Schizofrenie

Vyskytuje se u 1–1,5 % populace, což znamená, že onemocní přibližně 1 člověk ze 100, a vyskytuje se stejně často u mužů i žen.

Druhy schizofrenie

paranoidní – vyskytuje se nejčastěji, charakterizují ji hlavně bludy a halucinace, může být zpozorováno i agresivní chování

simplexní – typická je uzavřenost, citová otupělost, nejčastěji se objevuje u mladších osob

hebefrenní – projevuje se poruchami chování, zanedbáváním povinností a pubescentním chováním

katatonní – vzácný druh pro který jsou příznačné problémy v oblasti motoriky

reziduální – chronická schizofrenie, léčba tohoto typu je většinou málo úspěšná

nediferenciovaná – zahrnuje směs příznaků ostatních druhů

Příčiny schizofrenie

Schizofrenie propuká u mladých lidí (u mužů mezi 15 až 25 lety, u žen mezi 25 až 35 lety), kteří jsou vystaveni nadměrné psychické zátěži (státnice ve škole, rozchod s partnerem, úmrtí člena rodiny aj.). Svou roli při vzniku hraje i dědičnost – pravděpodobnost výskytu se zvyšuje, pokud touto nemocí trpěl někdo v rodině. V případě, že schizofrenií trpí oba rodiče, riziko přenosu na dítě je asi 25 %.

Rizikové faktory vzniku schizofrenie se můžou objevit již v období těhotenství, například nedostatečná výživa matky v prvním trimestru, následná nízká porodní hmotnost dítěte nebo komplikace při porodu. K rozvoji schizofrenie může také přispět špatné sociální zázemí v rodině a nadmíra stresu v dětství.

Pro osoby, které mají pro schizofrenii předpoklady, může být spouštěčem také konzumace alkoholu nebo užívání drog.

Příznaky

Onemocnění se projevuje psychotickými krizemi (tzv. atakami) a má tendence se vracet. Symptomy jsou velmi individuální a nespecifické, obecně ale většinou jako první přicházejí deprese a společenská izolace, pacient také není schopný jasného uvažování a udržení myšlenky u jednoho cíle.

Mezi hlavní příznaky schizofrenie patří:

• sluchové, zrakové a další halucinace - bludy (mylná a nevyvratitelná tvrzení)
• poruchy nálad (deprese, úzkost, mánie)
• vymizení motivace
• emocionální odtažitost, snížená empatie
• poruchy chování a myšlení
• poruchy paměti, pozornosti

U dětí se mohou objevit projevy jako například narušení citového vztahu k lidem, zmatené myšlení, výbuchy emocí, snaha o únik od reality nebo chorobné lhaní. Vykazovat mohou rovněž poruchy motoriky a problém s koordinací pohybů.

Léčba

Průběh onemocnění a případné uzdravení ovlivňuje řada faktorů, především dobře fungující rodinné zázemí a včasná a dobře vedená medikamentózní a psychologická léčba.

Schizofrenie se někdy označuje jako třetinová nemoc. Znamená to, že zhruba 1/3 schizofreniků se vyléčí a vrátí k běžnému životu, pro 1/3 pacientů je typické, že dojde ke zlepšení, ale některé příznaky se vrací a neustále jim znepříjemňují život, a u poslední 1/3 nemocných jsou příznaky chronické a nereagují na žádnou léčbu.

Hlavní způsob léčby schizofrenie představují psychofarmaka, která zpravidla patří do skupiny léků zvaných antipsychotika (neuroleptika). Tyto léky potlačují vznik halucinací a tlumí také sklon k depresím a úzkostem. Pokud na ně pacient nereaguje, je možné nasadit například clozapin (Leponex) nebo elektrokonvulzivní terapii. Důležitá je i psychologická a sociální intervence.

Domácí léčba

V průběhu léčby je třeba nemocnému zajistit harmonické prostředí a omezit vliv rušivých elementů a stresových faktorů. Důležitý je dostatek odpočinku a dodržování zdravé životosprávy, zejména je třeba zamezit užívání drog a alkoholu.

Vyšetření

Pro diagnostiku schizofrenie se používají psychologické testy. Mezi ty nejvyhledávanější patří BITEPT. Jedná se o veřejně dostupný online test, který se soustředí na příznaky nejčastějších duševních poruch, jako je právě schizofrenie nebo třeba deprese či bipolární porucha.

Další možností je test duševního zdraví MENFIT, který hodnotí nejčastější psychické poruchy, ale také osobnostní předpoklady a stresovou zátěž.

Možné komplikace

Při schizofrenii se mohou objevit některá souběžná onemocnění, například deprese nebo úzkostná porucha. Nemocní také trpí chronickými problémy s chováním a emocemi a vyskytuje se u nich zneužívání návykových látek, dlouhodobá nezaměstnanost, chudoba a bezdomovectví. Mají také vyšší četnost výskytu sebevražd a kratší očekávanou délku života (o 12 až 15 let).

Další komplikace mohou nastat v souvislosti s užívanými léky a jejich nežádoucími účinky. Antipsychotika můžou způsobit například vznik Parkinsonovy nemoci, tachykardii, zácpu, třes, epileptické záchvaty nebo psychomotorický útlum.