Laskavost je skvělá zbraň proti úzkosti. Jak přesně pomáhá?
Vyvolávají ve vás události posledních týdnů nejistotu nebo úzkost? Přečtěte si něco o laskavosti. Mohla by se stát vaším významným spojencem nejen na cestě k lepší náladě.
Máme za sebou první kolo boje s pandemií koronaviru, přísná opatření se postupně rozvolňují. To ale nutně nemusí znamenat konec nejistoty a úzkostí. Možná právě teď více než v době zákazu vycházení pozorujete na sobě nebo na někom ze svého okolí větší stres nebo starosti o budoucnost. Čtete nekonečné množství aktuálních zpráv a snažíte se najít nějakou prognózu nebo jistotu, co bude dál. Pravda je ale taková, že nikdo neví. Neznamená to ale, že musíte jen přihlížet tomu, jak vás strach a úzkost ovládají. Naopak – své úsilí můžete napnout právě k jejich potlačení.
Způsoby, jakými se lidé vyrovnávají se stresem, zkoumala například americká společnost Dignity Health. Vyzpovídala lidi, kteří z nejrůznějších důvodů musí hodně cestovat. Celých 82 % dotázaných považovalo cestování za stresující. Více než polovina dotázaných uvedla, že jeden ze způsobů, který výrazně sníží míru úzkosti a stresu, je být laskavý. Pomoc druhému v nich zkrátka zanechala výrazně dobrý pocit.
„Když jsme laskaví k ostatním – nebo jsou k nám laskaví jiní – naše těla uvolňují serotonin, hormon, který patří mezi základní přenašeče nervových vzruchů a který se také nazývá hormonem radosti a štěstí,“ vysvětluje Sara Whatley-Dustin, lékařka z Kalifornie. Laskavost ale může také zvýšit tvorbu oxytocinu, dalšího hormonu, který má také zásadní vliv nejen na naši náladu. Obecně se mu říká hormon důvěry nebo lásky.
Velká gesta nejsou potřeba
Skvělá zpráva také je, že nemusí jít o žádné dramatické činy nebo gesta. V podstatě se stačí i jen usmát, zejména pokud je váš protějšek stresovaný nebo rozrušený. „Až 66 % lidí udává zlepšení stavu ve chvíli, kdy se na ně někdo usměje,“ pokračuje lékařka.
„Možná si někdy kladete otázky: Co dávám světu? Čím pomáhám? Proč tu jsem?“ říká Whatley-Dustin. Pokud ovšem zjistíte, že i malé gesto nebo pomoc může druhým zlepšit jejich stav, další odpověď vlastně nepotřebujete. Protože zda se tak budete chovat, nebo ne, je zcela ve vaší režii. „Věřím v sílu lidských spojení, ať už to pomůže pacientům v nemocnicích nebo lidem ve vašem okolí,“ dodává.
To, že laskavost a empatie dokáží redukovat stres, dokládá i řada dalších studií, například jedna z univerzity Yale vedené docentkou psychiatrie Emily Ansell. Účastníci studie každý den zaznamenávali činy laskavosti, které činili, a stresové životní události. Klíčovým zjištěním studie bylo, že ve dnech, kdy účastníci pomáhali druhým, zažívali menší stres; ve dnech, kdy udávali méně laskavých činů, na tom byli psychicky hůře. Neurolog z Wisconsinské univerzity Richard Davidson zase zjistil, že se činnost mozku mění podle toho, zda se chováme sobecky, nebo naopak s laskavostí vůči ostatním. „Pozitivní emoce, které prožíváme, když děláme něco pro sebe, závisejí na vnějších podmínkách a rychle mizí. Když naopak děláme něco pro druhé, pozitivní emoce trvají déle,“ říká.
V jiné studii na více než třech tisících dobrovolníků zjistili vědci z University of Texas, že ti, kteří pravidelně vykonávali dobrovolnickou práci, měli méně příznaků deprese než ti, kteří žádnou takovou činnost nedělali. V jiné studii na University of British Columbia bylo 142 dobrovolníků rozděleno na skupiny, ve kterých se buď věnovali „dobrým skutkům“, absolvovali behaviorální experimenty, nebo byli v kontrolní skupině. Na začátku studie a každý týden po celou dobu informovali o své náladě a úrovni úzkosti. A výsledek? Lidé ve skupině „laskavosti“ udávali významné zlepšení kladných emocí: Cítili se šťastnější, prožívali lépe své vztahy, stali se sebevědomějšími a přestali se vyhýbat některým sociálním situacím.
Sečteno a podtrženo: laskavost vás může ochránit před úzkostí. Nemusí se jednat o žádná velká gesta, stačí opravdu málo. Zkuste se dívat kolem sebe a zkoušet to. Když budete více vnímat potřeby druhých a pokusíte se jim pomoci, může získat mnohem více pro sebe.
