Nepodceňujte psychiku: Nemoc mohou spustit i silné emoce | Moje zdraví

Nepodceňujte psychiku: Nemoc mohou spustit i silné emoce

1. září 2020 • 10:00

Bolesti v různých částech těla, vracející se potíže a nemoci jsou pro nás vzkazem, že něco máme či děláme ve svém životě špatně. S touhle teorií se ztotožňuje psychosomatická medicína. Její zastánci tvrdí, že k uzdravení je třeba změna myšlení.

„Všeobecně se ví, že naše zdraví ovlivňuje životní styl, dědičnost a životní prostředí. Ale kromě těchto faktorů existuje velmi úzký vztah mezi zdravím a emocionálním stavem neboli psychikou člověka. Uvádí se, že až 80 % nemocí ovlivňuje naše psychika,“ říká Jarmila Mandžuková, autorka knihy Zdraví je v naší hlavě. Naše duševní rozpoložení se tedy určitým způsobem promítá do našeho těla.

Pokud jsme nemocní a chceme se opravdu vyléčit, je nezbytné myslet na spojitost mezi psychickým a fyzickým zdravím člověka. O komplexní přístup k člověku a jeho zdraví usiluje psychosomatická medicína. Pojem psychosomatika má svůj původ ve starořečtině, ve slovech psyché (duše) a soma (tělo). Zdravotní stav člověka vnímá jako podmíněný nejen tělesně, ale také duševně, sociálně, zvyklostmi společnosti, vlivy a nároky prostředí.

Na myšlenku reaguje každá buňka

Naše mysl je spojená s orgány těla prostřednictvím nervového systému. Proto tělo a orgány v něm reagují na myšlenky. Negativní myšlenky odstartují negativní pocity v těle a orgány na tyto podněty reagují zpomalením či zrychlením své funkce a podobně. „Nepříjemné myšlenky způsobují nepříjemné emoce. V určité konkrétní oblasti v mozku odpovídající konkrétnímu orgánu se vytvoří zápis, podobně jako naprogramování v počítači. A protože mozek řídí naše orgány, okamžitě se stres začne promítat na konkrétním orgánu v těle.

A co se děje uvnitř orgánů, když se takto cítíte? Jsou složeny z hladkého svalstva, které nelze kontrolovat vědomě,“ vysvětluje Alice Bláhová, psychoterapeutka z EFT ordinace v Českých Budějovicích. Podle ní stres nasměrovaný do hladkých svalů cévního řečiště může v hlavě vyvolat migrénu. Stres v hladkých svalech dýchacího ústrojí může produkovat astma. Stres promítnutý do hladkých svalů zažívacího ústrojí může způsobovat problémy s trávením. Stresové reakce těla oslabují imunitní systém.

Jako by to bylo teď

Většinou lidé chtějí svůj stres, trauma či nelehkou událost zvládnout tím, že je jednoduše ignorují, potlačují nebo uhýbají nepříjemným pocitům. Jenže tak nedochází k uvolnění stresu a nepříjemných pocitů z mozku ani z orgánů. A již prožité a často zapomenuté vzpomínky fungují pro povědomí, jako by to byla přítomnost. Stále ovlivňují myšlení, chování, cítění, stav a funkci orgánů. Je spousta rčení, která tyto pocity vystihují, třeba „leze mi to krkem“, „leží mi to v žaludku“… Co způsobuje, že vzpomínku cítíte právě na tomto místě, a ne jinde? Vaše vzpomínka není jen vzpomínkou – je to zároveň informační a energetická jednotka. Situace, na kterou vzpomínáte, se neděje teď. Přesto z ní máte nepříjemný pocit. To, co jste prožili, se uložilo ve vašem podvědomí, ve vaší paměti a ve vašem těle. Proto jste schopni stále cítit, jako by událost byla živá, jako by se právě stala. Není náhoda, že onemocní jeden orgán a jiný ne. Má to své přesné zákonitosti. Zažijete něco, co nechcete přijmout, strávit, leží vám to v žaludku – pak je logické, že máte potíže s trávením. To, co člověk nebyl schopen vyřešit ve svém životě vědomě, začne tělo na nevědomé úrovni řešit za něj.

Potřebujete se ujistit, že jste duševně zdraví? Více čtěte zde.

Vyřešit, ne potlačovat

„Dlouhodobý stres a negativní emoce se jednoho dne mohou spojit s dalšími vlivy, třeba s genetikou nebo s viry, a najdou si cestu, jak se vyjádřit. Bohužel formou nemoci. Člověk pak lítá po doktorech se žlučníkem, bolestmi hlavy, nebo dokonce bojuje s onkologickým onemocněním. Příznaky nemoci jsou pro nás poselstvím a obsahují důležité informace. My jim však nevěnujeme pozornost, neposloucháme své tělo, ale umlčíme ho,“ říká psychiatr s psychosomatickým zaměřením Radkin Honzák.

