Apatie může být příznakem deprese, ale i nádoru na mozku
Apatii lékaři popisují jako pocit lhostejnosti. A zároveň také jako sníženou schopnost reagovat na podněty z okolí. Může být příznakem různých chorob, nejčastěji psychických, ale může jít i o jiná onemocnění.
Jak se apatie projevuje? Nemocný nereaguje na to, co mu říkáte, zdánlivě nevnímá, co se kolem něj děje. Nezajímá se o okolí a ani o činnosti, které ho dříve bavily. Není schopen se radovat, není schopen sexuální aktivity, ale ani třeba nemůže spát.
Apatie jako následek poškození mozku
Apatii ale mohou také provázet další příznaky, jako jsou bolest hlavy, nevolnost až zvracení, ochrnutí či epileptický záchvat.
V případě výše zmíněných neurologických potíží je třeba myslet na problémy související s poškozením mozku. Nejčastěji jde o krevní výron, nádor, cystu, aneurysma čili nebezpečné zúžení až poškození tepny zásobující mozek.
Poměrně často pak za apatii může léze neboli poranění či jiné poškození v čelním laloku mozku. Může to být nádor i krvácení. Postižený je apatický, ztrácí vůli a celkově je jeho psychická činnost zpomalená. Člověk sám si většinou není schopen problémů všimnout, je tedy na okolí, aby na to upozornilo a pacienta dopravilo k lékaři.
Příbeh pacientky s chronickou apatií najdete zde.
Deprese, ale i schizofrenie
Nejčastěji ale apatie souvisí s psychickými nemocemi, ať již je to deprese, schizofrenie nebo další patologické psychické stavy. Za apatii může ale také být obyčejné přepracování či vyhoření, zklamání nebo úmrtí milované osoby. Tyto změny však bývají pouze dočasné a pokud netrvají příliš dlouhou dobu, jsou relativně přirozenou reakcí, která může přejít bez jakékoli léčby. Lékaři uvádějí, že apatií trpí alespoň jednou za život každý člověk.
Při přetrvávání psychických změn je však potřeba vyhledat praktika či psychologa. Člověk sám si ale málokdy uvědomí, že není v pořádku, pozorují to až jeho nejbližší. Nejčastější příčinou je deprese. A to ať již samotná nebo spojená s mánií, čili bipolární afektivní porucha. Kromě apatie jde o celkovou smutnou náladu, problémy se sebedůvěrou, neschopností cokoliv udělat, nedostatkem energie, o nezájem o sex a podobně. Nemocný nechce vstát z postele, zanedbává hygienu nebo je naopak zcela vyčerpaný a spí i přes den. V krajním případě má i bludy a hovoří o sebevraždě, přičemž riziko je třeba brát vážně.
Léčba apatie rovná se léčba deprese
Léčba takových stavů je velmi komplikovaná, vyžaduje spolupráci pacienta a nespočívá jen v užívání antidepresiv, nutná je i psychoterapie, přesto se někdy nedaří stav zlepšit. Psychiatři každopádně dnes mají k dispozici mnohem větší spektrum léků než dříve, a i když se často nepodaří najít vhodný preparát napoprvé, má smysl zkoušet další možnosti.
Apatie může být i příznakem schizofrenie, což je těžká psychická nemoc vedoucí k rozpadu osobnosti. Souviset může také se zánětem mozkových plen, demencí, Parkinsonovou chorobou a Alzheimerovou chorobou.
Do celkového výčtu příčin apatie je třeba zahrnout zánět i předávkování léky na bolest, drogami, problémy se štítnou žlázou nebo i nespecifické střevní záněty, jako je ulcerózní kolitida, a Crohnovu chorobu.
Apatie u dětí
U dětí se apatie může projevit jako následek poškození při zánětu mozku. U kojenců se apatie může projevit i tím, že přestanou sát mateřské mléko. U větších dětí může nastat například po pádu z výšky, proto je potřeba je v takovém případě pozorovat a přivolat lékaře.
Poškození mozku po pádu se totiž nemusí projevit hned. Pokud si nejste jistí, vždy volejte záchranku, je to rychlejší, než kdybyste pacienta vezli vlastním autem. Varovat by vás mělo zejména, pokud má postižený po pádu tendenci usnout.
