, který odhaluje závislost objemu plic na čase, další pak ukáže závislost průtoku vzduchu dýchacími cestami na objemu plic. Měří množství vzduchu, jež se vejde do plic, a rychlost, jakou se daný člověk dokáže nadechnout a vydechnout.

Rinomanometrické vyšetření se provádí při podezření na onemocnění nosních dutin kupříkladu v důsledku alergické rýmy. Jedná se o analogii spirometrického vyšetření, které spočívá v měření odporů a průtoků v nosních průduších při rozdílných tlacích (zvlášť pravý a levý nosní průduch) a sledování reakce na podané látky (nazální kortikosteroidy apod.). „Nejvážnější reakcí je anafylaxe, kdy jde o život, což naštěstí nebývá tak často. Lidé, kteří mají na určitou látku prudké alergické reakce, by u sebe měli nosit záchranný balíček s autoinjektorem, který jim může v případě anafylaktického šoku zachránit život,“ upozorňuje alergoložka.

Odborná spolupráce: MUDr. Martina Olenič, Klinická imunologie a alergologie, Olšanská poliklinika, Praha 3

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.