Kdo má větší sklon k psychosomatickým problémům? „Jednoznačně lidé, kteří se vůbec nezabývají nebo nejsou schopni se zabývat reflexí svých vnitřních stavů a vztahů. Člověk, který dlouhodobě přehlíží napětí, kterému je vystaven ve své rodině nebo práci, se může dočkat toho, že ho na jeho napětí upozorní tělo. Tělo totiž nikdy nelže, neumí to. Prozradí na nás i to, co si sami před sebou tajíme,“ dodává doktor Vladislav Chvála, zakladatel Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci. „Moudrý pacient by měl takovým prosbám naslouchat, pokoušet se porozumět, co znamenají, a reagovat na ně zvýšenou péčí o své tělo. Nemoudrý pacient se pokouší umlčet příznaky pomocí léků proti bolesti, jiných farmaceutických výrobků a dalších zásahů. Západní medicína dovede obdivuhodně dobře potlačit příznaky nemocí, ale je to jen polovina úspěchu,“ říká Radkin Honzák.

S medvědem za zády

Denně se každý z nás potýká s nějakou psychickou zátěží, stresem, informacemi, se svým osobním „medvědem“, který nám stojí za zády a dýchá na krk. Jde o to, jak svého medvěda, příval informací, napětí a strach budeme vnímat. Nemusíme o něm nutně přemýšlet jako o zdroji nekonečného trápení, ale jako o výzvě. „Nezbytné je také vytvořit si čas ‚bez medvěda‘. Jasně odlište dobu, kdy jste informačně zatíženi, a čas na odpočinek, kdy vypnete všechny zdroje informací zvenku. Zvyšujte svou odolnost, která vám pomůže ‚s medvědem‘ bojovat,“ radí profesor Radek Ptáček z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a pokračuje: „Buďte k sobě upřímní, odvážní, nebojte se změn, které s cestou vpřed a uzdravením nedílně souvisejí. Bez pochopení psychosomatické podstaty nemoci není možná ani opravdová prevence. Na fyzické úrovni je v rámci prevence především nezbytné odstraňovat následky stresů a nepřipustit chronické přetížení. Dopřejte svému tělu přiměřenou fyzickou zátěž, hodnotný odpočinek a spánek, naučte se zvládat napětí a uvolnit se.“

Doktor Jan Hnízdil z pracoviště komplexní psychosomatické medicíny Hnízdo zdraví dodává: „Když se mě lidé ptají, kde najdou kvalitního psychosomatika, říkám jim: ‚Žádného nehledejte, nejlepším psychosomatikem jste vy sami. Když se objeví zdravotní problém, zastavte se a zamyslete se, na jakou chybu vás tělo nemocí upozorňuje. A když se vám to nepodaří, hledejte lékaře, který bude zvědavý. Kterého bude zajímat nejen vaše nemoc, ale i životní příčiny, které k ní vedly.‘“

Co znamenají určité nemoci?

Angína

Jedna angína nemusí nic znamenat. Chronické angíny vás mohou upozorňovat na tíseň, kterou prožíváte. Možná se kolem vás děje něco, co takzvaně nechcete nebo neumíte „spolknout“.

Bolesti hlavy a migréna

Pokud vám často třeští hlava, může to být signál, že jste příliš zaměření na rozum a potlačujete význam emocí, typicky zlosti. Lidé, kteří trpí bolestmi hlavy, bývají velmi pracovití a mají sklon k perfekcionismu.

Cukrovka

Diabetik nesmí sladit, v přeneseném smyslu tak nepřijímá slast. Striktně psychosomatický výklad cukrovky hovoří o nevděku a neschopnosti slast poskytovat druhým. Lidem, kteří onemocní cukrovkou, by tak mohlo pomoci zamyšlení i nad svým vztahem k sobě.

Nespavost

Poruchy spánku jsou častým příznakem velké části psychických onemocnění a je dobré se pídit po příčině primární nemoci. Pokud však trpíte „pouze“ nespavostí, dost možná jsou na vině úzkosti, obavy nebo pocit, že musíte neustále mít všechno pod kontrolou.

Obezita a nadváha

Asi vás nepřekvapí, že psychologickým pozadím problémů s váhou je citové strádání a zvýšená potřeba bezpečí. Místo toho, abyste naplnění hledali uvnitř sebe, budujete si vnější tukovou „ochrannou“ bariéru, která se ale nakonec stane zničující izolací. 

Článek vyšel v magazínu Moje zdraví. V aktuálním čísle vás čeká rozhovor s Lucií Zedníčkovou, téma Proč se v létě lépe hubne, návod na to, kdy a jaké bylinky v létě sbírat, a další zajímavé čtení. Objednat si ho můžete v našem iKiosku. Doprava je zdarma.

Autor: iStock.com

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.