Jak porazit stres? Změňte své myšlení, radí psycholog
Koronavirová epidemie sice ve světe pomalu doznívá, její dopady ale stále silně pociťujeme. Někteří lidé mohli v době karantény podlehnout úzkosti a stresovat se tak, že je pro ně dnes těžké se zase naladit na běžné každodenní fungování a těšit se ze života. Psycholog v pořadu Na vlastní otvor radí, jak z takové situace vyváznout.
„Vždycky záleží v takových situacích na tom, jak si je člověk přebere,“ říká psycholog Národního ústavu duševního zdraví Marek Preiss. „Některé situace může vyhodnotit jako nepřiměřenou zátěž, ale může to být i naopak. Když jde o příležitost překonat nějakou překážku nebo zkusit něco nového, tak ji může vyhodnotit i pozitivně,“ vysvětluje.
Rady a tipy proti úzkosti najdete zde.
Lidé, kteří jsou od narození úzkostlivější, mohli být podle něj v době karantény na své obavy už částečně zvyklí, zatímco ti odolnější se s pocity úzkosti mohli setkat vůbec poprvé. „S úzkostí se setkáváme všichni, zvláště při extrémních změnách situace. Vliv může mít i to, že nápor trvá několik dní a organismus je delší dobu v excitovaném stavu, kdy se obává toho, co přijde,“ popisuje mechanismus stresu Preiss.
„Problém je, že situace nedává prostor k relaxaci, ale naopak vybízí k tomu, abychom byli víc a víc ve střehu. To se pak dá označit za stres. Při dlouhodobém působení se pak mohou objevit imunitní reakce nebo se dostaví různé psychosomatické potíže od bolestí hlavy či břicha po podrážděnost a další potíže. Každopádně se chování dotyčného liší od toho, jak reaguje v běžných situacích, kdy ve stresu není,“ doplňuje psycholog.
V době koronaviru se ukázalo, jak důležité je pro člověka v takových situacích vypnout a relaxovat – například odjet na chatu, kde nejsme tolik zavaleni negativními zprávami z médií i nejbližšího okolí. „Určitě má pak smysl se pozastavit a být jen sám se sebou, případně se věnovat rodině a dalším důležitým věcem. Vnější podmínky nám v době karantény neumožňovaly rozptýlení, což je velmi cenné. Mohli jsme pak svůj čas věnovat blízkým, četbě a jiným očistným aktivitám,– radí Preiss.
Lidem mohla v době karantény pomoct obecná mentálně hygienická pravidla, která platí ale i v jakékoli jiné stresové situaci. To znamená strukturovat si čas – dělat si plány na každý den, protože předvídatelnost snižuje stres, vyhýbat se alkoholu, snažit se cvičit, odsunout zásadní životní rozhodnutí a soustředit se na pozitivní věci. V případě, že máme pocit, že stresovou situaci nezvládáme, bychom se určitě měli obrátit na odborníka – psychologa nebo psychoterapeuta.
